Získala kvalifikaci, založila si firmu a dnes zaměstnává čtrnáct lidí. Kromě toho je certifikovanou uklízečkou míst zločinů, jedinou ženou, která tuto práci dělá v Rakousku.
Nevolají ji jen k vraždám, uklízí i po sebevraždách nebo po zemřelých v bytech. Jak v lineckém listě popisuje, úklid místa trhá většinou dva dny. „Nedávno jsme museli vytrhat parkety, protože se dřevo nasáklo krví,“ vypráví. Pracují ve vodotěsných oblecích a čepicích, v dýchacích maskách, s velmi speciálními čisticími prostředky. Nakonec prostor zaplavují ozonem, aby vše stoprocentně dezinfikovali.
Na otázku, zda jejich práce není hrůzná, vysvětluje, že když přicházejí, jsou těla už vyvezena. Krev je ovšem často na místě, v případě sebevražd také mozková hmota, téměř nikdy nechybí silně páchnoucí tělní tekutina. Nejhorší mrtvoly jsou prý v bytech podivínů chorobně shromažďujících všechno možné, kdy mrtví leží ve vlastních odpadech.
„Po všem, co jsem už musela vidět, mívám mockrát strach, že jednou budu zapomenuta ve svém obydlí,“ doplňuje. „Ta představa mě neopouští. Je to tak smutné: lidé žijí dveře vedle dveří, ale nikdo si nepovšimne, že druhý o sobě nedává týdny vědět… Ale popravdě řečeno, já taky nevolám dost často mamince…“
Porcování fotbalových peněz
Rakouská fotbalová liga se osm hodin dohadovala o novém rozdělování peněz za televizní přenosy, informují OÖN. Kompromis umožnil až ústupek Rapidu, který kousek svého daleko nejvyššího podílu pustil malým klubům. Solidaritu projevily i Sturm a Salcburk.
Celky bundesligy si dělí 22,5 milionu eur čistého. 30 procent dostávají kluby rovným dílem, 30 procent podle úspěšnosti - bodového zisku, 20 procent podle návštěvnosti a 20 procent podle tzv. „rakouského hrnce“, počtu domácích hráčů na soupiskách. Napadán byl především bonus za návštěvnost. Kolik v zájmu ušetření si soudního sporu pustil ze svého největšího koláče menším celkům Rapid, nebylo zveřejněno.
Zima lákala hosty
V uplynulé zimní turistické sezóně (listopad 2018 – leden 2019) strávili hosté v Rakousku podle předběžných dat 31,7 milionu nocí, o 2,9 procenta víc než před rokem (v Horních Rakousích +2,9 %). Do země přijelo 9,4 milionu turistů, o 3,1 % víc. Cizinci tu strávili 24,3 milionu nocí (+3,8 %). Nadprůměrně víc jich přijelo z USA (+18) a z Francie (+10,6), počet noclehů stoupl nejvíc u Američanů (+17,4), Dánů (+11,3), Čechů a Francouzů (+6,7). Němců přicestovalo 2,9 milionu a strávili tu dvanáct milionů nocí (+3 %).
S odstupem nejvíc turistů bylo v Tyrolsku (11,4 milionu přenocování), cále v Solnohradsku (6,7) a ve Vídni (4 mil.). Rakušané mířili nejčastěji do Štýrska, o 2,9 procenta víc jich přitáhly Horní Rakousy.
Deník z laviny
Globální oteplení pomohlo k mimořádnému nálezu – na hoře Nanga Parbat (8125 m) objevili 81 let po smrti fotografa, kameramana a horolezce Petera Müllrittera z okresu Traunstein jeho deník, píše PNP. Tehdy třicetiletý mladík zahynul s dalšími účastníky expedice v červnu 1937 v lavině.
„Deník nyní drží jako trvalou zápůjčku dr. Herwig Höger z Německého alpského svazu, který jej dostal koncem roku od posla z Rothu u Norimberka. Stránky nemají obal, byly poněkud potrhané, text vybledlý, ale z většiny ještě čitelný. Höger mluví o obrovském nálezu upomínajícím na muže, po němž jsou v Trostbergu a v Traunstreinu pojmenovány ulice,“ pokračuje deník.
Höger, dnes archivář klubu, prý mohl bez potíží rozklíčovat ve velké části deníku pasáže psané tužkou ve staroněmeckém písmu. Potřeboval ale pečlivou odbornou přípravu a rady restaurátorů, jak knížečku „narovnat“ ke čtení textu. „Zjistil, že deník byl na Nanga Parbat dokonce dvakrát – Müllritter jej tam vzal po nezdařené výpravě v roce 1934 o tři roky později znovu,“ uzavírá list.
Květiny na silnice?!
