VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sousedé si vyjeli v kočáře s plachtou

Pasov - Na více než 250 kilometrů dlouhou cestu vyrazili v neděli ráno z Plattlingu v kočáře s plachtou postaveným speciálně pro tuto příležitost a taženým dvěma koni, Flickem a Flackem, předseda místního sdružení kočích Karl Ziegler (63) s kolegou Michaelem Wilhelmem.

5.9.2017
SDÍLEJ:

Na startu velkého tahu.Foto: Deník/repro PNP

Putují „pohodlnou ryvhlostí“ kolem šesti kilometrů za hodinu po frekventovaných okresních silnicích do tyrolského Scharnitzu, píše PNP. V odstupu pár metrů je předjíždí jedno auto po druhém, občas i sedmitunka, ale koně zůstávají klidní – však je na „tour“ Ziegler připravoval čtyři roky.

„Když si Ziegler potřebuje zatelefonovat, převezme opratě Wilhelm – zákaz volání platí i pro řízení vozidla o dvou koňských silách,“ uvádí list. Vezou s sebou mimo jiné 55 kilogramů lisovaného sena, 80 litrů vody, elektroagregát a balíčky léků, které Zieglerova manželka Margarete připravila pro dvojnožce i čtvernožce, uvádí list.

Plán zdolat 30 kilometrů denně už skupina překonává – 80 kilometrů podél Isaru už má za sebou a Ziegler odhaduje, že za čtyři až šest dnů by mohli být v Scharnitzu. Na úterý přenocovali u Landshutu a ráno se přes střed tohoto města vydali na Moosburg.

Na snímku se s výpravou loučí starosta Erich Schmid vlevo a vedoucí kulturního odboru Josef Grimm, Ziegler je vpravo.

XXL-trolejbus v Linci

Pořádně dlouhé trolejbusy v Linci.

Od listopadu bude v Linci nasazen první ze 20 trolejbusů belgické firmy Van Hool. Ostatní budou dodány do konce roku 2018. Vozidla jsou dlouhá 24 metry. Každé stojí milion eur (dnes nasazované „běžné“ typy podle provozního dopravního podniku Johanna Frische asi 800 000). Pojmou po 180 cestujících. Jedním vozem pro Linec obešle výrobce největší evropský odborný veletrh Busworld v Belgii, dodávají OÖN. „Jsou nejen velké, ale i překrásně vypadají, jsou zvláštní,“ říká s potěšením Frisch.

U hranic trhal vlk

Strženou ovci a dvě jehňata ve výběhu v Kaltenbergu (náš web zaznamenal) má na svědomí vlk, píší OÖN. Potvrdila to analýza vzorků DNA, které na jedné ovci zajistil Wolfgang Sollberger z úřadu ochrany přírody v Leopoldschlagu. Rozbor obdržel o víkendu Georg Rauer z veterinární fakulty ve Vídni jako „vlčí“ pověřenec ministerstva životního prostředí a sedmi dotčených spolkových zemí. Při té příležitosti zmínil, že by se takové útoky mohly v příštích letech množit. Vlků v příhraničí a v odlehlejších vnitřních částech země trvale přibývá a stává se, že se někteří jedinci ze smečky oddělí k samostatnému lovu.

„Toto zjištění vyvolalo obavy předsedy okresní agrární komory ve Freistadtu Josefa Mühlbachlera. Ten uvedl, že se léta angažují pro držení zvířat ve volnosti, a teď je tam najednou ohrožuje nějaký vetřelec,“ uvedl list a citoval Mühlbachlera: „Vlk nemá v naší blízkosti co dělat. Pozorování posledních týdnů lidmi a videopastmi ukázalo, že není plachý. Požaduji zrušení chránění vlka a povolení k jeho odstřelu.“ Dodává pak: „Nechtěl bych nechat svá vnoučata hrát si bez dozoru na pískovišti, protože od přátel z Kanady vím, že děti velmi dobře zapadají do schématu kořisti vlka.“

„Jen“ 180 eur za biopotraviny?

