Místo deseti jim pak naskočí na šestnáct sekund, řekl starosta města Walter Brilmayer. „Nápad pochází ze Singapuru,“ vysvětluje list. „Předseda rady seniorů Thomas John na to narazil při cestě a myšlenku přinesl domů do Bavorska. V jeho Ebersbergu se prohání denně městem na 14 000 motorových vozidel.“ Radnici přišla myšlenka dobrá, ale než se podařilo zrealizovat dvě plánované křižovatky na státní silnici poblíž radnice, trvalo to tři roky. Od pátku minulého týdne si už občané mohou za zálohu deset eur pořídit čip. Zatím toho využilo asi tucet lidí, Ve městě je ale 380 registrovaných osob s vadami chůze, kterým by se to hodilo, připomíná Brilmayer. Pilotní projekt má běžet rok.

Ledová noc

Noc na středu byla v Rakousku jedna z nejchladnějších, jaké kdy v zemi v tomto měsíci byly, napsaly OÖN. Podle Centrálního úřadu pro meteorologii a geodynamiku vyrovnala stanice v Mariapfarru v Lungau s mínus pěti stupni dokonce rekord z 25. září 1962.

V St. Jakobu ve východním Tyrolsku měli mínus 4,6, a jen v pěti letech tady byla zářijová noc ještě chladnější, naposledy 30. září 2002 s mínus 5,8. Ve Zwettlu bylo v historii měření jen dvakrát studeněji než tentokrát (-3,6) – roku 1970 tady zaznamenali mínus 4,3 a v roce 1930 mínus 4,2. Zima byla i ve velkých městech – ve Vídni 3,1, což tu měli v září naposledy roku 1977. Rakouský rekord pro září nese datum 29. 9. 1939 a „padl“ v Zeltwegu s mínus šesti stupni.

OÖN doplňují nejchladnější místa Horních Rakous 26. září: Summerau -4,8, Freistadt -2,9, Reichenau -1,8 stupně.

Dvojče "dojelo" na dobrotu

Bavorská příhraniční policie "stáhla" ze silničního provozu u Schimdingu v hornofranckém okrese Wunsiedel 29letého českého řidiče, v jehož vozidle našla jointa a muž navíc přiznal, že kouřil marihuanu a vzal pervitin. "Po krevní zkoušce v úterý nesměl jet dál. Proto požádal své dvojče o pomoc. Bratr kvůli tomu přijel autem z Weidenu, ale tu jízdu si měl raději ušetřit – také on konzumoval drogu. Pokud by byla potvrzena krevní zkouškou, museli by bráchové odevzdat na měsíc své řidičáky a každý zaplatit 500 eur," uzavírá list.

Stahují státní dluh

Rakousko mělo loni nejnižší deficit za 16 let, napsal Volksblatt. Dluhový stav poklesl z předloňských 83 % hrubého domácího produktu na 78,3 procent. Poprvé od roku 1997 klesl státní dluh také v absolutních číslech - ze 296 na 290 milionů eur. Podobně jako v roce 1997 vyvolalo pokles státního dluhu ze 125 na 120 miliard eur především odstátnění provozovatele dálnic Asfinag, tentokrát se o to postaralo hlavně „očištění“ od „špatných bank“.

Aby Statistik Austria mohla lépe srovnat jednotlivé spolkové země, připočetla jim také dluhy jejich obcí. Deficit loni vykázaly Vorarlbersko, Tyrolsko, Štýrsko a Vídeň. Nejvíc zadluženy na jednoho občana byly Korutany 6973 eur (-12,2 %), Dolní Rakousy 6026 (-0,5) a Štýrsko 5295 (+1,7), Vídeňáci dlužili 3884 eura na hlavu (+3,5), Hornorakušané 2827 (+0,9). Průměrný Tyrolák měl „sekeru“ 967 eur (+12,6 %).

Nejvíc nájemních bytů je ve vídni

Vídeň má se 77 procenty největší podíl nájemních bytů v bytovém fondu v Evropě, napsal Volksblatt z údajů poradenské společnosti Deloitte. Současně je výše nájemného ve Vídni na evropské velkoměsto „moderátní“ - průměrně 9,60 eura za metr čtvereční měsíčně. „V Praze je to 13,10 eura, v Mnichově 16,50. Tabulku vedou Londýn a Paříž s 28 eury,“ uvedl list. Rakousko vede žebříček v nových bytech – loni jich bylo rozestavěno 8,6 na 1000 obyvatel. Daleko za ním je na druhém místě Francie ze 6,4 a Polsko s 5,4 na tisíc lidí. Poslední byla Itálie (0,8). Relativně dostupné je i vlastnictví bytů – za nový sedmdesátimetrový musí dát Rakušan šest průměrných ročních platů hrubého, ale v jiných evropských městech je to ještě víc. Na špici podle Deloitte je Česko se zhruba jedenácti ročními platy na pořízení bytu, následované Británii s asi deseti platy. V Belgii stačí k získání takového bytu čtyři roční příjmy.

Čtvereční metr nového vlastního bytu v Rakousku stojí průměrně 2553 eura (ve Vídni 4138, v Linci 2901), v Británii 4397 (v londýnské City 16 512 eur za metr), v Maďarsku 1164.