Lze využít také přebytečné teplo pro pěstování ovoce, zeleniny a květin ve sklenících, případně pro ohřev vody v bazénech. Areál by mohl též sloužit pro edukační činnost jako vzdělávací park podobný centru Techmania v Plzni apod.

Zástupci čtyř týmů, tvořených architekty a krajináři, se ve čtvrtek 1. června poprvé sešli v areálu budoucího Energetického parku České Budějovice, aby se zde seznámili s podmínkami a zadáním pro tvorbu podoby vnější obálky ZEVO Vráto, návrhu na využití zbývajícího areálu a bezprostředně přiléhajícího vnějšího okolí, kde je velká část pozemků rovněž v majetku statutárního města. Z celkem dvaadvaceti přihlášených zájemců je vybrala odborná porota.

V prostorách dosluhující uhelné výtopny Vráto, upravených pro jednání, je přivítal Petr Maroš, první náměstek primátorky Českých Budějovic a člen dozorčí rady Teplárny České Budějovice. Ocenil velký zájem tuzemských i zahraničních ateliérů o vyhlášený soutěžní workshop, jehož cílem je nalézt co nejlepší podobu i využití celkového energetického areálu a jeho okolí. „Chceme, aby tato mimořádná stavba měla přidanou hodnotu i pro místní obyvatele i celé město a jeho návštěvníky,“ uvedl.

Strategie pro zelené město…
Teplárna České Budějovice chce do roku 2029 vybudovat a zprovoznit zařízení na energetické využití odpadů (ZEVU). Ve čtvrtek 1. června zahájila několikaměsíční soutěžní workshop pro týmy architektů.Teplárna České Budějovice. Zdroj: Petr Zikmund

Českobudějovická teplárna v rámci svojí Strategie pro zelené město již několik let systematicky připravuje projekty, které postupně ukončí spalování hnědého uhlí. Jedná se především o napojení budějovické soustavy zásobování teplem na horkovodní napáječ z Jaderné elektrárny Temelín, vybudování nového kotle na biomasu, a také právě o výstavbu ZEVO Vráto. Inspiraci pro podobu budoucího palivového mixu a využití konkrétních technologií nabízí například ZEVO v Kodani, Vídni, Plzni a dalších stovkách evropských lokalit.

Podle Václava Krále, předsedy představenstva budějovické teplárny a správní rady ZEVO Vráto, v němž se má k výrobě tepla a elektřiny využívat zejména komunální odpad, v novodobé historii Budějovic vzniklo mnoho architektonicky atraktivních projektů, z nichž ale prakticky všechny skončily v šuplíku.

„Městské společnosti jsou lídry ve využívání moderních technologií, dekarbonizaci a rozvoji cirkulární ekonomiky. Již několik let systematicky pracujeme na realizaci tohoto projektu, vsadili jsme na osvědčené technologie a transparentní přístup. Doufáme, že i tato investice nastartuje rozvoj území a bude patřit ke chloubám města po několik generací. Proto jsme tento workshop vyhlásili a těšíme se na jednotlivé návrhy,“ zmínil Václav Král při setkání s architekty a krajináři.

Ti měli možnost se na místě osobně seznámit s lokalitou a jejím okolím a debatovat společně s organizátory workshopu. Vítězové budou vyhlášeni na podzim za každou oblast (obálka objektu, vnitřní areál a vnější okolí), mohou tedy být až tři. I v rámci tohoto procesu se počítá s účastí veřejnosti.

Exkurze v ZEVO Spittelau v rakouské Vídni s Teplárnou České Budějovice.
Výletníci z Budějovic zavítali s teplárnou do Vídně. Poznali moderní energetiku

Workshop začal už v dubnu, přihlásilo se do něj 22 soutěžních týmů, nejen z Česka, ale Slovenska, Rakouska, Velké Británie, Švédska, Dánska a Japonska. Z nich odborná porota po prostudování jejich portfolií a prezentací projektů vybrala čtyři, kteří přijeli do jihočeské metropole.

Podle předsedy poroty architekta Petra Štefka šlo o až nezvyklý počet uchazečů, kteří představili kvalitní práci podloženou zkušenostmi. Rozhodování poroty trvalo skoro celý den. Osobně je přesvědčen, že konečný výběr zajistí různorodá a pestrá řešení.

Jde o český architektonický ateliér OVA + Rehwaldt Landscape Architects, českobudějovický ateliér A8000, česko – švédský ateliér LASOVSKY JOHANSSON Architects a japonský ateliér Eiko Tomura Landscape Architects, s nímž navázala spolupráci česká studia ohboi a JIKA-CZ.

Unikátní možnost

Jak vysvětluje Václav Král, důležitým úkolem architektů je zasadit celý areál do kontextu krajiny a území města. „Teplárna i ZEVO Vráto jsou v majetku statutárního města včetně většiny okolních pozemků. Tím se rýsuje unikátní možnost, jak rozvinout připravený koncept, začlennit objekty do veřejné infrastruktury a iniciovat tak další rozvoj tohoto území. Od této investice očekáváme nejenom čistý a efektivní provoz, ale také otevření široké veřejnosti i rozšíření funkcí prospěšných pro místní komunitu,“ podotýká.

