Dva dny po Štědrém dnu 1943 vyjel s kamarády lanovkou na Feuerkogel k oslavě svých sedmnáctých narozenin na horské chatě. Odkud odešel pro harmoniku. Aby se vrátil co nejdřív, jel na lyžích. Na cestě k lanovce ale zmizel beze stopy, popisují OÖN.

Spekulovalo se, že se dostal do sněhové bouře nebo do laviny, ale také se říkalo, že „zmizel před válkou“ - měl povolávací rozkaz k nástupu krátce po sedmnáctých narozenínách… „Pravda vyšla najevo až sedm desítek let poté,“ pokračuje list. „Jeskyňáři, kteří v roce 2016 zkoumali zdejší pohoří, narazili náhle na více dobře zachovalých předmětů, na věci, které měl u sebe při zmizení ,Georg´ - části jeho lyží, hole, boty a opasek. Podle způsobu provedení bylo zřejmé, že se jedná o velmi staré modely. Zabaleny do kompaktní, silné vrstvy sněhu se ještě dobře zachovaly. Náhle uvolněny přírodou byly jako zázrakem přírody…“

Vědce to povzbudilo k hledání dalších záchytných bodů, až v dolině "Große Quetsche", asi 60 metrů dlouhé rokli s hloubkou 25 metrů, našli končetiny zmizelého. Vyproštění ostatků se ukázalo být pro alpskou policii obtížnější, než předpokládala – vyzdvihnout kosti a snést je do údolí bylo kvůli mocné vrstvě sněhu celé měsíce nemožné. „Teprve díky letošnímu horkému a především velmi suchému létu klaply koncem září konečně všechny podmínky,“ pokračuje linecký list. „Zásahové jednotky z Gmundenu snesly ostatky Georga Koppelstättera do údolí.“

Dobrá známá rodiny pohřešovaného řekla deníku, že jeho rodiče už zemřeli, a protože byl jedináčkem, nemá zřejmě žádného žijícího příbuzného. K jeho osudu dodala, že nyní leží v hrobě svých rodičů.

Nekuřácké referendum nebude

Podpisové archy pro vyhlášení referenda o "Don't Smoke", pro generální zákaz kouření v gastronomii, v Rakousku podepsalo 881 569 lidí, ale vláda ÖVP a FPÖ zůstala tvrdá – referendum nevyhlásí, napsaly OÖN. Nekuřácké iniciativy totiž zůstaly těsně pod hranicí 900 000 hlasů, které vláda předem označila závazně za hranici uspořádání hlasování, nicméně až od roku 2022. Nynějším výsledkem se tak „jenom“ bude zabývat Národní rada – a v koaličním programu dál zůstává „rozvoj přímé demokracie“…

Pro zákaz hlasovalo 13,82 procenta voličů, podle zemí nejvíc ve Vídni 16,8 %, ve Štýrsku 15 % a v Horních Rakousích 13,9 %. Nejmíň lidí pro bylo ve Vorarlbersku 117 a v Tyrolsku 11,5 %. Z hlavních měst zemí suverénně vyhrál Štýrský Hradec 21,8 % před Eisenstadtem 16,4 %, v Linci hlasování podpořilo 15,7 % lidí.

Vyhlášení referenda za větší práva žen a za rovnoprávnost podepsalo 481 906 voličů, pro referemdum proti povinným rozhlasovým a televizním poplatkům hlasovalo 320 239 lidí.

Předseda poslaneckého klubu FPÖ Walter Rosenkranz řekl, že výsledek všech tří hlasování (i toho prý „mediálně zamlčovaného“, ke zrušení poplatků za TV) je vysloveně hodný respektu, i když nejúspěšnější hlasování nepodepsalo 85 procent oprávněných. Je pro, aby vláda nečekala s vyhlášením referenda až na rok 2022, jak má v programu, ale spustila je dříve.

Dosud největší účast mělo hlasování o referendu proti konferenčnímu centru v roce 1992 – 1 361 562 lidí (25,7 % oprávněných). Následovaly proti genové technologii 1997 (1 225 790 - 21,2 %), proti potratům 1975 (895 665 – 17,9 %), za 40hodinový pracovní týden 1969 (832 665 – 17,3 %) a veto proti Temelínu 2002 (914 973 – 15,5 %). Pak už následuje to letošní proti kouření.

V Linci, tam se žije!

Ze 46 000 Hornorakušanů, kteří hledají bydlení, by 28 000 chtělo sídlit v Linci, napsaly OÖN. „Před patnácti, dvaceti lety byla situace zcela jiná, tehdy lidé z města odcházeli, protože chtěli žít na venkově,“ říká starosta Klaus Luger a vysvětluje to tím, že si už lidé nemohou dovolit náklady pendlování. A hlavní zemské město chce dál růst, aktuálně pracuje na 2940 bytech. 200 je těsně před dokončením, 800 dalších je povoleno a o 1250 povolení zažádáno. Jsou prognózy, že v letech 2028-30 by mělo město mít 220 000 obyvatel – o 14 000 víc než dnes.

Se začátkem roku mělo v Linci hlavní bydliště 205 921 lidí, dalších 25 000 tzv. druhé sídlo. Čtvrtina z více než tisíce bytů, které tu ročně nově přicházejí na trh, je stavěna pro vlastní potřebu, zbytek na pronájem. Z nich 532 město loni podporovalo; Luger tlačí na to, aby takových bylo alespoň 800. Nájemné je průměrně 10,50 eura za metr, a tedy nižší než například ve Vídni a jiných hlavních městech na západ od Lince, kde to je dvanáct eur. Také roční ceny za energie, vodu a odpad jsou v Linci zhruba o 300 eur nižší než ve srovnatelných městech.

Luger zdůrazňuje, že výškové domy budou povoleny, jen pokud budou mít nějakou „přidanou hodnotu“, například pokud v nich část bytů bude připravena speciálně pro potřeby seniorů, nebo v nich bude umístěna škola nebo školka. Ve městě je nyní 250 výškových domů, tedy staveb vyšších než 22 metrů a nejméně o sedmi patrech.

Hotel vs. čápi

Hotel plánovaný na severu Freistadtu by podle vyjádření zemského rady pro životní prostředí Martina Donata mohl „padnout“ - kvůli malému „bezpečnostnímu odstupu“ stavby od ploch, které jsou určeny jako „přistávací“ pro čápy, píší OÖN. Ty byly stanoveny v rámci stavby silnice S10. Tři z nich jsou v bezprostředním okolí pozemku o 10 000 metrech čtverečních plánovaného pro stavbu hotelu. Podle starostky Elisabeth Paruta-Teuferové s jejich určením byli od prvopočátku srozuměni všichni zúčastnění.

Stanovisko životního prostředí v žádném případě nechce město ignorovat, tento útvar bude účastníkem nadcházejícího stavebního řízení, a tak strany hledají náhradní řešení pro územní rozhodnutí v dohodě. Podle starostky má město vytypovány tři náhradní plochy, k nimž je kompetentní dálniční společnost Asfinag. Prý je všechno na dobré cestě, plány výstavby běží nedotčeně dál – místo pro hotel je v každém případě definitivní, sumarizují OÖN stav řízení.

Nebezpečný kašel

Počet případů černého kašle (Pertussis) v Rakousku enormně stoupá, píší OÖN. V roce 2015 bylo úředně hlášeno 579 případů, loni už 1411 a v prvním pololetí letošního roku 716. Vysoce nakažlivá bakteriální infekční nemoc zvlášť těžce dopadá na Horní Rakousy. V roce 2015 tu měli 46 případů, loni 222 a letos už 272, říká v listě zemský ředitel sanitární služby Georg Palmisano.

Pro kojence je nemoc potenciálně život ohrožující, pokračuje list. Proto je naléhavě nutná základní imunizace malých dětí i jejich opatrovníků a její pravidelné obnovování, u dospělých každých deset let. Nemoc vyvolává silné záchvaty kašle zčásti se zvracením, následky mohou být záněty středního ucha, plic, v kojeneckém věku až selhání plic, křeče, poruchy dýchání, dokonce poškození mozku. U mladistvých nebo dospělých onemocnění probíhá často bez typických symptomů, takže si postižení mohou myslet, že jde o chřipku, a nepozorovaně tak mohou kojence nakazit, vysvětluje list.

Moc hluční amíci

Americká armáda v Grafenwöhru v Horní Falci intenzivněji cvičí a vyvolává tím nevoli domácích obyvatel, kteří si stěžují na velký hluk, píše PNP. Nyní dokonce německé ministerstvo obrany měří, jak velký rámus to je doopravdy. Stávkují proti němu dokonce civilní zaměstnanci jednotek.

Pasovský list rozepisuje, jak prezident Donald Trump ještě v červenci údajně projevil úmysl stáhnout americké jednotky z Německa. „Křik v Horní Falci byl velký – v Hohenfelsu, Vilsecku a Grafenwöhru totiž jednotky USA představují hodnotný zdroj příjmů. A najednou je to jinak, bylo oznámeno, že osádky v Horní Falci mají být spíše rozšířeny. To sice těší lokální starosty, kteří se mohou těšit na víc příspěvků od německých daňových poplatníků, ale už ne četné místní obyvatele. Cvičení Američanů a jejich partnerů z NATO působí očividně příliš hluku…“

Stížností se ujal poslanec zemského sněmu za SPD Reinhold Strobl. Napsal ministryni obrany Ursule von der Leyen, že by se měla starat o ochranu občanů. „Je nepopiratelně potřeba změření hluku v okolí cvičiště Grafenwöhr,“ uvedl. Připomněl, že právě skončilo velkocvičení Saber Junction se 7000 vojáky, a už následují další manévry – 7000 vojáků z 20 zemí se schází ke "Dragoon Ready 19". Koncem prosince bude následovat ještě velké cvičení "Combined Resolve IX". Před nedávnem informoval velitel "Operations Group Joint Multinational Readiness Centers", plukovník Joseph E. Hilbert, místní starosty, že chtějí cvičit co možná nejtiššeji. „Americká armáda se i při velkých manévrech snaží držet obtěžování hlukem při pohybech jednotek a přeletech co nejníže, jak je to možné,“ ujistil.

List uvádí dále, že také bundeswehr má v příštím roce v Hohenfelsu cvičit společně s Američany, a sám tedy bude také zdrojem hluku. „A Američané chtějí, jinak než tvrdili ještě v červnu, jednotky spíše dál budovat než úžit. U státního stavebního úřadu v Řeznu jsou připraveni vydat 50 milionů dolarů na plánované stavby civilních zařízení. Dodatečně má do Horní Falce přijít 1500 amerických vojáků s rodinami. Peníze nejsou určeny jen na výstavbu bytů pro ně, ale armádě US chybí v regionu především civilní, tedy němečtí, spolupracovníci. S téměř 550 pracovními příležitostmi jen v Hohenfelsu a s více než 3000 místními spolupracovníky není americká armáda žádným malým zaměstnavatelem.“

Jako pointu PNP připojuje, že US-Army má v Německu také jiné „menší“ problémy – v úterý vyzval odborový svaz Verdi její lokální zaměstnance ke stávce: prý kvůli smluvní autonomii tarifů platů…