Linecký Volksblatt napsal, že trh biopotravin pomalu, ale trvale roste, byť na stále nízké úrovni. „Průměrná rakouská rodina vydala loni za ,bio´ pouze 180 eur, mladší jednotlivci jen 105 eur,“ uvedl list. Podle zájmového sdružení Bio Austria denně přibývá pět provozů, které se touto produkcí zabývají, ale hlavně kvůli vyhlídce exportu. Vyvážena je například víc než polovina produkce biomléka. Poptávka ze zahraničí zvýšila biochov drůbeže o polovinu, prasat se ekologicky chovají ale jen dvě procenta – podle předsedkyně Bio Austria Gertraud Grabmannové i proto, že potravinářské řetězce vepřové nabízejí jako levný produkt. Kromě toho podíl biopotravin v diskontech trvale klesá. „Bio“ prý pěstuje nebo chová každý pátý rakouský zemědělec, více než polovina z nich na plný úvazek. V Solnohradsku mají 45 procent, nejméně ve Vorarlbersku – 15 procent.

Podle ankety Gallupova institutu nakupuje „bio“ vždy nebo často 17 procent lidí s příjmem pod 1500 eur hrubého měsíčně a 39 procent lidí s příjmem přes 3000 eur. Loni ekologicky produkované potraviny nakupovalo 28 procent důchodců.

Šetří energií

Podle Statistik Austria klesla roční spotřeba energie v domácnostech Horních Rakous od roku 2004 ze 47,2 milionu gigajoulu (GJ) na 41,8 milionu, tedy o 11,4 procenta, napsal Volksblatt. Nejvíc jí rodiny spotřebují na vytápění (68 %, o čtyři procenta méně než v roce 2004), dále 15 % na ohřev vody a 14 % na provoz elektrospotřebičů, svícení atd. V celém Rakousku připadá na domácnosti 23 % podílu na spotřebě energií, jsou tedy třetí po dopravě (35 % - před 12 lety 20 %) a výrobě (29 %). Následují služby (11 %) a zemědělství (dvě procenta).

Hory odpadu u silnic

Ročně je u dálnic a rychlostních silnic v Rakousku odhozeno kolem 7400 tun odpadu. Asi 1730 tun sesbírají zaměstnanci dálniční společnosti Asfinag ručně podél vozovek, což loni stálo firmu 10,6 milionu eur, uvedl Volksblatt. Většina odpadu je předpisově odkládána do odpadkových košů na 49 motorestech, 87 občerstovacích stanicích a četných parkovištích Asfinagu. Motoresty uklízí šestkrát denně více než tisícovka zaměstnanců. Stále víc jsou tu „zapomínány“ také větší kusy – autovraky, jízdní kola, chladničky, lavice, dveře, stavební odpad… Nejvíc odpadu loni likvidovali v Dolních Rakousích – 1534 tun, v Horních Rakousích 1390, ve Štýrsku 1223. Ve Vídni to bylo jen 39 tun, dodává list.

Památníky moci a nádhery

Letošní Den otevřených památek pořádá v Německu nadace pro ochranu památek v Bonnu jako příspěvek k European Heritage Days, Dnům mezinárodního dědictví, které se konají každoročně v tomto měsíci v asi 50 zemích. Nadace v Bonnu jej organizuje na motto „Moc a nádhera“ v neděli 10. září. „V Mnichově bude při této příležitosti otevřen pro veřejnost zámek Nymphenburg, v Norimberku představí archeologové nálezy z kostela sv. Vavřince, v Augsburgu švábská regionální vláda zpřístupní bývalou biskupskou rezidenci atd.,“ píše PNP. Loni navštívily asi 8000 otevřených památek v celém Německu na čtyři miliony lidí.

Extrémně mobilní ženy

Co prozradily kostry.

Před čtyřmi tisíci roky byly ženy v Německu extrémně mobilní a putovaly pravděpodobně za svými budoucími manželi i stovky kilometrů, napsala PNP. Vědci více odborných institutů, kteří jev zkoumali, publikovali výsledky svých poznání v protokolech Americké národní akademie věd. Podrobně zkoumali 84 koster z bavorského Lechtalu, pohřbených mezi lety 2500 a 1700 před naším letopočtem. „Ne muži, nýbrž ženy měly důležitou, možná rozhodující, roli při výměně znalostí,“ řekl vedoucí projektu Philipp Stockhammer z mnichovské univerzity. Asi dvě třetiny těchto žen přišly podle vědců na osaměle ležící statky v údolí Lechu pravděpodobně z oblasti mezi Halle a Lipskem, nebo z Čech, aby tam založilo rodiny, uvedla PNP.

