Z náboženských důvodů nenechali léčit 13letou dceru a její smrti údajně přihlíželi, jak sami doznali. Podle předběžné pitevní zprávy dívka zemřela doma v září v důsledku chronického zánětu slinivky, který byl při odpovídajícím ošetření podle lékařů zvládnutelný. „Zanedbání péče rodiči vyvolalo příchod smrti,“ uvádí zpráva.

Mluvčí zastupitelství sdělil, že rodina má řadu dětí, které jsou nezletilé a těžce postižené. Podle něho zatím není jasné, k jaké náboženské skupině obvinění patří. Zemská radní Ulrike Königsberger-Ludwigová řekla deníku Kurier, že orgány péče o děti měly v minulosti četné kontakty s rodinou ve snaze jí s výchovou pomoci, v poslední době prý k nim ale nebyl důvod. Sourozenci zemřelé jsou po zatčení rodičů umístěni v pečovatelském zařízení spolkové země.

„Kontejnering“ je krádež

Vybírání supermarketem vyhozených potravin do kontejneru je podle bavorského Nejvyššího soudu krádeží, píše PNP. Ani vytříděním do odpadu se prodejna svého vlastnictví zboží nevzdala. Soud s tím zamítl odvolání dvou studentek ve věku 26 a 28 let, které byly úředním soudem ve Fürstenfeldbrucku odsouzeny napomenutím za krádež banánů, hlávkového salátu a zeleniny z kontejneru supermarketu v Olchingu.

Odsouzené v prohlášení kritizují „nesmyslné ničení potravin“. Pro lidi v prekérních životních situacích podle nich patří „kontejnering“ k všednímu dni, jiní jej prý „provozují“ spíše jako protest proti kapitalismu a mentalitě vyhazování.

Za „neinterrupci“ chtěl odškodnit

Gynekolog zažaloval mladou ženu z Pasovska o ušlý zisk, píší PNP. Rozmyslela si u něho objednanou interrupci a v létě porodila. Doktor chtěl 500 eur, tedy zhruba to, co zdravotní pojišťovna platí za provedení tohoto zákroku. Pasovský úřední soud navrhl ve věci narovnání – žalovaná má zaplatit 200 eur obecně prospěšné organizaci, kterou si žalobce vybere. Právní zástupce mladé maminky namítal nemorálnost požadavku, lékař naopak měl 200 eur za příliš málo. Posléze se strany na tomto narovnání dohodly. Gynekolog musí zaplatit tři pětiny soudních nákladů, „pacientka“ dvě pětiny.

Je pevnost jejich?!

Je to jejich pevnost, nebo ne?!

Ve vídeňském Dorotheu bude 22. října aukce děl starých mistrů, také malíře Jörga Breue z Augsburgu (1475/1480 – 1537). Na jeho obraze má být údajně pasovská pevnost Oberhaus. „To by byl hezký příspěvek k 800 letům, které město právě slaví. V Pasově ale mají pochybnosti, zda zobrazený hrad je opravdu jejich ,Veste´,“ píše PNP.

Na dřevěném obraze 112,4x87,7 centimetru ceněném na 150 000 až 200 000 eur je Kristus loučící se s matkou, v popředí klečí rodina donátora obrazu. K němu Dorotheum uvádí, že hrad byl jako pasovská Veste „identifikován“. O Jörgu Breu se ví, že do Bavorska jezdil a krátkou dobu se zdržoval i v Pasově.

V Pasově o obrazu a aukci vědí, jak na dotaz PNP potvrdila Karin Schmellerová, vedoucí kanceláře starosty Jürgena Duppera. Město se ale zdržuje jakéhokoliv vyjádření k otázce, zda na obrazu je opravdu jeho pevnost. „Podle mluvčí ale tak jako tak není žádným tématem jeho koupě za 200 000 eur,“ uzavírá PNP.

Vyznamenali čínského disidenta

Cena čínskému umělci.

Ai Weiwei (62), čínský výtvarný umělec, architekt a občanský aktivista, má rozporný vztah k Německu, jeho současnému zvolenému místu pobytu. Podle PNP říká, že má Německo rád, ale přesto by se rád přesunul z Berlína do Anglie, a pak se vracel jako host. „Němci mají hosty rádi,“ řekl v pondělí večer v Pasově. Z Německa prý chce odejít, protože tato země silně zakořenila ve vlastní tradici myšlení. Efektivnost tu často stojí nad lidskostí. „Já vždycky pracuji na něčem proti pořádku. Proto musím odtud pryč,“ vysvětluje. Na druhé straně označuje Německo za společnost ideálů a oceňuje jeho angažovanost v otázce uprchlíků.

Při návštěvě Dolního Bavorska byl vyznamenán uměleckou cenou „Lidé v Evropě“ vydavatelské skupiny Pasov. Při jejím předávání zastoupila nemocného Oskara Lafontaina kabaretiérka Lisa Fitzová (na snímku s umělcem a vydavatelkou Angelikou Diekmannovou).

