Latte v detailu.Zbytečné posuny

V sobotu se ve dvě hodiny posune čas o hodinu dopředu a noc tedy bude o hodinu kratší, připomíná PNP. Podle ní rok od roku roste nevole, kterou to u Němců vzbuzuje. Přesuny času jsou podle 74 procent lidí zbytečné. V roce 2013 to mínilo jen 69 procent. Proti letnímu času je 80 procent žen a 68 procent mužů.
V Bavorsku každý čtvrtý dokonce uvádí, že má se změnou času opravdové problémy. Před třemi roky měl tento názor jen každý pátý. Lékaři mluví o problémech lidí s únavou, soustředěním a spaním, více než pětina chodí pozdě do práce. Jiný průzkum udělal institut YouGov, podle níž chybějící spánek nezaznamenalo 55 procent lidí, 39 procent řeklo, že ano. Ostatní si nebyli jisti.
Změna času je v Německu pravidlem od roku 1980, ale nová není v žádném případě, píše PNP. Naopak, letos oslaví už sto let – státem nařízený posun začal v roce 1916, uprostřed první světové války, v noci na 1. květen. Německo v tom bylo světovým průkopníkem. I tehdy bylo opatření sporné, jak dokumentuje expozice Německého muzea hodin ve Furtwangenu v Černém lese. V roce 1919 byl posun zase zrušen, v roce 1940, opět za války, se vrátil. V roce 1947 byl dokonce ve dvou krocích, o celkem dvě hodiny. Po sedmi týdnech to padlo a za další dva roky už se čas neměnil vůbec – protest obyvatelstva byl příliš velký, uvádí PNP.
Myšlenku oživila Francie o tři desetiletí později, v čase naftové krize. Sovětský svaz následoval roku 1979, oba německé státy o rok později. Nyní je střídání času jednotné v celé Evropě. Výhody, které to mělo přinést, se prý ale nedostavují…

Zakáží žebráni?

Zástupce zemského policejního ředitele Erwin Fuchs potvrdil, že v Linci jsou v posledních týdnech větší problémy s agresivními žebrajícími z Rumunska, píší OÖN. Za leden a únor řešila policie 110 oznámení. Za celý minulý rok jich bylo 492. Proto je Fuchs pro záměr zavést sektorové zákazy žebrání.
Ještě před rokem se vyslovil proti plánu takového zákazu na pěších zónách, připomíná deník. Názor ale „na základě současného stavu" změnil. Důvody vyhrocení situace prý nezná, faktem ale je, že se mnoho pasantů cítí být masivně obtěžováno. Proto silně roste počet jejich oznámení. Fuchs připomíná, že je těžké agresivní žebráky dopadnout, protože když se policie objeví, okamžitě prchají. Velitel městské policie Karl Pogutter za problém označuje to, že jeho muži jsou veřejností masivně uráženi, když proti žebrákům zasahují.
„Od roku 2014 je v Horních Rakousích policejním zákonem zakázáno organizované a agresivní žebrání, stejně jako nasazení dětí," pokračuje list. Podle Fuchse by ale žebráky mohl z centra města vytlačit jen generální zákaz. Nemyslí si, že by se tím problém nutně jen posunul – mimo hlavní proudy chodců prý nevidí rumunští žebráci pravděpodobně žádný „kšeft".
Ve čtvrtek se chtějí o problému radit policie, starosta, zástupci magistrátu, obchodníků ve Starém městě a humanitárními organizacemi. Pro sektorální zákaz jsou lidovci. Svobodní už dlouho požadují prohlášení druhé nejrušnější „nákupní míle" v Rakousku, Landstrasse, za zónu bez žebrání, když první teplejší dny už ukázaly, co by tu mohlo nastat v létě. Sociální demokracie vyzývá vedení města k řešení, a ne odsouvání, problému chudoby. Podle komunistů je důvodem k zamyšlení, když žebrání není nahlíženo jako sociálněpolitický problém, ale výlučně brýlemi hlídání, vymezování a odsouvání. Podle Zelených potřebují místo zákazu „sociálněpolitickou ofenzívu". Starosta Klaus Luger řekl, že dosavadní opatření nic nepřinesla, proto poslední možnost vidí v tomto zákazu. Předseda kruhu obchodníků v City Werner Prödl potvrzuje, že žebrání je jim nepříjemné a škodí.
Organizace Bettellobby OÖ (www.bettellobby.at) označuje starostu za sociálního žháře. Uráženi prý jsou „chudí na cestě", konkrétně rumunské rodiny. „Tito lidé jsou matkami a otci, kteří se svými dětmi musí spát ve stanech na okraji města," prohlásil Thomas Diesenreiter z této organizace.

Běženci si zaprotestovali.Uprchlíci na komínech

Čtyři syrští běženci vylezli v pondělí v poledne na oba komíny bývalé elektrárny v Pleintingu v okrese Pasov. „Chtěli upozornit na svou neuspokojivou situaci," píše PNP. Vyvolali velké nasazení policie, Červeného kříže, hasičů a horských záchranářů, celkem 150 lidí. „Zhruba po třech hodinách ve výšce 140 metrů při teplotě málo nad nulou naznačili, že chtějí zase dobrovolně slézt, ale na sestup si bez pomoci netroufli. Povolána tedy byla horská služba i ze sousedního okresu. Nakonec bylo rozhodnuto dostat je dolů s pomocí vrtulníku policie a ten je do setmění v 18.30 jednotlivě snesl. Co je čeká, do večera nebylo jasné, podle mluvčího policie porušili domovní svobodu," uvedla PNP.

Prozatím jsou s podchlazeními v nemocnici. Požadují jinou péči, přičemž okresnímu úřadu není zřejmé jakou. Jídelníček byl v minulém týdnu dohodnut se zhruba stovkou běženců v ubytovacím zařízení. Odstranit oplocení areálu nelze z bezpečnostních důvodů zajistit, na území bývalé elektrárny se nesmí. Ubytovna azylantů v něm ve staré správní budově jako dočasné řešení před přesunem do přijímacího střediska v Deggendorfu je prakticky izolovaným ostrovem. Třetím požadavkem je, aby bezpečnostní hlídky na obchůzkách s sebou neměly psy. „Zpětný pohovor s ostatními ubytovanými žádné problémy nenaznačil, lidé se zdáli být akcí kvarteta překvapeni," uzavírá PNP.

Polepší důchodcům

Skoro dvacet milionů německých důchodců se letos může těšit na největší vzrůst penzí za 23 let, uvedla PNP. V bývalých spolkových zemích stoupnou k 1. červenci o 4,25 procenta, na východě o 5,95 procenta. Umožnila to hlavně vysoká zaměstnanost, rozvoj ekonomiky a stoupající platy zaměstnanců. Loni důchody vzrostly „jen" o 2,1, resp. o 2,5 procenta.

Přidají číšníkům

Kolem 150 000 zaměstnanců bavorských hotelů a gastronomie dostane podle tarifní dohody od 1. května o tři procenta vyšší plat, od května 2017 o další dvě procenta, uvedla PNP. Za „jalové" měsíce únor, březen a duben dostanou pracující jednorázově 40 eur. Odpovídajícím způsobem budou zvýšeny i odměny učňů. Odborový svaz Dehoga mluví o dobrém a férovém řešení po těžkém vyjednávání, dodal list.

Sčítají ježky

Zemský svaz ochrany ptactva organizuje od minulého roku projekt „občanského výzkumu" nazvaný „Ježci v Bavorsku". Loni se pozorování výskytu těchto zvířat zúčastnilo více než 20 000 lidí. Ti mohou i tentokrát ohlašovat tato zvířata včetně uhynulých na www.igel-in-bayern.de nebo na App "Igel in Bayern". Loni bylo nejvíc ježků zaznamenáno v sídlištích, dodává PNP.

Za rekordem tramvají

Andreas W. Dick (47) přišel v roce 2008 na nápad projet v co nejkratším čase všech pět linek vídeňského metra. Nakonec to dokázal za 4:21 hodiny. „Vždycky jsem se rád nechal doprovázet domácími, protože ti vědí, kde se nejrychleji přestupuje," říká. Od té doby měřil časy kolejové dopravy mimo jiné ve Štýrském Hradci, Innsbrucku, Stuttgartu, Mnichově, Berlíně, v Lyonu či ve Gmundenu, kde prý mu dokonce dovolili soupravu řídit. V roce 2011 zmapoval také Linec. „Teď ale přibyla nová trasa do Traunu, tak jsem zase tady," říká. Vyvezl se na Pöstlingberg, vystřídal podle vypracovaného plánu všechny navazující tratě a po 3:51 hodiny znovu vystoupil na Hlavním náměstí. S přesvědčením, že vytvořil trvalý rekord, rychleji to prý už nejde, dodává deník.
Letos má v plánu ještě „3 Z" – Curych, Záhřeb a Cvikov. Pak má chuť ještě na „pobřežní tramvaj", nejdelší na světě, která v Belgii na 68 kilometrech podél moře staví na 69 zastávkách…

Přejetých 22 700 zajíců

Loni zahynulo v Rakousku pod koly motorových vozidel 22 741 zajíců a divokých králíků, o 17 procent víc než v roce 2014. Sdělily to Dopravní klub (VCÖ) a organizace ochrany přírody WWF s tím, že „ušáci" jsou obzvlášť aktivní teď na jaře, v době páření. Statistika podchycuje jen padlá zvířata ohlášená okresním úřadům. Nejvíc jich uhynulo v Dolních Rakousích – více než 11 000. V Horních Rakousích přejeli kolem 4500 zajíců.
„Akční prostor jednoho zajíce je asi 20 čtverečních kilometrů. Ten přitom křižuje asi 60 kilometrů silnic," řekl mluvčí VCÖ Christian Gratzer. „Vysoká ztrátovost ještě zostřuje problém s tímto druhem, který už tak trpí změnami v zemědělství," doplňuje Bernhard Kohler z WWF. Obě organizace proto požadují „zastavení další silniční výstavby při současné důsledné realizaci evropských linií ochrany přírody".
Loni v Rakousku přišlo na silnicích o život 37.412 kusů srnčí. Po zajících pak následují 7034 bažantů, 3042 lišek, 1752 kun a 1193 jezevců.

Aktivistky brání kácení stromů.Brání kácení stromů

„Tohle v Linci ještě nebylo – aktivistky brání od rána plánovanému kácení stromů u tržnice v Urfahru," napsaly úterní OÖN na webu. Jak už dříve uvedly, musí tu být poraženo 38 převážně starých stromů, které jsou podle znalců poškozeny. Jejich expertíze ale ochránkyně nevěří a volají na pracovníky městských sadů, že ničí přírodu. Deset osob vylezlo na stromy a chtějí bránit dalším pracím. Kolem 13. hodiny sdělil vedoucí odboru městské zeleně Werner Münzker, že práce zastavili. Volat policii se nechystají přinejmenším tak dlouho, dokud jsou v časovém plánu. „Původně mělo být poraženo 55 stromů Gleissnerovy aleje, ale ochránci v pondělí dohodli s městem kompromis a padnout má jen 38 stromů, dodal list.