Haberkorn z Leondingu začal běhat až v 66 letech a čtyři roky nato absolvoval svůj první maraton. Před dvěma roky mu implantovali „budíka". Horst Lerch běhá od 60 let, v Linci už třikrát zvládl maratonskou trať – v roce 2010 jako 71letý za 4:34:10. Z někdejších 85 kg váhy má nyní 73-75 kg. To Wilhelm Blum z Ansfeldenu býval v šedesátých letech špičkovým cyklistou a v závodě Kolem Rakouska jezdil i v trikotu nejlepšího vrchaře. Jako běžec si zazávodil i v Sao Paulu s 23 000 dalšími. Také Franz Magloth má za sebou aktivní sportovní minulost. V Linci chtějí jako štafeta běžet i za tři roky - s průměrem 80 let… Zleva Blum, Lerch, Magloth a Haberkorn.

Žijí „na hromádkách"

Počet sňatků v Rakousku léta stagnuje, stále víc párů žije „na divokou knížku". Od roku 1984 se obyvatelstvo rozrostlo zhruba o milion na 8,5 milionu, ale počet sezdaných párů se skoro nemění. V roce 1984 jich bylo 1,7 milionu, do roku 1999 pak 1 771 000, koncem uplynulého roku zase jen 1 704 000, píše deník OÖN. V partnerském vztahu žilo před 30 lety zhruba 79 000 dvojic, momentálně jich je 368 000, tedy asi pětinásobek. Je to 18 procent všech párů.
Mění se i počet rodin s jediným rodičem – jejich počet stoupl z 258 000 na 300 000. V pěti ze šesti případů jde o samoživitelky – matky. Poněkud ale stoupl počet samoživitelů otců – ze 43 000 na 48 000. Tři čtvrtiny dětí do 15 let – 871 000 – žije v domácnostech sezdaných rodičů, 191 000 v nemanželských uskupeních, 149 000 v neúplných rodinách.

Odkázáni na péči

Po uzákonění poskytování privátního 24hodinového pečovatelství v Rakousku v roce 2007 málokdo počítal s tak prudkým nárůstem těchto služeb, píší OÖN. Jak uvedla zemská radní pro sociální věci Gertraud Jahnová, pečovatelské nonstop pomoci dotované zemskými a spolkovým rozpočtem využívalo loni s koncem roku 3644 lidí v Horních Rakousích, téměř dvakrát víc než před čtyřmi roky. Mnoho potřebných totiž začalo tuto formu nepřetržité péče ve vlastním bytě upřednostňovat před umístěními v domovech.
Podle Jahnové je třeba i v příštích letech počítat s dvojmístným nárůstem pečovatelských služeb. V Horních Rakousích nyní pečovatelský příspěvek pobírá kolem 80 000 lidí, do roku 2029 by jich mělo být až kolem 100 000.
Soukromá pečovatelka stojí mezi 2000 a 2500 eury měsíčně. Státní podpora činí v případě poskytování pečovatelskou organizací 1100 eur, u privátní ošetřovatelky 550 eur. Podmínkou dotace je, že příjem či důchod ošetřovaného nesmí převyšovat 2500 eur. 95 procent nonstop služeb zajišťují soukromé pečovatelky. 99 procent z nich přichází ze zahraničí, z toho 77 procent ze Slovenska a 16 procent z Rumunska. V letošním zemském rozpočtu je pro 24hodinovou péči vyhrazeno 6,5 milionu eur.

Sv. Josef se „nenosí"?

Obecní rada Essenbachu u Landshutu, obce s 11 000 obyvateli, se poměrem hlasů 16:8 rozhodla změnit název obecních jeslí. Místo „jeslí sv. Josefa" se mají jmenovat „dětské jesle Esenbach", píše deník PNP. Na přání jejich vedení má dále v názvu být heslo o podpoře a rozvoji individuálních kořenů.
Debatu v obecní radě spustila radní za sociální demokracii Filiz Cetinová, podle které jméno katolického svatého pro školské zařízení obce není přiměřené dnešní době. Podpořil ji jeden z místních učitelů a velká většina rady se pak vyslovila pro neutrální název jeslí. Josef Pfriemer, předseda místního Josefského spolku, to označil za zlámání kultury a demonstrativně opustil sál. Cetinové, která se do obce přistěhovala před pěti, šesti lety, vytkl turecký původ: zrovna ona prý má co říkat, co je v Essenbachu časové a co ne…
„Nechtěli zkrátka žádné jméno, které by snad mohlo zraňovat náboženské pocity druhých," snažil se problém vysvětlit druhý starosta Josef Spierer. Podle ředitele správy obce Bernharda Weindla to bylo především vedení jeslí, které katolický název svého zařízení odmítlo.

Pojedou si zazpívat do Prahy.Zazpívají v Praze

Hudební základní škola v Neufeldenu v Mühlviertlu bude reprezentovat Rakousko na festivalu "young2015prague" v Praze 26.-29. března. Přehlídky se zúčastní sbory z celé Evropy, ale také z Ameriky, Indonésie či Austrálie, píší OÖN. Organizátoři očekávají na tisícovku účastníků. Vyvrcholením bude festivalový průvod vnitřní městem se závěrečným společným přednesem sborové skladby v češtině. Na soutěž se v Neufeldenu připravuje 46 chlapců a děvčat.

Zelené Bavorsko

Téměř 25 000 kilometrů čtverečních v Bavorsku pokrývají lesy. To je asi 35 procent veškerého povrchu této spolkové země, uvedl pasovský deník PNP k sobotnímu mezinárodnímu Dnu lesa. 57 procent bavorských lesů je v privátním vlastnictví asi 700 000 majitelů. 30 procent náleží zemi, 11 procent lesním pěstebním družstvům a dvě procenta jsou majetkem spolkové republiky.

Barví vejce nonstop

Barví vejce ostošest.V asi třiceti specializovaných firmách v Německu finišuje výroba velikonočních vajec. Denně je opouštějí statisíce pestrých, natvrdo uvařených vajec. Jeden z nejstarších provozů je v dolnofranckém Sommerkahlu, kde každoročně obarví až devět milionů kusů. „Momentálně pracují skoro nonstop, aby vykryli sváteční poptávku," uvádí deník PNP. Jak řekl majitel firmy Burkhard Glaser (52, na snímku), před Velikonocemi vaří a barví denně až 180 000 kusů. Výrobní cyklus trvá 40 minut. Stroj je téměř 30 let starý a naprosto spolehlivý. Mezi Velikonocemi a Vánocemi jej v Sommerkahlu startují zhruba jednou týdně na tři, čtyři hodiny – natvrdo uvařená barevná vejce mají sezonu celý rok…
PNP dodává, že podle údajů svazu německého drůbežářství spotřebuje průměrný Němec za rok 210 až 220 vajec včetně těch zpracovaných do nudlí, pečiva a keksů. K Velikonocím patří tradičně i konzum vajec „z pohárku", tedy nahniličko. Slepice v Německu snesou ročně více než dvanáct miliard vajec, dalších 7,5 miliardy je importováno.