Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sucho bere sousedům úrodu

Linec - I hornorakouští zemědělci si stěžují na enormní sucho. Podle Christiana Krumphubera z oddělení rostlinné produkce hornorakouské Agrární komory napršelo během letošního roku v Mühlviertlu až o 150 až 200 litrů vody na metr čtvereční méně než obvykle, a nepřijdou-li alespoň tři dny klidného deště, nastanou masivní problémy. Mnoho statků už musí zásobovat vodou k napájení zvířat hasiči. Bioproducent Helmut Riegler z Bad Kreuzenu řekl, že už zkrmují zásoby na zimu – při druhé a třetí seči měli výpadky ve sklizni 50 až 70 procent, píší OÖN.

24.7.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Michal Fanta

Dodávají, že vedra jsou problémem nejen pro půdu – množí se počet pracovních úrazů zemědělců vykonávajících těžkou práci v extrémně obtížných podmínkách. Připomínají statistiku. Loni se na statcích v Horních Rakousích stalo 1215 pracovních úrazů. Nejčastější příčinou byly pády (35 %), nehody při pracích v lese (25) a při zacházení se zvěří (15). Desetina úrazů se stala při zacházení se stroji a traktory. Každá čtvrtá nehoda postihla lidi starší 60 let, kteří jsou většinou v zemědělství ještě v plném nasazení.

Zrychlí kamiony v noci?

V prosinci bude otevřeno 17 kilometrů rychlostní silnice S10 mezi Unterweitersdorfem a jihem Freistadtu. Motoristům ale kalí radost stále platná celostátní omezení rychlosti pro kamiony od 22 do 05 hodiny na 60 km/h. „Po této moderní dopravní ose, z níž 40 procent vede šetrně ke krajině a k obyvatelstvu pod úrovní terénu a tunely, se mají auta ploužit jen proto, že to předepisuje technicky zastaralá norma," zlobí se okresní mluvčí svazu přepravců Hermann Kappl v deníku OÖN a předseda této celostátní organizace Franz Danninger říká: „Toto pravidlo je nejen zastaralé, ale ještě ohrožuje dopravní bezpečnost. Mělo by být co nejdříve zrušeno, aby byla přeprava po rakouských silnicích bezpečnější a efektivnější." K námitkám hlučností poukazuje na to, že v letech 2000-10 investovala dálniční společnost Asfinag podle ministerstva životního prostředí 460 milionů eur do protihlukových opatření. Povolení rychlosti 80 km/h by také snížila emise škodlivin.

Jak kde kradou kola

Linecký deník Volksblatt informoval, že nejvíc jízdních kol v zemi se krade ve Štýrském Hradci – na tisíc obyvatel jich loni zmizelo 10,5. V Innsbrucku jich bylo deset, v Salcburku 9,8, v Klagenfurtu 9,7, Bregenzi 9,5 a v Linci 9,3. Výrazně méně se kradla ve Vídni (5,3 kusů na tisíc obyvatel) a v St. Pöltenu (5,2). V Eisenstadtu zaznamenali odcizení dokonce jen dvou bicyklů na 1000 obyvatel. Celorakouský průměr je 3,3. „Čím menší místo, tím bezpečnější je v něm kolo," vyhodnocuje Dopravní klub Rakouska. 76 procent dotazovaných žijících v místech do 5000 obyvatel uvedlo, že jim kolo nikdy neukradli, ale v hlavních zemských městech to bylo jen 52 procent.
Loni bylo v Rakousku ohlášeno 28 274 krádeží kol. Z ankety Dopravního klubu vyplývá, že odcizení oznamují jen asi dvě třetiny poškozených. Podle expertů je přinejmenším v každém třetím případě kolo špatně zabezpečeno.

„Umravnili" hejtmana

Jak i náš list zaznamenal, okresní hejtman z Regenu Michael Adam vyhlásil stop přijímání dalších azylantů s poukazem na doporučení petičního výboru zemského sněmu, aby ve městech a obcích nebylo víc běženců než jedno procento obyvatel. Protestuje tak proti záměru vlády otevřít v Poschetsriedu, malé místní části Regenu, zařízení pro ubytování uprchlíků. Obyvatelé této osady se 40 obyvateli se brání tomu, aby k nim přišel vícenásobek běženců. Podle předsedy dolnobavorské vlády Heinze Grunwalda je ale plán přijatelný. Uvedl, že zmíněné jedno procento uprchlíků na počet obyvatel je míněno na obec nebo město, ale Poschetsried je jen součástí většího celku.
Bavorské ministerstvo sociálních věcí jednostranné vyhlášení hejtmana zneplatnilo. „Z důvodu solidarity nemůže být zastavení přiímání uprchlíků jednotlivými okresy akceptováno," řekl mluvčí ministerstva a připomněl, že okresy vykonávají úkoly státu. Adam nato svolal tiskovou konferenci, na níž prohlásil, že na něho postoj ministerstva neudělal žádný dojem. Ke svému výroku, že přijede-li k nim dalších 50 syrských azylantů, najme autobus a odveze je zemské vládě, poznamenal: „Máme v nouzových ubytováních ještě prostor a zuboženým válečným uprchlíkům bych to neudělal, abych je dopravil zpátky do Mnichova." Své stop přijímání dalších běženců vidí především jako tísňový signál k zemské vládě. „Dobrými slovy jsme ničeho nedosáhli, do debaty se muselo dostat něco ostřejšího," cituje ho deník PNP. Ke zmíněnému doporučenému jednomu procentu migrantů na počet obyvatel řekl, že v okrese Regen je momentálně 733 azylantů, což je téměř přesně ono jednoho procento.
Uvítal návrh bavorského ministerského předsedy Horsta Seehofera na zřízení záchytných přijímacích center pro běžence z jihovýchodní Evropy v blízkosti hranic, aby mohli být co nejrychleji vypovězeni zpátky domů. To zase kritizuje Bavorská rada pro uprchlíky s tím, že z balkánských zemí přichází obzvlášť mnoho Romů. „To jsou potomci obětí nacismu. Německo si nemůže dovolit vstrčit je do lágrů k odsunu," řekl mluvčí Alexander Thal. Vyzval vládu naopak k investiční pomoci v balkánských státech.
PNP vysvětluje, že vláda rozhodla otevřít ještě na podzim dvě střediska speciálně pro azylanty „bez perspektivy zůstat" v blízkosti hranic k rychlému odsunu. „Premiér Seehofer odmítl pojem ,lágry´ v této souvislosti a vyzval opozici i média k pečlivé volbě slov," uvádí PNP. Upřesňuje, že letos v prvním pololetí podali zhruba 40 procent ze 180 000 žádostí o azyl běženci z Kosova, Albánie, Makedonie nebo Srbska, ale mezi zadrženými ilegálními migranty takový podíl zdaleka nemají. Jak řekl mluvčí příslušné inspekce spolkové policie ve Freyungu Thomas Schweikl, letos dopadli kolem 210 000 migrantů. Z toho bylo 879 z Kosova a šest Albánců, žádný Černohorec. Z tzv. bezpečných zemí pochází podle něho jen hrstička uprchlíků, snad pět procent. V celém Bavorsku bylo mezi 32 000 ilegálně přicestovanými z Balkánu jen asi 3000. Většina do země přiletěla, protože nepotřebuje vízum.

Naháči mezinárodně

Na lukách kolem Stroblu nad Wolfgangsee v Solné komoře byli v poslední době pozorováni nazí turisté, píše list OÖN. Podle svědků se jedná o skupinu asi 20 lidí z Německa, Švýcarska a Česka. Jeden z nich popisuje, že ženy a muži mezi 40 a 60 lety se s ním zcela přátelsky zastavili k popovídání a pak šli dál. Pro další turisty dokonce zapózovali ke společné fotografii.
Ředitel regionální turistiky Hans Wieser bere mezinárodní návštěvu nudistů s humorem, pokračuje deník – prý pokud přijdou častěji, museli by něco vymyslet, třeba nudistické ochranné pásmo na Postalmu. Jinak věc vnímá jako jednorázovou událost, takže z ní nedělá problém. Má ale porozumění i pro lidi, kteří nemají rádi, že „zpoza každého stromu by na ně mohl vykouknout naháč".
Policie míní, že nudistická turistika je po právní stránce „šedá zóna". Protože turistické trasy nejsou jasně vymezeny jako třeba pláže, bylo by možné nudisty řešit pro vyvolávání obecného pohoršení, za což hrozí až rok vězení.
OÖN dodávají, že v Německu už jsou některé cesty vytyčeny zvlášť pro nahé turisty. V Solné komoře měli v roce 1994 vlastní běžeckou stopu, ale ta už neexistuje. Na jezerech komory a v údolí Weissenbachu jsou oficiální i neoficiální koupaliště pro nudisty, které jsou hojně využívány.

Záskoky u oltáře

Na farách arcidiecéze v Mnichově a Freisingu bude letos v létě domácí duchovní „personál" o dovolených opět zastupovat 100 kněží z 23 zemí, mimo jiné z Polska, Indie, Nigérie, Sýrie, Bosny, Španělska a Nizozemska. Jejich „záskok" potrvá většinou tři až čtyři týdny. Pro „suplující" je to prý také příležitost vylepšit si znalosti němčiny a poznat život v německé farní obci. Mnozí jezdí už léta do stejné farnosti, takže se v místech rozvinula i osobní přátelství.

Ubývá rozvodů

Loni bylo v Bavorsku rozvedeno 24 463 manželství, o 1,3 procenta méně než rok předtím. Počet soustavně klesá od roku 2011. Rekordně bylo rozvodů v roce 2003, a to 29 992. O rozvod loni požádaly většinou ženy – ve 49 procentech případů. Muži iniciovali 42 procent řízení, v devíti procentech žádali manželé společně. Nejčastěji k rozvodům došlo u manželství trvajících šest let. Průměrná doba soužití rozvádějících se dvojic byla 14,6 roku.

Autor: Vladimír Majer

24.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Odemčené dveře stály seniorku 40 tisíc korun

Porodnice v Jindřichově Hradci. Ilustrační foto.

Kdo se v uplynulém týdnu narodil v jindřichohradecké porodnici?

V Los Angeles už někteří Češi odvolili

Los Angeles - Na Generálním konzulátu České republiky v Los Angeles mají již první volební den za sebou.

OBRAZEM: V knihovně otevřeli bibliobox. Poslouží ve dne i v noci

Jindřichův Hradec - Od čtvrtka je možné knihy do knihovny vracet i mimo otevírací dobu.

Kam o víkendu v okrese na fotbal

Jindřichohradecko/ANKETA/ - Fotbalové soutěže mužů na Jindřichohradecku mají o víkendu na programu zápasy 9. kola.

Biatlonisté ze Starého Města přivezli ze šampionátu pět titulů

Bystřice pod Hostýnem - Sezona letního biatlonu vyvrcholila v Bystřici pod Hostýnem mistrovstvím republiky dorostu a dospělých.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení