„To samozřejmě těší, ale nešlo o žádný výkon jednotlivce, to je vyznamenání pro tým, který tak dlouho spojení připravoval. My jsme toho jen tváří," řekl Andreas Lindorfer.
Hlasování mělo i další kategorie. Kulturní osobností se například stala herečka Maria Hofstätterová před Conchitou Wurst a Andreasem Prochaskou.

Města se plní

Už 57,5 procenta občanů Rakouska žije ve městech s více než 5000 obyvateli díky přistěhovalectví z venkova a z ciziny, když ve 239 z 240 vyhodnocovaných měst poklesla porodnost. Jen ve Vídni je „porodní saldo" 2359 osob, píší OÖN. Největší přírůstek zaznamenala zemská hlavní města. Nápadně stoupá podíl žen.
Podíl cizinců na obyvatelstvu ve státě je 12,5 procenta, ale ve městech je daleko vyšší – ve Vídni 24,2, v Salcburku 22,2, v Bregenzi 21, v Linci 17,4. Velmi se mění věková struktura. Například v Engerwitzdorfu v okrese Urfahr – venkov měli mladí do 15 let v roce 1971 podíl 37,1 procenta, loni jen 17 procent. Ve Steyreggu klesl podíl této věkové skupiny ze 36 na 14,3 procenta.

Ať povinně pracují?!

Burgenlandský zemský hejtman Hans Niessl požaduje opatření proti „integrační neochotě". Připojil se tak ke svému štýrskému kolegovi Franzi Vovesovi (oba SPÖ), který v novoročním proslovu hovořil o „nábožensky motivovaných imigrantech" a „propašovávání se", proti čemuž je třeba postupovat. Není prý přijatelné, když muslimský chlapec neakceptuje učitelku, protože je žena, a jeho otec s ní nechce mluvit, řekl.
Také šéf hornorakouské sociální demokracie Reinhold Entholzer řekl lineckým OÖN, že taková situace už je problémem, který nesmí být tolerován. Mínil jen, že prostředky klasického trestního práva, jak o ně usilují jeho zmínění straničtí kolegové, nejsou tím nejvhodnějším. Napadá ho spíš, že smysluplnější by bylo třeba stanovení povinnosti běžencům k výkonu sociálních, tedy obecně prospěšných, prací. To by jim prý demonstrovalo, jak naše spolubytí funguje. „Pak by muži snad taky někdy museli uklízet, To by bylo účelné," řekl.

Méně padělků eur

Ještě nikdy nebylo z oběhu staženo tolik padělků bankovek jako ve druhé polovině minulého roku, zaznamenal linecký Volksblatt. Policie, obchod a banky zabavily celosvětově 507 000 bankovek, o 44 procent víc než ve srovnatelném období roku 2013. Rakousko patří v tomto ohledu k nejbezpečnějším zemím – podle Národní banky tu bylo zajištěno „jen" 8461 padělků, tedy velmi málo vzhledem k tomu, že v zemi obíhá kolem 500 milionů bankovek. Přesto jde meziročně o lehké zvýšení – z 8193 falešných kusů. Republika tak utrpěla škodu ve výši 462 140 eur. Proti předchozímu období je poněkud nižší, což je prý dáno tím, že je falšováno méně stoeurovek, ale víc bankovek nižší hodnoty.

Na tuhle nadsázku to radnice schytala.Netrefená kampaň?

Reklamní kampaň města Řezna v úsilí o titul města světového kulturního dědictví vyvolala rozruch, píše PNP. Klub levice v zastupitelstvu a poslanec Bundestagu Philipp hrabě Lerchenfeld (CSU) ji pranýřují jako nepřátelskou k ženám a cizincům. Primátor Joachim Wolbergs (SPD) kritiku rozhněvaně odmítá: „Opravdu už nevím, nad čím se mám vzrušovat – jestli nad nicotností důvodu, uměle vyvolávanou nevolí nebo neschopností rozpoznat ironii," uvedl.
Příčinou sporu je pohlednice městské společnosti pro turistiku (RTG), na níž je zoufající si dirigent před chaotickým sborem ministrantů včetně děvčat, která se spolu baví, a černošským chlapcem. Kompozici doplňuje obrázek sboru proslulých zpěváčků, řezenských „chrámových vrabců", a věta: Nic není lepší než originál.
Lerchenfeld pohlednici kritizoval jako protiženskou a xenofobní, ostudnou a nechutnou. Vzbuzuje prý dojem, že lidé s tmavou pletí jsou méně hodnotní. Levicová frakce zase společnost RTG obviňuje z „rasismu všedního dne" a ze hry se sexistickým stereotypem.
Primátor Wolbergs připomíná, že kampaň vytvořili mladí spolupracovníci RTG, mezi nimi jeden černoch. Obviňovat je z diskriminace je prý nesmyl. „Absurdněji už to snad ani nejde," říká.

Starosta Zálešák druhý zprava.Vyšší Brod z výstavy profitoval

Starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák poskytl rozhovor lineckému deníku OÖN. Jeho město bylo v roce 2013 spolu s Českým Krumlovem, Freistadtem a Bad Leonfeldenem dějištěm přeshraniční zemské výstavy Staré stopy, nové cesty. Celkem ji shlédlo 285 000 návštěvníků, z toho více než sto tisíc ve Vyšším Brodě, připomíná list.
Na otázku, co po ní zbylo, Zálešák říká: „Velmi dobrý dojem, protože celá akce se zdařila, zvlášť v naší obci. To samozřejmě souvisí s kvalitou výstavy, exponátů. V klášteře ve Vyšším Brodě byly k vidění skutečné poklady jako proslulý Závišův kříž."
K přínosu výstavy starosta rozvádí: „Přišlo k nám víc než 100 000 lidí, to mělo samozřejmě také hospodářské dopady. Ty zasahovaly od příjmů z parkovného po hosty navíc v gastronomických provozech. Každý potvrdil, že dělal dobré obchody. To se ale netýkalo jen Vyššího Brodu, spolupráce byla velmi široce založena. Kooperovali jsme především s regionem Lipna, kde skupiny návštěvníků absolvovaly výlety lodí. Tak jsme našim hostům mohli přiblížit i turistickou nabídku oblasti."
K trvalému dopadu výstavy Milan Zálešák zmiňuje, že město k ní připravilo informační systémy, parkoviště a turistické cesty, které fungují stále, a klášter vytvořil nové výstavní prostory, které jsou nadále přístupné.
Na otázku vlivu výstavy na vztahy mezi Horními Rakousy a jižními Čechami vyšebrodský starosta zdůrazňuje, že kooperace při její přípravě a v průběhu byla velmi intenzivní, zejména s partnery ve Freistadtu a v Bad Leonfeldenu. „Skupiny se scházely velmi často, mnohdy i měsíčně, a byly projednávány nejrůznější záležitosti nejen organizační povahy týkající se výstavy, ale i otázky dopravy a podobně," uvedl. „Nastíněny a vyjasněny byly i problémy například odpadu u silnic. Zemská výstava dala mnoho věcí do pohybu, také na kulturní úrovni."
Připouští, že spolupráce s rakouskými partnery nyní polevila, ale tak se to může jevit i proto, že během doby výstavy byla mimořádně intenzivní. Připomíná pokračující dobré kontakty s návštěvami s hasiči z Bad Leonfeldenu a opakované společné akce jako přeshraniční putování k 25. výročí pádu železné opony. Před několika týdny zahájil další společný projekt, linecká turistická stezka.
Na otázku, jak hodnotí celkově vztah mezi Rakouskem a Českem, Milan Zálešák uvádí: „Jak to teď zažívám, se kontakty normalizovaly. Dnes už hranici skoro vůbec nebereme na vědomí. Poté, kdy některé podniky na naší straně nepřestály dobu krize, jezdí mnoho Čechů do Rakouska za prací. Naopak je také řada rakouských podnikatelů, kteří jsou činní v jižních Čechách. Největším zaměstnavatelem ve Vyšším Brodě je podnik Aumayr, jehož mateřská firma má sídlo v Horních Rakousích. Také jinde v okrese jsou velkými zaměstnavateli rakouské firmy, například Emgel v Kaplici. Hranice už není čarou, která nás rozděluje. Stále víc se stáváme společným regionem…"

Jezdí v protisměru

Na rakouských silnicích loni vychytali nejméně řidičů jedoucích v protisměru od začátku záznamů v roce 1994 – 358, o pět méně než předloni. „V Horních Rakousích to bylo ale naopak – směr si na dálnicích spletlo 59 řidičů, většina na Mühlkreisské dálnici A7, která má v celostátním srovnání největší hustotu těchto hříšníků," píší OÖN. Nejvíc jich jezdí v protisměru o nedělích dopoledne. Typický zmatenec je muž mezi 40 a 60 lety. Asi polovina byla podnapilá.
Poslední dramatická situace nastala v noci na čtvrtek, kdy 67letý řidič mercedesu z okresu Kremže ignoroval všechny výstražné značky a jel v protisměru po S5 u Tullnu. Dálniční policie ze Stockerau zřídila zátaras s modrým světlem, varovnou tabulí a světelnou houkačkou, ale řidič nezastavil a v plné rychlosti narazil do policejního vozu, píší OÖN. Z auta ho s těžkým zraněním vyřezali hasiči, jeden z policistů se zachránil včasným vyskočením z auta a jeho kolega byl lehce zraněn.

Babička k zapůjčení.Žádané babičky

V Horních Rakousích přibývá „babiček k vypůjčení", žen hlídajících rodinám děti. V roce 2010 jich bylo registrováno 262, loni už 378. Službu organizuje Svaz katolických rodin společně s referátem pro rodinu zemské vlády jako flexibilní projekt péče o děti, alternativa k jeslím a školkám, píší OÖN. Zájemkyně se mohou dál hlásit na omadienst-ooe@familie.at. Po pohovoru a základním kurzu za 35 eur smějí tuto praxi vykonávat za hodinovou mzdu pět až osm eur. Referát pro rodinu dotuje službu 65 000 eur ročně.
Susanne Keferböcková (60) z Lince na snímku se svěřenci Moritzem (6) a Fanni (5) je jednou z „babiček". Spolu pečou, vaří, herají si a zpívají, chodí do dětského divadla, do skateparku, zoologické zahrady, biologického centra… K Vánocům jí děti daly trepky, které ušily ze starého polštáře. Ty teď nosí ze všeho nejraději, uzavírají OÖN.

Berou si život

V Bavorsku si bere život víc lidí než v ostatních západních zemích SRN, napsal deník PNP. V roce 2013 tady spáchalo sebevraždu 1727 osob, o čtrnáct víc než v roce 2012. Měřeno počtem obyvatel jsou před Bavorskem jen Sasko, Sasko – Anhaltsko a Durynsko. Celospolkově počet sebevražd od osmdesátých let poklesl ze 14 000 na zhruba 10 000 ročně. Experti to přičítají také lepšímu léčení depresí, protože 90 procent těchto obětí je psychicky nemocných. Že jich je relativně hodně v Bavorsku, je podle vědce a lékařského ředitele nemocnice v Bayreuthu Manfreda Wolfersdorfa důsledkem řidší sítě zdravotnické pomoci v málo osídlených oblastech této spolkové země.