Bavorské ministerstvo dopravy by chtělo na silnicích a dálnicích založit květinové pásy, napsala PNP. Pilotní projekt představili ministr Hans Reichhart (CSU) a vedoucí organizace pro životní prostředí Květoucí krajina Matthias Wucherer v Mnichově.
„Společně plánují založit devatenáct pruhů s rostlinami o délce nejméně po jednom kilometru na cyklostezkách vedle státních a spolkových silnic. Kromě toho má na bavorských dálnicích vzniknout zhruba deset hektarů kvetoucích ploch. Projekt má realizovat devatenáct státních stavebních úřadů tím, že vyhledají vhodné plochy a ozelení je. ,Přitom použijeme výlučně regionální osivo,´ říká Wucherer.
O nákladech akce podle Reichharta ještě není jasno. Za tři čtvrtě roku ji chtějí iniciátoři poprvé hodnotit. „Úspěch projektu ale neodvisí pouze od ozeleněné plochy – je jisté, že si jeho efektu pozitivně povšimne veřejnost. Z pruhů to bude bzučet hmyzem,“ dodává Wucherer.
Stavebnictví „jede“
Bavorské stavební firmy zaznamenaly loni silný přírůstek zakázek – ve srovnání s předchozím rokem o 20,7 procenta, píše PNP. Jejich objem 10,65 miliardy eur byl o 1,83 miliardy vyšší než předloni. Nárůst nebyl ale celoplošný – v Horním Bavorsku si stavebníci objednali díla za 3,72 miliardy eur, což je plus 35,5 procenta, ale ve vládních okresech Horního a Středního Francka zakázky poklesly o 4,9 a 10,7 procenta.
O Bayernu za nacistů
„Dobu nacismu v FC Bayern desítky let ,zapomínali´,“ napsala PNP. „Něco proti tomu ale podnikli fanoušci. A odhalená nejtmavější kapitola klubu se 119letou historií vynesla na světlo opravdové hrdiny…“
Pod mezititulkem „Předběžný konec jedné liberální fotbalové kultury“ list pokračuje, že rok po získání prvního mistrovského titulu 1932 začala nejčernější kapitola klubových dějin. „Po takzvaném uchopení moci nacisty Adolfa Hitlera byl politický tlak na vedení klubu FC Bayern příliš velký. Jeho židovský prezident Kurt Landauer neviděl kvůli svému původu a pronásledování jiné východisko než odstoupení z funkce. Po pogromu „křišťálové noci“ 1938 byl čtyři týdny v koncentračním táboře Dachau.
Trenér mistrovského týmu Richard Dombi, rovněž Žid, opustil město a usadil se ve Švýcarsku. Známí antifašističtí aktivisté jako Max M. Klar byli brutálně zavražděni. Někdejšímu mecenáši a členovi klubu Herrmannu Schüleinovi z pivovarnické rodiny nezbylo než milovanou vlast opustit, aby si zachránil život. Odešel do USA,“ píše deník. Zmiňuje, že také FC Bayern 9. dubna 1933 společně s dalšími třinácti jihoněmeckými fotbalovými kluby ohlásil dobrovolně vyloučení všech svých židovských členů. V roce 1935 to bylo tzv. arijským paragrafem zakotveno do klubového statutu.
Po válce se Landauer chystal vystěhovat do USA, měl potřebné papíry vyřízeny, ale zůstal věrný městu a klubu. Američané povolili vzhledem k jeho původu hráčům Bayernu vystavení nových licencí. Od srpna 1947 byl znovu prezidentem. Pomohl klubu získat tréninkové plochy, na nichž je dodnes doma, a s cílem vzkříšení fotbalu v Mnichově pomohl i městskému rivalovi 1860, který měl za nacismu u „hnědé“ správy města víc porozumění.
„Tři a půl roku po jeho smrti v roce 1961 postoupil Bayern do první bundesligy a v následujících desítkách let se vyvinul v jeden z nejúspěšnějších klubů Evropy. Svou minulost ale ,pustil s očí´,“ pokračuje PNP. „Se smutným důsledkem – výrazné osobnosti dějin zmizely z povědomí. ,Kurt Landauer upadl zcela v zapomenutí,´ přiznal předseda představenstva FC Karl-Heinz Rummenigge. Jeho památku oživila až pověstná jižní tribuna skalních fandů klubu. Rok 2009, kdy by Landauerovi bylo 125 let, byl pak obratem v oficiálním postoji klubu k minulosti, dodává PNP. FC jmenoval Landauera v roce 2013 čestným prezidentem a aktivity přinesly fanouškům rok nato cenu fotbalového svazu za angažování se proti rasismu a antisemitismu. Letos v květnu má být u sídla klubu odhalena bronzová Landauerova socha pořízená ze sbírky, která vynesla 70 000 eur.
Míň interrupcí
Loni bylo v Bavorsku přerušeno 11 600 těhotenství, nejméně za dvacet let. Z dotčených žen bylo 6200 svobodných, 4800 vdaných, 600 rozvedených a asi 40 ovdovělých. Těhotenství přerušilo také necelých 800 děvčat a žen mladších 20 let. „Většinou (11 000) si ženy nechaly v prvních třech měsících poradit od státem uznaných organizací, aby získaly oprávnění k podstoupení zákroku. V 700 případech pro něj byly lékařské důvody, ve čtyřech šlo o těhotenství po sexuálním deliktu,“ píše PNP.
Trhy celý víkend
Město Steyr prodlouží od 24.-25. května každotýdenní víkendové trhy na náměstí o pátky, napsaly OÖN. „Trhy přinášejí do města frekvenci,“ říká vedoucí marketingu Daniela Limbergerová. Trhovcům organizace připraví jednotné stánky a deštníky. Hledá další přímé dodavatele, ale je činná i v dalších oblastech podnikání. Nabízí začínajícím rady „kouče“ ze „Smart Innovation Steyr“ k právní problematice a financování, u „životaschopných“ projektů bude marketing přispívat v prvním roce z prostředků města na nájmy třemi eury za metr až do celkové výše 2520 eur, do volných prostor se mohou prodejci stěhovat bez vlastního vybavení, protože marketing jim půjčí to své, popisuje list.
Přídavky jen očkovaným?
Vídeňská lékařská komora požaduje s celorakouskou platností vyplácení příspěvků na péči o děti a podpor rodin jen ve spojení s povinným očkováním nezletilých až do dovršení čtrnáctého roku života všemi předepsanými očkováními zdarma, informují OÖN. Při neplnění této povinnosti by měl být vposledku dětem z dotčených rodin odepřen přístup do veřejných školek.
Vláčkem k trpaslíkům
Svět trpaslíků na Pöstlingbergu nad Lincem znovu otevírá 1. března. Letos s několika novinkami – protože je teď masopust, děti v převlecích v doprovodu dospělých budou mít od soboty do úterka vstup volný. „Jeskynní železnice“ má poprvé od obnovení v roce 1948 nové nátěry, v prvním podzemním patře inovovali specialisté techniku, jedenáct ze šestnácti skupin trpaslíků doprovázejí nové hlukové a hudební instalace. 14.-23. března tu bude výstava festivalu Nextcomic na téma Kulmannova Města krtků. Vstupné do zařízení, které loni navštívilo 137.586 lidí, z toho 58 procent dospělých, zůstává 5,50 eura, pro děti 3,30 eura. V provozu je denně od 10 do 17 hodin.
Exhejtmana „vymalovali“
V lineckém Landhausu byl ve středu odhalen oficiální portrét zemského hejtmana ve výslužbě Josefa Pühringera. Maloval jej Christian Ludwig Attersee (na snímku vpravo).
„Zvěčněný“ vzal začlenění do „galerie předků“ s humorem, poznamenávají OÖN. „Když jsem dneska ráno vstal, napadlo mne, že teď budu poprvé ,viset´. Není to ale můj konec,“ řekl. Jeho nástupce ve funkci Thomas Stelzer (vlevo) vyjádřil potěšení ze „zdůraznění viditelných a setrvalých stop Pühringerových v Horních Rakousích“ - obraz podle něho vyjařuje, že „Pühringer je tvůrce a podporovatel“.
Hodně sněhu, málo zimy
Meteorologická zima přinesla severní straně Alp sněhové rekordy, a přesto byla jednou z patnácti nejmírnějších v historii měření počasí, napsal Volksblatt. Na většině území bylo hodně srážek, v severním Tyrolsku dokonce nejvíc v historii a na Kufsteinu napadalo rekordních 545 milimetrů sněhu, v Bischofshofenu 434. Na jihovýchodě Rakouska bylo naopak sucho – Deutschlandsberg ve Štýrsku zapsal rekordní minimum 37 milimetrů srážek. Na severní straně Alp spadlo o 50 až 200 procent víc sněhu než v průměrné zimě. Rekordní průměr množství nového sněhu byl v Seefeldu (505 cm) nebo v Bad Mitterndorfu (559 cm). V rovinách severního a východního Rakouska bylo o 10-50 procent méně sněhu než v průměrných letech. V nížinách byla zima o 1,2 stupně teplejší než v dlouodobém průměru. Přímého slunečního svitu bylo v průměru o deset procent víc, mrazivých dnů s teplotami pod nulou po celý den bylo v rovinách o 35 procent méně. Ve Štýrském Hradci byl jen jeden, průměrně jich bývá sedmnáct. Největší mráz v obydleném místě byl 30. ledna v salcburské obci Radstadt (-20,8 stupně), absolutně 11. ledna na Brunnekogelu v Tyrolích -25,5 stupně. Nejtepleji bylo 26. února na více místech, a to 19,7 stupně.