Za tygříky pokuta

Protože v srpnu přivezla 34letá Slovenka dvě tygří koťata ze Slovenska do Rakouska, kde následně uhynula v zoologické zahradě v Schöbrunnu, stanula v Korneuburgu před soudem za přestupek proti zákonu o obchodování se zvířaty, informují OÖN. Skončilo po několika minutách narovnáním – řízení bude zastaveno, pokud obviněná zaplatí během čtrnácti dnů 600 eur.
Jak i náš web psal, malí tygříci byli zajištěni 8. srpna v bytě obviněné v Hainburgu – ve vaně, kde byli zahříváni lampou. Opatrovatelka, zdravotní sestra, která na Slovensku pracovala „na vedlejšák“ v zařízení péče o zvířata, chtěla exotická mláďata u sebe ubytovat mezi dvěma termíny u rakouského veterináře. Pocházela z privátního zařízení „Oáza sibiřských tygrů“ na Slovensku, kde je matka odstrčila a ocitla se proto v kritickém stavu. Protože veterinář, který s tamní stanicí pracuje, byl na dovolené, bylo rozhodnuto nechat zvířátka ošetřit v Rakousku, vysvětluje list.

Předmětem řízení před okresním soudem nebylo držení šelmiček v bytě, ale transport „živých exemplářů chráněného druhu bez dokumentů CITES k tomu nezbytných“, uvedly OÖN. Obhájce argumentoval směrnicí Evropské unie, podle níž dokumenty CITES nejsou třeba, jestliže zvíře „musí být přepraveno za účelem naléhavého veterinárního ošetření“. Protože se obviněná vyjádřila, že už nikdy divoká zvířata převážet nebude, „když je to zakázáno,“ neměl soud o její odpovědnosti pochybnosti, ale za daných okolností neviděl potřebu speciálního preventivního odsouzení. Generální prevencí pak je už mediální uvedení trestnosti takového počínání pro širokou veřejnost.

Na okraj procesu OÖN poznamenaly, že původní vlastník koťat, Oáza sibiřských tygrů, chtěl jejich ostatky vrátit. Posléze byl ale srozuměn s tím, že zůstanou v Rakousku k veterinárnělékařským účelům.

Proč vraždil Afghánec?

Jak uvádíme na jiném místě, rakouská policie uspořádala v úterý tiskovou konferenci k případu zadrženého  Afghánce podezřelého z vraždy v Leopoldschlagu. Uvedla při tom, že zadržený Ali Achmad teprve bude k činu vyslýchán. Úvodem rekapitulovala informace, které jsme na webu už přinesli, a doplnila, že pátrání po hledaném se koncentrovalo na oblast velkého Lince, když dva svědkové relativně brzy prokázali, že pachatel určitě neodjel do Čech. Po dopadení se Ali Achmad v prvním krátkém výslechu k činu nevyjádřil. Byl znám jako přísně věřící muslim, nikoliv ale radikální. Vyšetřovatelé nemají poznatek, že by mohl být pod vlivem drog.

Ještě před tiskovkou vydal prohlášení hornorakouský hejtman Thomas Stelzer: „Jako pravděpodobně mnoho krajanů jsem rozhořčen a otřesen tím, že člověk, kterému naše země nabízí ochranu a bezpečí, mohl spáchat něco tak bestiálního. To ale nás jako společnost nesmí vést k tomu, abychom běžence paušálně a bez rozdílu podezírali nebo dokonce odsuzovali.“

Veřejností požadované uzavření azylové ubytovny ve Wullowitzu je podle Červeného kříže, který ji provozuje, už hotovou věcí. Dvacet uchazečů o azyl mělo být původně přestěhováno jinam, ale po tragické události bylo urychleno a má k němu dojít příští týden. Uzavření ubytovny požaduje i starosta Wullowitzu Hubert Koller – vidí v tom jedinou možnost, jak vrátit do místní části Leopoldschlagu klid a bezpečí. Vedle 20 azylantů tu žije 60 občanů. Dům přímo na české hranici starosta nepovažuje za ideální, protože odtud je obtížný přístup k veřejné dopravě. Zavření střediska chce i zemský rada pro integraci Rudi Anschober.

Další informace přinesl linecký deník Volksblatt. Podle žalobce Philipa Christla by vražednou zbraní mohl být velmi pravděpodobně zavírací nůž, který byl u podezřelého zajištěn. Odpovídá i pitevnímu nálezu. Útočník zasadil oběti několik ran, z nichž jedna byla smrtelná. Na tiskové konferenci nebyl jednoznačně potzvrzen motiv prvního útoku na pracovníka azylového střediska – zda šlo skutečně o spor kvůli pracovnímu místu, je předmětem vyšetřování.

Afghánec, jehož žádost o azyl první instance zamítla, dosud na sebe upozornil třikrát, řekl zemský policejní ředitel Andreas Pilsl. Jednou to bylo hlasitou četbou koránu. Byl kvůli tomu vyšetřován. Ukázalo se, že muž je silně věřící, ale na islamismus nic neukazovalo. Kromě toho byl oznámen pro spor v lidové univerzitě k tématu zákazu alkoholu pro muslimy a pro poškození cizí věci při zkoušce v autoškole, jak už jsme informovali.

Podle zemského rady pro integraci Rudiho Anschobera bylo nalezeno chráněné ubytování pro manželku obviněného a jejich dvě děti. Anschober zjistil k osobě Aliho Achmada ještě další „brizantní“ detail – letos v květnu měl pro násilí vůči své ženě dvoutýdenní vykázání z bytu. Nikdy nebyl odsouzen, letos v září ale nastoupil do tréninku odbourávání násilí a absolvoval první lekce.

O azyl požádal Afghánec v červenci 2015, 21. srpna téhož roku byl ubytován ve Wullowitzu, kde zůstal do června 2017. Pak mu opatrovník, Červený kříž, povolil bydlení na privátní adrese. Loni 26. června je jeho žádost o azyl u odvolacího spolkového správního soudu.