„Občany ruší, když velké skupiny návštěvníků městem jen projdou a hned jedou dál,“ říká starosta Alexander Scheutz.

Do obce se 758 obyvateli, jejíž historie sahá až do keltské doby, přijelo v roce 2010 „jen“ 3440 autobusů, loni už 19 334. Za rok přivezou kolem milionu turistů, některé dny se úzkým hrdlem mezi skalní stěnou a alpským jezerem protlačuje až 10 000 návštěvníků. Hallstatt chce zavést povinnost dopravců opatřit si předem „sloty“, limitované povolenky ke vjezdu jen v určitém stanoveném čase.

„Turistika je pro strukturálně slabou obec životně důležitá,“ rozebírá list. „I starosta Scheutz rád vypočítává pozitivní efekty – denní hosté generují vysoké obraty gastronomie a místního obchodu, profituje i historický solný důl, který návštěvníky provádí. Hranice odolnosti už je ale dosažena. Mnoho místních občanů má pocit, že žijí jako statisté ve skanzenu. Turisté vnikají do privátních zahrad a vypouštějí nad domy drony k pořízení filmových záběrů…“

Vedle snahy omezit počet autobusových hostů je otázka, jak seřídit turisty přijíždějící osobními auty. Je sice elektronický informační systém, který řidiče už před městem informuje, zda jsou nějaká parkovací místa volná, ale mnoho hostů jej ignoruje a parkuje někde na kraji silnice, říká starosta.

K situaci se rozepsal i druhý linecký deník Volksblatt. Připomíná, že u Asiatů, kteří představují velkou část návštěvníků, Hallstatt „zhušťuje“ celou fascinaci Rakouska. V roce 2006 se v Salcburku a v Hallstattu natáčel jihokorejský „mýdlový“ teleseriál „Spring Waltz“, což je jedním z důvodů, proč si mnoho asijských párů pořizuje svatební foto v tomto městě. „A pak je tady město Luoyangzhen v distriktu Boluo v jihočínské provincii Guangdong. Tam v roce 2012 otevřeli hallstattskou kopii, částečně sice naruby, ale i ta ještě víc proslavila proslulost obce u Dachsteinu v Asii…“

Volksblatt pak uzavírá: „Asiati minují paušální cestování. Jejich klasický rakouský program předpokládá návštěvu (a fotografování) čtyř míst v rámci autobusového zájezdu: Innsbruck, Salcburk, Hallstatt a Schönbrunn ve Vídni. Pobyty jsou vždy krátké. V Hallstattu stačí čas právě tak k tomu, aby účastníci proběhli podél Seestraße na konec městského jádra a zpátky…“

Koblihy se sekanou

Dobrou chuť!

Vedle koblih s marmeládou různého druhu mají sousedé toto pečivo s pudinkem, ale také se špekem nebo vajíčkem, napsala PNP. Pekař Florian Perkmann z Miesbachu teď přes facebook nabídl novou kreaci – do koblihového těsta vkládá tlustý plátek sekané se sladkou hořčicí. Nabídka se prodává od pondělí a v sortimentu má zůstat celý masopust.

Už méně „korupčí“

Corruption Perceptions Index – CPI 2018, žebříček Transparency International o vnímání korupce ve veřejném sektoru a podnikání, zařadil Rakousko na čtrnácté místo (spolu s Hongkongem a Islandem), tedy o dvě pozice lépe než rok předtím, napsaly OÖN. Na prvních třech místech zůstávají Dánsko, Finsko a Nový Zéland, na posledních Jižní Súdán, Sýrie a Somálsko. V Evropské unii jsou před Rakouskem celkově třetí Finsko a Švédsko, osmé Nizozemsko, deváté Lucembursko a jedenácté Německo a Británie.

Polepšilo si i Česko – ze 42. na 38. místo, uvádí ročenka. Má teď stejně bodů jako Kypr nebo Litevsko.

Bavorsko: 12 997 204 lidí

Koncem roku 2017 žilo v sousední spolkové zemi skoro třináct milionů obyvatel (jubilejní přibyl loni v lednu, na jehož konci mělo Bavorsko 13 003 252 občanů), o 66 500 víc než rok předtím. Uvádí to ročenka zemského úřadu pro statistiku, shrnující 165 000 dat na 670 stranách.