Lákají na venkov

Lákají měšťáky na venkov.

Regionální manažer okresu Freyung-Grafenau Stefan Schuster nachystal další etapu image kampaně „Víc než očekáváš“. 21. října chtějí naši sousedé rozmlouvat v Mnichově s obyvateli velkoměsta a vzbuzovat v nich zvědavost na život a práci v tomto dolnobavorském okrese, píše PNP. Schuster a jeho agentura „Přátelé dobrých nápadů“ to chtějí dělat neotřele – místo najmutí profesionálních promotion-agentur, které by zkoušely naučenými hesly vzbudit u měšťáků chuť na venkov, mají reklamu okresu dělat „autenticky“ sami jeho občané, uvedl list. Vhodná „média“ skupina právě hledá, a už se jí přihlásili mladí lidé, kteří mají Freyung a okolí rádi a chtějí tím „nakazit“ další.

„Kampaň sleduje primárně cíl získat pro podniky regionu kvalifikovaný personál. K tomu mají být lidem z velkých měst přiblíženy výhody a nevýhody života a práce ve venkovském okrese, například výhodnější nájmy nebo ceny, kratší vzdálenosti, dobrá lékařská péče, možnosti volného času a podobně,“ rozvádí deník.

Na snímku jsou jeden z „verbířů“ Stefan Fesl (vlevo) a manažer Schuster.

Oslavili 140 let pomníku

Z oslavy jubilea pomníku.

Už 140 let stojí nad Plešným jezerem pomník k uctění památky velkého básníka Šumavy Adalberta Stiftera. Obelisk vysoký patnáct metrů byl slavnostně odhalen 25. srpna 1877 v poledne za přítomnosti asi 300 hostů. „Na den a hodinu přesně, 140 let poté, se u něj sešli starostové příhraničních obcí s dalšími asi 80 občany z Čech, Bavorska a Rakouska k malé ,narozeninovéˇ oslavě,“ napsala v úterním vydání pasovská PNP.

Zmiňuje, že Jiří Hůlka, starosta Stifterovy rodné Horní Plané, se ohlédl za uplynulými 140 roky a připomněl pozadí vzniku památníku. Po Stifterově smrti 28. ledna 1868 byl ve Vídni začátkem roku 1869 založen spolek „Němců z jižních Čech ve Vídni“. Jeho předseda Jordan Kajetan Markus navrhl uctít Stiftera a jeho dílo monumentálním památníkem. Měl být spojen s krajinou na Plechém, autorem popsanou v povídce Hochwald (česky vyšla pod názvy Vysoký les a Hvozd). Protože původní myšlenka na umístění nad skalní stěnou se ukázala především z technických důvodů nerealizovatelnou, byla pro obelisk vyhlédnuta Jezerní stěna. Majitel pozemku kníže Adolf ze Schwarzenbergu a jeho syn Adam Josef souhlasili a později dokonce poskytli zdarma stavební dříví k realizaci.

Pro návrh památníku spolek získal známého vrchního stavebního radu Heinricha von Ferstel, dílo mělo být financováno z darů. Zakázku na realizaci převzal Adolf Paleczek, hajný a kameník pocházející stejně jako jeho čtyři tovaryši Johann a Franz Saumerovi, Josef Schröder a Franz Stini, z Jeleních Vrchů pod Plechým. PNP odkazuje na Jiřího Hůlku, že „dělníci spali ve svépomocně postavené chatě a domů se vraceli jen na neděli“. Zásoby na týden transportovali k jezeru na dvoukolové káře. Práce trvaly v roce 1876 od května do září, na jaře 1877 byla vybudována vyhlídková plošina. Pod ní vysekali tovaryši počáteční písmena svých jmen. Tři z nich Franz Saumer vždy po smrti jednoho z nich začernil. Zemřel jako poslední, proto jsou jeho písmena bílá, uvedl hornoplánský starosta.

Připomněl také, jak obtížné práce byly – zaměstnanci museli všechno sami vynosit od jezera na staveniště, což je 220 výškových metrů. Jen transport žulových bloků pro sokl trval šestnáct dnů.

