Doufá v otevřené dveře v Římě – mimo jiné prý proto, že až tam došlo videointerview s ním pořízené při jeho křtu už jako dospělého, kdy mluvil s pasovským biskupem Stefanem Osterem. Mohli či měli by ho proto ve Vatikánu znát, míní. V krajním případě tam chce čekat, až se svým záměrem dojde slyšení.
Chce vyrazit, až se zlepší počasí. Deště se nebojí, ale kdyby na horách pořád mrzlo, nemohl by stavět stan, ve kterém chce se Sinanem přespávat. Mohl by samozřejmě využít penzionů, ale chce šetřit, žít den ze dne, jít, modlit se a navazovat kontakty s lidmi, kteří také žijí ve víře. Felbertauernský průsmyk, asi 80 kilometrů, by v krajním případě přejel autobusem. Na italském území ho prý určitě přijmou kostely a kláštery na různých poutních trasách. Týdně chce zdolat asi 200 kilometrů, na celých 1400 km plánuje přinejmenším sedm týdnů. O nedělích bude odpočívat a navštěvovat mše v místech. Řeči rozumí dost, pracoval v Itálii jako kuchař. Pes je očkován, má zdravotní průkaz a mezinárodní pas. Generální zkoušku už prý Renoldner absolvoval – jednou putoval do Altöttingu.
V batohu ponese to nejnutnější – spacák, vlastnoručně vyrobený kříž pro papeže… Boty si chce koupit tam, kde mu staré doslouží. Před branami Říma bude kempovat v Lago di Bracciano a tak dlouho pendlovat autobusem do svatého města, než tam bude moci svou záležitost osobně přednést.
Že je jeho plán důležitý, o tom je pevně přesvědčen. Jen v Rumunsku musí žít v nejprimitivnějších podmínkách 60 000 dětí. 300 z nich by teď mělo mít naději v Německu… A protože se papež František obzvlášť silně stará o slabé a chudé, pak by mohl doufat, že u něho s tímto plánem uspěje.
„Že by se mu lidé mohli smát, toho se nebojí: Copak se prý František z Assisi a matka Tereza taky nesetkávali s vrtěním hlav?! Příkladem mu je Reinhold Messner, protože silou vůle a vírou dosáhl nedosažitelného," píše PNP. Na cestě zpátky se chce zastavit v jeho muzeu, a také u lidových muzikantů Kastelruther Spatzen, protože mu jednou někdo řekl, že kdyby mu nikdo jiný nepomohl, oni to udělají…
„Především se těší, že jako poutník bude moci navázat mnoho kontaktů a najít inspiraci. To je prý dostatečný důvod vydat se na tuto cestu, všem pochybnostem a posměškům navzdory," uzavírá PNP.

Trumpovy bavorské kořeny

„Bavoři jsou vinni Donaldem Trumpem," píše pasovská PNP. „Kdyby bavorské království jeho dědečkovi Friederichu Drumpfovi po jeho vycestování v roce 1885 dovolilo vrátit se z Ameriky natrvalo do Kallstadtu v tehdy bavorském Falcku, nebylo by dnes sporné prezidentské kandidatury jeho vnuka. Donald Trump by se netlačil na špičku supervelmoci, ale byl by jen venkovským chasníkem, ,Brulljesmacherem´, tedy něco jako malým chlubilem (či udavačem), jak v sousedských vsích Kallstadtské hanlivě označují…"
List dále vysvětluje, proč se newyorský miliardář dnes už nejmenuje Drumpf. „Jsou k tomu rozdílné verze. Jedna říká, že jeho během zlaté horečky zbohatlý dědeček své jméno změnil. Trumpova biografka Gwenda Blairová naopak odkazuje na daňový registr ze 16. století a uzavírá, že rodina měla už tehdy smysl pro moderní marketing: neboť zatím co slovo Trump vyvolává asociace s trumfem v karetní hře, tedy s úspěchem, zní slovo Drumpf jako dumpf, tedy jako ,nejasný, mdlý, zasmušilý, snad i tupý´, a sumpf, tedy ,močál, bahno, snad i žumpa´…", uvádí pasovský deník.

Sobotka míří do Bavorska

Také pasovský deník PNP zaznamenal, že český premiér Bohuslav Sobotka navštíví 10. a 11. března Bavorsko. Návštěva původně plánovaná na červen 2015 musela být z důvodu kolizí termínů posunuta.
PNP zmiňuje, že Sobotka chválí „intenzivní vztahy" s Bavorskem. Při rozhovorech s ministerským předsedou Horstem Seehoferem (CSU) půjde podle listu kromě jiného o dopravu a výzkum. „Praha tlačí na elektrifikaci a zrychlení vlakového spojení Praha-Mnichov. Velký potenciál vidí česká vláda ve spolupráci v oblastech průmyslu letectví, kosmické technologie a přesný průmysl. Sobotku doprovodí manažerská delegace. Český premiér navštíví také Ludwig-Bölkow-Campus v Ottobrunnu, který se specializuje na letectví, kosmonautiku a na bezpečnostní technologie," píše deník. „V programu je dále návštěva dokumentačního centra nacismu v Mnichově a položení věnců k památníku odbojové skupiny Bílá růže."
PNP připomínají, že vztahy mezi Mnichovem a Prahou byly kvůli vyhnání sudetských Němců po druhé světové válce dlouho napjaté, nyní ale obě strany úzce spolupracují.

Dlouhé žití u sousedů

Očekávaná délka života v Bavorsku stále stoupá. Dnes narozená děvčata mají statisticky před sebou 83,5 roku života, chlapci 78,9 roku. Je to víc než v celoněmeckém průměru – ten je aktuálně u žen 83 let a jeden měsíc, u mužů 78 let a dva měsíce. „V Bavorsku se očekávaná délka života novorozenců ve srovnání se situací v roce 1900 více než zdvojnásobila," píše PNP.