PNP z ročenky vybrala další data. Průměrný Bavor se žení ve 33,9 roku, žena ve 31,3. Koncem 70. let byli novomanželé v průměru o osm let mladší než dnes. V roce 2017 bylo v zemi uzavřeno 66 790 manželství, pro 79 % žen a 78 % mužů první. 51 % dospělých Bavoráků mělo BMI více než 25, a měli tedy nadváhu. Kouří 25 % mužů a 17 % žen starších 15 let. Muži s cigaretami začínali v 17,4 roku, ženy v 17,9. 30 % žen pracuje v částečném úvazku nejvýš 20 hodin týdně, u mužů je to jen 7 %. Slepice snese za rok průměrně 294 vajec. V zemi je 642 pivovarů, které v roce 2017 vyrobily celkem 23,8 milionu hektolitrů piva. 88 % domácností má počítač, 95 % alespoň jeden mobil (1. ledna 2017 na domácnost průměrně 1,8). Ve vězeních sedělo 74 000 lidí, z toho jen 5717 žen.

Podzimní prázdniny?

Rakouský ministr školství Heinz Faßmann by chtěl v debatě o podzimních prázdninách zavést jednotný celostátní termín tohoto volna – od 26. října do 2. listopadu, píší OÖN. Na oplátku mají být zrušena školní volna o velikonočním a letnicovém úterý, a také tzv. autonomní dny volna, dosud v kompetenci ředitelů. Dosavadní diskuse k tomuto tématu se zástupci rodičů, žáků, učitelů a zemských správ skončily bez výsledku.

Dóm v objetí lešení

Šněrují chrám.

V úterý začala stavba lešení kolem 135 metrů vysoké věže lineckého Mariánského dómu, která má trvat do konce roku 2021, napsaly OÖN. Lešení staví specialisté firmy Xervon z Traunu, která už vybudovala toto zařízení pro vídeňský Štěpánský dóm. Složeno k tomu mají kolem 150 tun trubek.

Zatím stavějí asi 20 tun těžké doprovodné zařízení pro budování prvního stavebního výtahu. Druhý výtah bude instalován začátkem března za pomoci 120tunového jeřábu ve výšce 75 metrů. Vlastní pracovní lešení o hmotnosti 150 tun vyroste na všech osmi stranách věže, a to od výšky 42 metrů. Sanace má začít koncem dubna. Devět kameníků dómu doplněných kolegy z Kolína nad Rýnem a z Freiburgu bude asi tři roky opravovat tři a půl kilometru spár v pískovcovém kamení shora dolů. S postupem prací bude ubouráváno lešení k ušetření nákladů na jeho zapůjčení. Nepočítá se s ochranným celozaplachtováním proti případnému pádu materiálu nebo nářadí – takové opatření by lešení při velkém větru neudrželo, vysvětlil stavební dozor Alexander Raab. Sítě budou nataženy jen v místech aktuálních prací. I tak bude kvůli větru špička věže posílena speciální vnitřní ocelovou konstrukcí.

Celkové náklady na opravu – asi 3,9 milionu eur – mají být kryty částečně z darů.

Vychová Linec fotbalové rodiče?

Loni v září se do sebe při fotbalovém utkání žáků pustily maminky, týden poté vtrhli na hřiště otcové a matky 11letých čutálistů, nadávali pomeznímu a hrozili funkcionářům klubu násilím, připomněl OÖN (Deník informoval).

Postižený klub Askö Ebelsberg zakázal rabiátním rodičům vstup na stadion a město Linec přichází před začátkem jarních soutěží s dalším výchovným opatřením – zavádí „zelenou kartu“. Ke sportu příslušná radní Karin Hörzingová (SPÖ) řekla, že v minulosti přenášeli rodiče falešné nadšení na děti a počítali jen body a vítězství. Tomu má čelit „odměňování“ klubu za projevy férové hry, vzájemného respektu a tolerance, a to i v ochozech. Když se všichni budou chovat dobře, dostane klub onu „zelenou“.

Posuzovat to má 15 k tomu proškolených rozhodčích podle katalogu deseti kritérií. Včasnost, dobrá příprava zápasu, řádné zakončení, žádná červená karta, žádné úmyslné zdržování v závěru, vzájemné respektování se hráčů během hry, aktivní asistent rozhodčího, chování trenérů, publika, vystupování a celkový dojem mají být oceněny novou „kartou“.

OÖN pravidlo „zhutňují“, že když hráč dá gól, ale rozhodčímu přizná, že byl v ofsajdu, nebo při zapískání penalty přizná, že faulován nebyl, bude odměněn zelenou kartou. „Je to princip opačný – ne trestání za faul, ale odměna za férové chování,“ říká předseda sportovní komise hornorakouského fotbalového svazu Heinz Oberauer. Klub, který získá nejvíc zelených karet, dostane šanci získat k domácímu zápasu delegovaného profesionálního rozhodčího z bundesligy. Kromě toho město Linec nejférovější tým odmění věcnými cenami.

Vracejí přídavky na děti

Rakousko loni požadovalo od 8383 rodičů vrácení dětských přídavků, informuje Volksblatt – průměrně ve výši 2500 eur. Na interpelaci klubu Jetzt! (Teď!) to řekla ministryně pro rodinu Juliane Bogner-Straußová. Proč peníze musejí státu vracet, prý nebylo zjišťováno. Celková suma narostla meziročně ze 17 na 20,7 milionu eur.

List vysvětluje, že loni si samoživitelka požívající tyto dávky stěžovala na příliš přísné dodržování hranice přivýdělku. Kdo vedle přídavků na dítě ještě pracuje, musí během dvou let doložit, že jeho měsíční příjem nepřesahoval povolenou hranici. Kdo na to třeba zapomněl, musí vracet celé přídavky. Od podzimu 2017 nejsou rodičům zasílány žádné upomínky a není prodloužována lhůta k přiznání příjmů.

Podle ministryně není třeba nějaké upomínky posílat – od března 2017 dostávají rodiče všeobecný informační dopis k dovršení čtrnáctého měsíce života dítěte, kde je na hranice vedlejšího příjmu upozorňováno. Od května funguje také informační „horká linka“. „Lze očekávat, že rodiče informace také četli a jsou se svými právy a povinnostmi obeznámeni,“ řekla Bogner-Straußová.

Riskoval český šofér

O případu riskantního přejíždění kamionu na B12 u Freyungu jsme informovali. V úterý pasovská PNP napsala, že bavorská policie pachatele ohrožení vypátrala – má jím být 52letý český řidič. Po výzvě k přihlášení se svědků události se ozvali dva hledaní šoféři a jeden nezúčastněný svědek. Přes společné centrum ve Schwandorfu byly o šetření informovány také české orgány, které bavorští kolegové požádali o zjištění identity riskujícího řidiče. „V úterý dostali výsledek – jedná se o 52letého Čecha, který jel pro českou firmu,“ informuje PNP. Kriminálka v Pasově po dosavadním vyhodnocování nosičů dat a výslechu svědků vychází z toho, že video českého svědka události bylo pořízeno 23. ledna.

Pasovský vrchní státní zástupce Walter Feiler řekl ve středu, že řidič může být obviněn ze tří trestných činů včetně pokusu o usmrcení. Rozsah sankcí sahá od peněžitého trestu k 15 letům odnětí svobody.

Policie prosí o další informace, které by jí mohli poskytnout především řidiči šedého VW kombi (ev. modelu Touran), bílého BMW kombi a řidič předjížděného nákladního vozidla. Mohou se ozvat na telefon 08551/96070.

Nepustí krávu do Uzbekistánu

Okresní veterinární úřad v Landshutu už nechce povolovat exporty zvířat do určitých zemí, napsala PNP. Aktuálně odmítl dopravu březí krávy do Uzbekistánu, řekl okresní rada Peter Dreier. Jde totiž o vzdálenost 5000 kilometrů, příliš dlouhou pro transport dobytka, který by tak musel být na cestě více dnů. Cestu odmítá i svaz chovatelů v Mühldorfu a podmiňuje ji „předsouhlasem“ veterinářů s přepravou dobytka z místa chovu do prodejního centra a jeho dalším transportem. Okresní úřad v Landshutu chce ale takové převážení zásadně nepovolovat, dokud mu to výslovně nenařídí ministerstvo. Veškeré záruky by pak musel převzít bavorský stát.

Stejný postoj zaujal okresní úřad v Pasově.

Nesmí prodávat v šátku?

Třicetiletá muslimka se po mateřské vrátila k dlouholetému zaměstnavateli, drogistickému řetězci Müller, a vedoucí filiálky v regionu Norimberk reagovala promptně – s burkou nemůže pracovat jako poradkyně zákaznic nebo v pokladně, píše PNP. Žena se cítí zákazem burky diskriminována. Případ skončil až u Nejvyššího pracovního soudu v Erfurtu. „Poprvé po letech mají jeho soudci rozhodnout, zda privátní zaměstnavatelé mohou nařídit, že jejich zaměstnanci se musejí na pracovišti zříci viditelných náboženských, politických nebo světonázorových symbolů,“ uvádí list.

V konkrétním případě tedy posoudit, zda řetězec může vyslovit zákaz nošení šátku s odkazem na zaměstnavatelovu filozofii neutrality. Soud tedy má volit mezi dvěma základními právy – svobodou náboženství a svobodou podnikání. „Jeho rozhodnutí může postihnout tisíce pracujících, mnoho muslimek je v pracovním poměru,“ řekl profesor pracovního práva Gregor Thüsing z Bonnu. Advokát stěžovatelky se odvolává na dosavadní rozhodnutí, že zákaz šátku na pracovišti může být oprávněný jen tehdy, kdyby představoval konkrétní nebezpečí pro podnikový smír, nebo firmě hrozily hospodářské ztráty odlivem zákazníků. Takové dopady ale řetězec neprokázal.

Firma argumentuje jen svým oděvním řádem, kterého se zaměstnanci musejí držet. K němu patří, že „pokrývka hlavy jakéhokoliv druhu“ nesmí být nošena při kontaktu se zákazníky. Kromě toho právníci Müllerů zdůrazňují rozhodnutí Evropského soudu, že podnikatel uplatnil své právo na řízení a vydal pokyn, že spolupracovníci se mají na pracovišti objevovat bez nápadných náboženských, politických a jiných symbolů. Podle firmy zaměstnává řetězec v Německu téměř 25 000 lidí z 88 národů.

Do uzávěrky našeho webu soud nerozhodl.

Záchodky pro třetí

Ve třech základních školách v okolí Mnichova si budou možná v budoucnu žáci volit ze tří „tichých míst“ - jednom pro děvčata, jednom pro chlapce a jednom pro „třetí pohlaví“, informuje PNP. Plánují to v Pullachu, Taufkirchenu a Garchingu.

V Pullachu s myšlenkou přišla externí školní poradkyně, potvrdila mluvčí obce, ale návrh zatím není ani ve fázi plánování. V Garchingu už „třetí záchodky“ plánují, v Taufkirchenu myšlenku zkoumá kancelář architekta.

„S toaletami pro třetí pohlaví by tyto základní školy byly první v Bavorsku,“ píše PNP a cituje mluvčí ministerstva školství, že momentálně o školách, které by možnost třetích toalet nabízely, nevědí.

Konec telebudek

Co s nimi ve věku mobilů?!

Počet telefonních budek v Německu razatně klesá s boomem mobilů a smartphonů, uvedla PNP. Telekom nyní provozuje ještě 17 000 veřejných telefonních stanic, o 5000 méně než koncem roku 2017. Podle síťové agentury firma zrušila v posledním roce mezi 2000 až 5000 stanicemi. Ještě v roce 1992 provozovala na 120 000 mincovních automatů. Likvidování se týká většinou venkovských oblastí, ve kterých se podle Telekomu provoz automatů už nevyplácí. Oficiální údaje nejsou, ale podle odhadu expertů zbývá v Bavorsku 2000 až 3000 veřejných budek. Solidní frekvence je ještě na nádražích a na letištích.

Hračky na výstavě

Největší výstava hraček na světě začala ve středu v Norimberku. Do neděle tu bude skoro 2900 vystavovatelů předvádět asi milion produktů, z toho 120 000 novinek. Na 70. ročníku výstavy očekávají organizátoři kolem 70 000 odborníků z celého světa.