Poklonu básníkovi na místě složil starosta Neureichenau Walter Bermann, který mimo jiné vzpomněl, že toužil po otevření hranic už proto, aby se na pomník mohl dojít podívat. Starosta Schwarzenbergu Michael Leitner vyzdvihl propojení Stifterových památek ve třech příhraničních obcích: Tři země, dvě řeči a jeden básník jsou podle něho mottem, pod kterým by tři Stifterovy obce měly v budoucnu dělat velkému synovi Šumavy propagaci.

Dvě velké akce u sousedů

Expert na trvalky Christian Kreß.

Ve čtvrtek 7. září odstartuje na dvanácti místech v Linci Ars Electronica 2017. Své projekty a vize bude představovat více než tisíc umělců, vědců, technologů, interpretů a sociálních aktivistů. Centrem festivalu je jako každým rokem Ars Electronica Center.

V pátek 8. září bude v linecké Botanické zahradě vystavovat své vzácné letní a podzimní trvalky Christian Kreß (na snímku) z klubu Sarastro-trvalek v Ortu v Innkreisu. Od 17 hodin na pódiu zahrady představí nové podzimní astry, liliovky a další originality. Zodpoví dotazy a nabídne své výpěstky k prodeji.

Jak rychle běhá mops?

To je fofr!

Ve Wernau jižně od Stuttgartu uspořádala místní komunita přátel mopsů v neděli závody malých psích druhů – mopsů, francouzských buldočků a čivav, zaznamenala PNP. Sjeli se k nim chovatelé z jihoněmeckého prostoru, Švýcarska a Rakouska s asi 200 psy – nikoliv proto, aby se jejich miláčci stali mistry světa, ale aby je prezentovali „mopsí rodině“ a šesti stovkám diváků. „Mops se stal částí našeho životního stylu, především ve městě,“ řekl organizátor Andreas Felkl.

Závodit mohli psi příslušných ras starší čtyř měsíců. Každý startoval k běhu na 50 metrů samostatně, jako při časovce. „Jak se do cíle dostanou, je skoro jedno – majitelé například mohou běžet vedle nich, psíka donést k cíli v náručí, za cílovou čáru ho něžně postrčit nebo ho za ni lákat pamlsky. Někteří psi ale trať absolvují zcela samostatně, závodivě, hlavně pokud si takový běh natrénovali,“ pokračuje list.

„Mops nemá žádný lovecký pud, ale jemně vytříbený smysl pro hraní,“ říká Felkl. Toho taky musí účastník těchto závodů plně využít – na víc než padesát metrů běhu prý nadšení tohoto většinou z Číny importovaného palácového psíka nevydrží. Jejich akcelerace je ale obdivuhodná.

Ve Wernau bylo vypsáno devět závodů. První vyhrál francouzský buldoček Cooppr, který 50 metrů zdolal za 5,63 sekundy. Vypsána byla také open kategorie psů do výšky 38 centimetrů v kohoutku. Kompletní výsledky pořadatelé do úterního odpoledne nevydali. Snad i proto, že, jak napsal jeden z velkých německých deníků v reportáži o této události, při těchto závodech zase až tak o vítězství nejde…

Autor: Vladimír Majer

5.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sabina Langerová z Jindřichova Hradce je autorkou nové knihy Svatá pole.

Knižní novinky od Vajgaru: Hřbitovy a dětství v Praze

Ilustrační foto

Již nejsou mezi námi

V ZVVZ vyrobili učni betlém pro Písek

Milevsko, Písek - Svatá rodina vytvořenáv Milevsku bude stát v Písku na parkánech.

Opilý řidič auta srazil opilého cyklistu

Třeboň - Až pět let vězení nyní hrozí řidiči, který odjel od nehody.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda dvou vozidel blokuje dálnici D3

České Budějovice - K dopravní nehodě dvou osobních vozidel došlo v pátek krátce po půl druhé na dálnici D3 v úseku České Budějovice - Veselí nad Lužnicí.

OBRAZEM: Jubileum. Paní Marie Kašková slaví sto let

Jindřichův Hradec/VIDEO/ - V pátek dopoledne vyrazili zástupci vedení města s gratulacemi za jubilantkou Marií Kaškovou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT