Vládo, připlať!

Z asi 600 000 návštěvníků čtyř krytých městských plováren v Linci za rok je asi 40 procent přespolních. „Přepočteno na dotace to znamená, že město vydává ročně půldruhého milionu na lidi, kteří nejsou jeho občany," říká v OÖN místostarosta Christian Forsterleitner. Požaduje proto po zemské vládě, aby odpovídající částku převedla jako příspěvek provozovatelské společnosti Linz AG. Podobně by vláda měla podporovat i další obce poskytující obdobné služby pro širší okruh lidí. Situace je stále napjatější, protože ze 17 krytých lázní v Horních Rakousích je už v provozu jen jedenáct a zůstat jich má jen osm nebo devět. Redukován má být i počet otevřených bazénů.
Město Linec dotuje každého návštěvníka zdejších plováren průměrně šesti eury, přičemž vstupné je čtyři eura a zlevněné dvě. Zdražení se podle Forstleitnera neplánuje.

Zahoďte cigarety!

Ke Světovému dnu bez tabáku 31. května připomíná linecký deník OÖN, že mnoho kuřáků odrazuje od přestání obava z odvykacích projevů, „absťáků". „Mnozí si nedovedou představit, že jim poté bude skutečně lépe," říká Rudolf Schoberberger z institutu sociální medicíny Lékařské univerzity ve Vídni.
Podle aktuální studie magazínu "Public Health" nejsou abstinenční obavy důvodné, pokračuje deník. „Potřeba si zakouřit není pro většinu odvykajících už po půl roce žádným tématem," tvrdí Schoberberger. Lékaři institutu vyhodnotili úspěšnost třítýdenní stacionární terapie. „Z 270 dotazovaných frekventantů více než 42 procent po roce řeklo, že se všeobecně i po zdravotní stránce cítí lépe a že se ke kouření nevrátili," píší OÖN. Znovu začalo 30 procent, zbytek se ke kontrolnímu setkání nedostavil. Před terapií mělo například 23,2 procenta pacientů srdeční a oběhové potíže, po půl roce je udávalo jen 7,5 procenta. Před léčením měl každý druhý potíže se spaním, poté jen 22,4 procenta, vypočítává list. Ujišťuje: po 20 minutách (snad od poslední cigarety?) klesá tep a tlak na normální hodnotu, po osmi hodinách klesá hladina oxidu dusíku v krvi a hladina kyslíku stoupá na normální výši, po 24 hodinách lehce ustupuje riziko infarktu, po 48 hodinách se zjemňuje čich a chuť a po třech dnech se zlepšuje funkce dýchacích cest…

Stop výstřihům

Gymnázium ve Würzburgu vydalo striktní kodex oblékání ve školní budově – model, který si dovedou představit i pasovské střední školy, píše deník PNP. V tamní reálce už platí „katalog opatření pro zdárné soužití během školního dne", který zahrnuje i ústrojní řád. Aby byl dodržen, má škola mimo jiné školní trička, která žáci v extrémních případech musí natahovat přes příliš odvážné části oblečení. „Nelze připustit, aby mnohým žákyním už už vykukovaly prsní bradavky," říká v PNP ředitel Andreas Schaffhauser. „Nejsme tady na molu Heidi Klumové…"
Podobně to vidí Petra Seibertová, rektorka základní a střední školy St.Nikola, kde platí „jen" zákaz nošení kšiltovek ve školní budově. „Jsme nepochopeni v naší starostlivosti o mládež a berou nás jako staromódní kantory, kteří nemají smysl pro moderní věci," poznamenává.

Šli pěšky z Freyungu do Příbrami.Šli Via Novou

Deset žen a šest mužů ve věku 50 až 78 let prošlo v šesti dnech 140 kilometrů poutní cesty Via Nova z Freyungu do Příbrami. Pod vedením průvodce Heinricha Vierlingera a jeho pomocníka Franze Uhrmanna zdolávali denně až 30 kilometrů (na snímku jdou podél potoka Resch v Národním parku Bavorský les). Pěší pouť z Kreuzbergu se konala už popatnácté. „Kapka hořkosti přišla až nakonec – cíl na Svaté Hoře je teď staveništěm," dodává PNP. „Do rekonstrukce areálu jde kolem šesti milionů eur z fondů Evropské unie a asi milion z českého státního rozpočtu. V renovovaných prostorách má být v budoucnu mj. výzkumné centrum s těžištěm na kulturu baroka včetně hudebního archivu."

Bydlí s plísní

Osmnáct procent Rakušanů bydlí v zaplísněném bytě, napsal linecký Volksblatt z reprezentativního průzkumu portálu nemovitostí immowelt.at. 16 procent si myslí, že plíseň nemá žádný vliv na zdraví lidí, 47 procent připouští jen malý dopad. Pouze 21 procent si je vědomo následků napadení plísní, které sahají od pocitů nevolnosti a bolestí hlavy až k astma, alergiím a trvalým poškozením imunitního systému. Ve 35 procentech napadených bytů žijí i děti, u nichž je riziko poškození zejména dýchacích cest zvlášť vysoké. Pouze 13 procent rodičů o negativních dopadech plísní na zdraví ví. Nejčastěji se plíseň vyskytuje v koupelnách (48 %), v ložnicích (37 %) a ve sklepích (30 %).