„Památkář Nik Söltl předal dobře zachovalou pokrývku hlavy starostovi Helmutu Steiningerovi. Ten vyjmul ozdobu opatrně z originální krabice, osahal sametovou vystýlku klobouku stlačeného naplocho a s ,mlasknutím´ se před ním rozvinul ,Chapeau Claque´,“ popisuje deník.

Söltl získal kontakt na poslední majitelku cylindru z privátního dědictví po Peteru Wolfovi. Byl vyroben kolem roku 1900 v Paříži. Je jako nový, byl také nošen jen při určitých významných příležitostech, například při návštěvě prince regenta Luitpolda Bavorského v roce 1912, uvedl Söltl.

Peter Wolf byl v letech 1900 až 1919 hlavou města Landau. Musel být nejspíš postavou malý a drobný, jak ho popsala paní, která cylindr památkáři poslala a přála si zůstat anonymní, uvedla PNP. Městský archivář Manfred Niedl, který relikvii přejímal, si ji musel promptně vyzkoušet, a klobouk mu „nesedl“. „Nasadil si jej i Helmut Steininger a s úsměvem se zeptal kolegů, jestli by ho takto respektovali - také jemu byl cylindr příliš malý,“ napsal deník.

Söltl v něm uvedl, že v polovině 19. století byl cylindr statutárním symbolem, který nosili dobře situovaní. „Sedlák, který by si jej nasadil, by vyvolal nevídaný odpor,“ řekl a připomněl, že předtím byla tato pokrývka hlavy známa spíše jako součást pracovního oděvu hlavně kominíků a kočích. Ušlechtilou „čepici“ nazval symbolem městské moci, proto se podle něho hodí spíše na radnici než do muzea. Starosta si prý dovede představit, že by cylindr vystavil ve své kanceláři nebo v oddávací místnosti. I když dříve vyjadřoval autoritu, je rád, že žádný dnes nosit nemusí a starosta je viděn jako normální člověk…

Na snímku je Helmut Steininger vpravo, památkář Nik Söltl drží v ruce originál balení.

Mají literární stezku

Instalují ukazatele na stezku.Zdroj: Deník/repro PNP

Obec Philippsreut na české hranici je bohatší o výtečně uspořádanou tématickou turistickou stezku, jedinou svého druhu v regionu, která spojuje turistiku s literaturou, informuje PNP. Iniciovala a připravila ji skupina SchüWaldlern třídy Q12 Gymnázia ve Freyungu v rámci semináře na téma Literatura a putování. Při oficiálním otevření se po „Schriften-Woidu" prošlo v dešti kolem 60 žáků. Trasa začíná na parkovišti u stožecké kaple a má jedenáct označených zastavení. Při zahájení o každém z těchto míst pohovořil blíže jeden z žáků gymnázia, uvedl list.

Ne vlk, ale „vlkopes“?

Do pokračující „čekané“ na poslední dva vlky, kteří před časem unikli z chráněného výběhu Národního parku Bavorský les, přišla zpráva o strženém srnci u Meinstorfu, místní části obce Sankt Englmar. „Podle majitele honitby to je jednoznačně dílo vlka,“ uvedla PNP. Zemědělci Josefu Eidenschinkovi (59), který drží 16 krav a provozuje chov, to prý potvrdil expert správy parku. Usmrcený srnec byl nalezen asi 300 metrů od jeho statku. Ze zvířete zůstala jen hlava a páteř.

Pasovský list připomíná, že minulý týden byly ve stejném regionu strženy dvě ovce (náš web informoval). „Stoprocentní důkaz, že lovil vlk, ale není. Podle správy parku a policie by mohly dát jistotu až rozbory DNA, které potrvají týdny,“ dodává PNP. „Eidenschink ale vidí jasný důkaz v onom srnci a tvrdí, že to nemohla udělat liška, že to bylo větší zvíře. Zmíněný nájemce revíru uvedl, že několik dní předtím zahlédl brzy ráno asi sto metrů od Meinstorfu vlka, a policejní prezidium potvrdilo, že v blízkosti bylo při dopravní nehodě lehce zraněno zvíře, možná vlk. Andreas Urban z dolnobavorského policejního prezídia na druhé straně listu řekl, že jsou záběry fotopastí z oblasti Sankt Englmar, Grün a Maibrunn, které zachycují podle odborníka ,vlku pdobného´ psa.“

Mluvčí národního parku Gregor Wolf k případu z Meinstorfu uvedl, že po odstřelení srnce myslivcem nebylo zvíře dohledáno, a druhý den byl nalezen silně okousaný kus. I z něj byly odebrány genetické otisky k laboratornímu zkoumání. Na snímcích z fotopastí se jedná podle dojmu specialisty na vlky z agentury Lupulus „nejspíš o vlku podobného psa nebo křížence vlka a psa“.

Zase plnější dálnice

Dopravní klub Rakouska (VCÖ) uvedl, že na 104 ze 154 analyzovaných registračních míst dálniční společnosti Asfinag automobilový provoz vzrostl o více než dvě procenta, jen na dvanácti poklesl, zaznamenaly linecké OÖN. V Horních Rakousích je letos nejvytíženějším místem A1 u Traunu, kde denně projíždí průměrně 96 950 osobních aut a malých dodávek. To je o 3,4 procenta víc než před rokem. Také na dalších hornorakouských dálnicích provoz výrazně narostl. Na druhém místě v „ucpanosti“ v zemi je A7 (Mühlviertelská) ve Freindorfu (okr. Linec-venkov) se 77 580 auty denně. Po A25 (Welská) jezdí denně 49 020 osobních vozidel, po A8 (Innkreiská) u Krenglbachu 45 920.

Tajemné dítě

Co zjistí na dětské mumii?Zdroj: Deník/repro

Proslulý „usušený farář“ F. X. Sydler de Rosenegg ze St. Thomasu, zachovalá mumie nebožtíka z roku 1746 (náš web informoval), nyní dostal „partnerku“ sklízející ve stejném „oboru“ rovněž nadregionální zájem, uvedly OÖN. V renovované hrobce rodiny Starhembergů farního kostela v Hellmonsödtu je pochováno deset příslušníků rodu od roku 1613 do 1825. „Téměř všichni jsou známi, jen ne desetiměsíční děvčátko, o jehož původu a okolnostech jeho smrti se lze jen dohadovat,“ píše list. Pravděpodobné je, že sem dítě bylo uloženo s posledním pohřbem v roce 1825 a v dubové rakvičce zůstalo podobně jako slavný farář uchováno mumifikované. Rakev byla poprvé otevřena v roce 1951, kdy o stavu ostatku informoval tisk. Při loňské renovaci hrobky byla odborně ošetřena i rakev anonymního dítěte.

„Po vědeckých sítích“ se zpráva o tělíčku dostala i k mnichovskému patologovi Andreasi Nerlichovi, mezinárodně žádanému expertovi mumií, a ten se věci ujal. Už měl „pod lupou“ egyptské a blízkovýchodní nálezy, zkoumal také ostatky „Ötziho“, muže z ledovce, a objevil příčiny jeho smrti. „Před několika dny si v Hellmonsödtu prastarou mrtvolku prohlédl, což znamená, že se co do významu dostala na Ötziho úroveň,“ hodnotí linecký list. Mnichovský vědec ji chce prozkoumat nejmodernějšími metodami. „Pak také bude možné maličkou, o níž není známo nic kromě její obecné příslušnosti ke knížecímu rodu, lépe zařadit. Nejspíš za svého života ještě nevykonala nic významného,“ končí deník.

Kdo „ozdobil“ horu?

Vtipálek ozdobil rakouskou horu.Zdroj: Deník/repro PNP

Ötscher v masivu Ybbstalských Alp v Dolních Rakousích s výškou 1893 m n. m., ceněný lyžaři i horolezci, je nyní „bohatší o jednu atrakci“, píše PNP. „Na turistické stezce na něm byla vztyčena asi metr vysoká dřevěná skulptura penisu. Ve čtvrtek ji objevila turistka a její fotografii z legrace umístila na facebookové stránce hory.“ Uživatelé této sociální sítě dílo komentovali převážně s humorem, ale někteří postrádali smysl takové instalace. Provozovatelé vleku reagovali pobaveně, jak pasovské noviny informovala pracovnice stanice. Podivila se, jak jen umělci toto dílo skládající se ze dvou částí na místo dopravili – výstup na vrchol prý není jen tak, výškový rozdíl od údolí je asi tisíc metrů… Transport udělal dojem i na ředitele lanovek Andrease Budera, který prý tomu, kdo penis na vršku instaloval, dá roční lyžařskou permanentku za vzbuzení veřejné pozornosti k této oblasti. Co bude se sochou dál, má být rozhodnuto až po zjištění, čí je pozemek, na kterém stojí. Tři možní vlastníci už byli kontatováni, dodává pasovský list.

Becker v Rozvadově

„Tenisová legenda Boris Becker (49) hraje v Čechách poker pro dobré účely,“ napsal pasovský deník PNP s odkazem na páteční sdělení mluvčí "King´s Casino" v Rozvadově, podle které Becker dorazil k třídennímu dobročinnému turnaji. Účastnický poplatek prý za něho uhradil sponzor. „Startovné 111 111 eur má připadout nevládní organizaci One Drop, která se podle vlastních údajů zasazuje o bezpečné zajištění pitné vody v krizových oblastech,“ uvádí list.

Zážitek v Rozvadově, jehož kasíno je nazýváno českým Las Vegas, je zařazen do "World Series of Poker Europe". Vítězové jednotlivých turnajů si mají rozdělit prémie v celkové výši nejméně deset milionů eur. Média včetně českých v té souvislosti píší o pokusu zadluženého Beckera něco vydělat.

Kdekdo chce přispět

V následujících týdnech do konce roku mají rakouské dárcovské organizace napilno. V této době se totiž rozhoduje o zhruba třetině všech prostředků, které za rok poskytují, uvedly OÖN. Jejich celková výše je zhruba konstantní, ale uchazeči na ně odkázaní mají stále těžší nějakého sponzora získat, protože o jejich přízeň jich usiluje stále víc.

„Počet žadatelů se za uplynulých 20 let zmnohonásobil,“ říká v listě Nora Deinhammerová, která má na starost obstarávání prostředků pro dětské vesničky SOS. „Mnoho organizací, také z oblastí kultury a výzkumu, je odkázaných na dary, protože veřejné prostředky jsou seškrtány.“

V pořadí institucí, které jsou v Rakousku nejvíc podporovány dary, jsou vesničky SOS se zhruba 38 miliony eur třetí po Caritas a Červeném kříži. Sponzoři, z nichž je skoro 80 procent privátních osob, pokrývají asi třetinu nákladů provozu vesniček, zbytek dotuje stát. V deseti těchto zařízeních v Rakousku je 1800 dětí a mládeže, o které přestaly pečovat rodiny. Dalších 2600 mladistvých je opatrováno přechodně.

Dárci celkově poskytují stabilně kolem 625 milionů, a podle ředitele „fundraisingového“ svazu Günthera Lutschingera to ani letos nebude vyšší. „I když se nám hospodářsky daří dobře, projevuje se politická nejistota,“ říká. Navíc jsou prý Rakušané jaksi šetrní – západní Němci darují ročně dvakrát víc než stejně postavení sousedi, ti zámožní ještě nepoměrně větší díl. Průměrný dar potřebným v Rakousku je 122 eur, z nichž každé třetí je odpočitatelné z daní, dárcům je většinou přes 60 let. „Ve druhé půlce života jsou lidé štědřejší. Mnoho starších prožilo osobně nouzi a chudobu, to mobilizuje,“ míní Lutschinger.

38 procent ročníku začíná učení

38 procent všech 15letých v Rakousku začíná přípravu na zaměstnání v některém učilišti, zaznamenal linecký Volksblatt. Tento podíl je relativně stabilní od poloviny devadesátých let. Předtím byl kolem 45 procent.

Letos od ledna do října se měsíčně nově hlásilo u úřadů práce průměrně 4958 hledajících učební poměr. Po skončení základní školy jejich počet tradičně roste – letos v červenci na 5629, v srpnu 5110, v září 6732, koncem října už 6794. Volných míst bylo naposledy nabízeno 5429, o 766 víc než loni. V uplynulém roce chtěla v průměru téměř třetina hledajících do některého ze tří oborů – na prodavače 16,4 %, na kancelářskou sílu 7,5 %, na automechanika 7,3 %. Nabídka míst je ještě užší – 39 % volných míst připadá na poměry číšník (15,1), kuchař (13,5) a prodavač (10,6).

„Podnikaví“ Slováci

Zemský soud v Salcburku uložil v pátek 24letému Slovákovi za organizovanou krádež a vloupání 30 měsíců vězení, jeho 21letému komplicovi, doma už čtyřikrát trestanému, 22 měsíců. Tresty jsou pravomocné, napsal linecký Volksblatt. Za půl roku dvojice vnikla do řady firem v Solnohradsku, Horních Rakousích a Korutanech a odcizila věci v celkové hodnotě 900 000 eur. Obžalovaní byli členy organizované skupiny, která se zaměřila na drahé svářečky, rybářské náčiní, pracovní oděvy, horolezecký artikl. Větší část Slováci odváželi nákladním automobilem. Při jednom útoku ve Welsu ukradli rybářské věci za 320 000 eur. Ostatní členové bandy už byli souzeni v Klagenfurtu, dodává Volksblatt.

Vánoční strom pro Linec

letos daruje obec Munderfing (okr. Braunau) v Innviertelu. „Dvaadvacet metrů vysoká jedle má být dopravena do Lince v pondělí 6. listopadu a pravděpodobně mezi desátou a jedenáctou hodinu dorazit na Hlavní náměstí,“ sděluje zpravodaj magistrátu. Ke slavnostnímu předání daru spolkových lesů s kulturním programem dojde v sobotu 18. listopadu v 17 hodin. Už od 14 h se na náměstí bude představovat Munderfing, mimo jiné svými kapelami.

Stěhování palem

Více než 160 středomořských rostlin, mezi nimi palmy druhu Phönix, olivovníky, stromové magnolie apod., bylo v minulých dnech přestěhováno ze svých letních stanovišť ve městě Linci zpátky do zimoviště městského zahradnictví na Freinbergu. Až pět metrů vysoké stromy v truhlících byly přepravovány do fóliovníku o 300 metrech čtverečních zčásti pomocí těžké mechanizace. Zimu přečkají v teplotách asi 8-10 stupňů. Se stromy bylo do chladu a sucha přemístěno i 120 kořenů indických kan, vyjmutých z květináčů a očistěných. Na jaře budou znovu vysázeny. :