„S čelovkou, bezpečnostní výbavou, sadou prostředků první pomoci a v teplém oděvu vyrazila s ostatními přesně o půlnoci. Už tak těžkou trať ještě poznamenaly deště, terén zejména v noci vyžadoval plnou koncentraci běžců. Huberová v závodě vedla, ale po 35 kilometrech zabloudila a ztratila hodně času, než se vrátila na trasu. Závod dokončila v čase 14:20 hodiny,“ píše list.

V červenci poběží ultratrial na Grossglockneru (110 km), v srpnu ji čeká KAT100, závod na sto mil přes nejtěžší vrcholky Kitzbühelských Alp. Vrcholem sezóny má být závod Tor des Géants údolím Aosty v Itálii – 330 kilometrů s převýšením 24 000 metrů…

Pouť pro 7000

Na cestě do Altöttingu.Zdroj: Deník/repro PNP

V sobotu 8. června uvítali v cíli v dolnobavorském Altöttingu na 7000 poutníků. Na cestu dlouhou 111 kilometrů vyrazilo 4500 lidí ve čtvrtek ráno z Řezna, ostatní se připojovali na trase. V pátek a v sobotu vykročili už ve tři hodiny v noci. Společně se modlili s pomocí rádiem propojených reproduktorů. V závěru byl průvod poutníků dlouhý asi tři kilometry. Diecézní pouť organizovaná po 190. probíhá pod heslem citátu z otčenáše „Jako v nebi, tak i na zemi“.

Byla na svatbě hvězdy

Novomanželé.Zdroj: Deník/repro

O minulém víkendu se v zámku Versailles brali čínská hvězda klavíru Lang Lang a německá občanka korejského původu Gina Alice Redlingerová. Mezi stovkami hostů byla i Margret Richterová z Freilassingu (okr. Berchstesgaden venkov), podnikatelka v cestovním ruchu, dlouholetá velká fanynka Lang Langa, kterého vyprovází k vystoupením po celém světě. „Z toho vzniklo skutečné přátelství, které nyní vyústilo v pozvání na svatbu,“ píše PNP.

S bavorskou fanynkou.Zdroj: Deník/repro

„Bylo to opravdu kouzelné,“ vypráví v listě Richterová. Obřad v nejužším rodinném kruhu proběhl v pařížském luxusním hotelu, odkud svatebčané s hosty odjeli do zámku, kde pro ně byl připraven oběd o sedmi chodech ve známé jídelně „Slunečního krále“ Ludvíka XIV. Na závěr zazářil nad parkem ohňostroj. Přes všechen rozruch si svatební pár nechal čas pro každého hosta zvlášť, taky pro mne, pochlubila se paní Richterová v listě.

Zabavili kytaru

Celníci v Ulmu-Donautalu zastavili dovoz elektronické kytary z Japonska a nástroj zabavili, informuje PNP. Adresátem byl muž z Neu-Ulmu. Hmatník kytary byl totiž z chráněného druhu palisandru a objednavatel neměl povolení k nakládání s ním. Pasovský list dodal, že od roku 2017 podléhají washingtonské dohodě o ochraně všechny druhy palisandru. Předtím to byl jen tzv. rio-palisandr, Dalbergia nigra. Podle celního úřadu byla hodnota kytary více stovek eur.

Pěstují zvyky s velkým angažmá

Kerstin Schreyerová.Zdroj: Deník/repro PNP

Tradičně o letnicích se sešli sudetští Němci k třídennímu setkání, tentokrát v Donau-Aréně patronátního Řezna. Koná se posedmdesáté. Hlavními řečníky jsou bavorský ministerský předseda Markus Söder a spolkový ministr vnitra Horst Seehofer – ten poprvé v této funkci, jinak řečnil na události už devětkrát jako předseda bavorské vlády. Evropskou Karlovu cenu landsmanšaftu převzala v pátek Charlotte Knoblochová, předsedkyně židovské kulturní obce v Mnichově, jako ocenění zásluh o Evropu a boje proti nacionalismu a populismu, napsala PNP.

Na zahájení akce ocenila „angažovanost této národní skupiny“ bavorská ministryně sociálních věcí Kerstin Schreyerová (na snímku). „Ví, jak důležité je pevné kulturní zakořenění. Pěstuje své zvyky a svou řeč s velkým angažmá,“ řekla o této menšině. „Sudetští Němci obohacují naši bavorskou kulturní krajinu.“ Účastníky setkání oslovila: „Po staletí jste ze svého domova v Čechách, na Moravě a ve Slezsku udělali duchovní a kulturní centrum Evropy. Nesčetnými hodinami dobrovolné práce jste udrželi mnohotvárnost a krásu své kultury a předáváte ji další generaci, naší mládeži…“ To podle ministryně vyžaduje vysoké angažmá. Za to sudetským Němcům poděkovala.

Co jsou Pfingsten?

Pfingsten, česky Letnice, aneb dle Wikipedie seslání Ducha svatého, Boží hod svatodušní či svatodušní svátky, jsou křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. „O jeho pozadí ví ale jen málo Němců,“ napsala PNP a uvedla stať Katolické zpravodajské agentury KNA.

Ta píše, že Letnice jsou svátkem seslání ducha svatého na apoštoly, kteří na toto poselství čekali s Marií ve „večeřadle“, v místu poslední večeře páně oněch 50 dnů po Velikonocích. Slovo Pfingsten má pocházet od řeckého "Pentekoste hemera" (padesátý den). Pro katolickou církev platí svátek jako její narozeniny.

Symbolický obrázek.Zdroj: Deník/repro

Jako Vánoce a Velikonoce trvají v Německu i Letnice dva dny. „Pro druhý den není žádný teologický důvod, mnoho katolických far jej proto využívá k ekumenickým slavnostem a iniciativám společně s evangelickými obcemi,“ píše PNP. Na rozdíl od Vánoc a Velikonoc se kolem Letnic vyvinulo málo vlastních zvyků, bývají slaveny jako příchod jara, vyjížďkami a procesími, která mají žehnat nové sadbě. „V některých obcích byli ve středověku vypouštěni holubi otvorem střechy kostela k zobrazení těžko pochopitelného ducha svatého (viz symbol holuba na arše Noemově), v jiných kostelích ,pršely´ lístky růží, které měly připomínat ohňové plameny, na jiných místech některé děje připomínají májové zvyky, například čtverácké ,hrátky´ v noci na pondělí či umisťování zdobeného stromku na dům vyvolené,“ pokračuje KNA. V Německu je letnicové pondělí dál státním svátkem. Ve Francii volno zrušili v roce 2005, ale v roce 2008 je znovu zavedli. V Itálii, a tedy ani ve Vatikánu, zákonným svátkem není.
Stát odměňuje péči

Od září dostávají v Bavorsku lidé závislí na pečovatelskou pomoc od druhého stupně finanční podporu země ve výši 1000 eur ročně. Byla zatím vyplacena téměř ve 340 000 případů, sdělila zemská ministryně zdravotnictví a péče Melanie Humlová. Potřební mohou tuto dávku užít pro sebe, nebo ji poskytnout příbuzným, kteří o ně pečují, jako finanční uznání. Lidé o příspěvek nemusejí opakovaně žádat, vyplácí se automaticky, při odpadnutí předpokladů jeho poskytování to ale musejí neprodleně oznámit příslušným místům, uvádí PNP.

Němcům chybí krev

K mezinárodnímu Dnu dárců krve v pátek 14. června upozornil Martin Oesterer z Německého Červeného kříže, že ročně „vypadává“ na 100 000 dárců a v mnoha částech země chybějí mladí, napsal pasovský Am Sonntag. „Solidární dárcovský systém se kýve,“ varuje Oesterer v době, kdy roste počet stacionárně ošetřovaných nemocných a stoupá podíl 65letých se zvýšenou potřebou krve. Nyní ji dávají jen asi tři procenta obyvatelstva, přičemž schopno odběrů by bylo kolem 33 procent. Podle Červeného kříže byl v Německu odkázán na darovanou krev alespoň jednou v životě každý třetí.