Vedení teplárny předpokládá, že by ZEVO mohlo zahájit provoz už zkraje roku 2029, aby byly České Budějovice včas připraveny na zákaz skládkování komunálního odpadu, který začne platit v roce 2030.

Výstavbě nového energetického zdroje s roční kapacitou na využití 160 tisíc tun odpadu, bude předcházet demolice dožívající uhelné výtopny, z níž se zachová pouze stošedesátimetrový komín a železniční vlečka. Ta bude sloužit k dopravě stejně jako nedaleká dálnice. Všechny tyto procesy, mající vliv na životní prostředí, posuzovalo Ministerstvo životního prostředí. Po důkladné analýze loni k záměru vydalo souhlasné stanovisko.

Podle prvního náměstka primátorky Petra Maroše by mělo ZEVO přispět i k proměně tohoto místa a celé lokality. „Dlužíme to občanům. Očekáváme, že by zde mohly vzniknout současně i prostory pro aktivní trávení volného času. Moc se těším, co pro Budějčáky architekti a krajináři vymyslí,“ uvedl.

Spojení industriálních objektů a vyžití pro lidi je běžné

Jak uvádí za ateliér ohboi architekt Jan Kubát z Prahy, projekt je zajímavý zejména svým rozsahem. „Jde skutečně o široký projekt, už se nemůžeme dočkat, až ho celý nastudujeme a nalezneme náš přístup a řešení,“ podotýká. V zahraničí už podle něj podobné přístupy fungují. „Víme, že v praxi jde sladit tovární prostředí s volnočasovými aktivitami, ty prostory potom dokážou rozšířit možnosti odborného a volnočasového využití a zároveň přináší přidanou hodnotu obyvatelstvu,“ podotýká.

Konkrétní představu zatím nemá. „I kdybychom ji měli, tak ji neprozradíme kvůli konkurenci,“ usmíval se mladý architekt. „Není to přímo definované, budeme hledat řešení, jak zapojit území do organismu města. Dva až tři týdny budeme procházet samotné území a okolí, přijedou naši projektoví partneři z Japonska, čekají nás další workshopy na místě,“ přibližuje další postupy Jan Kubát. „Těšíme se na to, co tu objevíme a s čím přijdeme, baví nás sukcese a neformálnost styku krajiny a industriálního areálu. V zahraničí se s tím pracuje běžně, vznikají kulturní instituce, enviromentální a vzdělávací prostory. Přijde nám tu hodně kouzelných míst, nejen okolní rybníky,“ dodává.

Podobným studiím se podle Kubáta jejich ateliér věnoval zejména mimo Českou republiku. „Aktuálně se například chystá prezentace návrhu Vítězného náměstí v Dejvicích v Praze,“ prozrazuje.

Exkurze v ZEVO Spittelau v rakouské Vídni s Teplárnou České Budějovice.
Výletníci z Budějovic zavítali s teplárnou do Vídně. Poznali moderní energetiku

Velká výzva je projekt i pro ateliér A8000, který v Budějovicích zastupuje slovenský architekt Andrej Kacera z Prahy. Podle něj bude zajímavé hledat poměr zastoupení krajiny, volného prostoru a samotné technické infrastruktury. „Není to jenom o krajinotvorbě, ale také o funkčnosti areálu, který je součástí teplárenské soustavy,“ popisuje.

„Už mi to v hlavě pracuje, ale jsme teprve na začátku. Jde zejména o vhodné spojení přírody s industriálním areálem,“ míní Kacera. Ateliér A8000 podle něj pracuje s projekty od urbanismu až po malé věci. „Děláme toho skutečně hodně, kolegové například realizovali pavilon Z na českobudějovickém výstavišti, pracujeme také ale s brownfieldy na železnici, starými budovami a podobně, takže zkušenosti máme bohaté,“ zmiňuje.

Velká otázka je dle Kacery využití zbytného tepla. „Energetika je skutečně další zajímavou možností. Nejsem na to zrovna odborník, ale technologicky by se dala hledat různá řešení. Naše idea je agrovoltaika, spa a wellness, dá se uvažovat různými směry, najít zajímavé využití určitě zvládneme,“ podotýká Andrej Kacera. Rádi by zde zbudovali částečně přírodní a částečně rekreační část s využitím okolních rybníků pro vodní aktivity a koupání.

Musí splnit tři úkoly

Organizací soutěžního workshopu byli mimo jiné pověřeni Architekti prostoru, které zde zastupuje architekt Marek Sivák. „Cílem je zaměřit se na tři oblasti a získat pro ně řešení, architektonický návrh pláště ZEVO, druhým je nápad, jak nejlépe využít areál bývalé dosluhující výtopny, který by měl přinášet další přidanou hodnotu a sloužit veřejnosti a třetím úkolem je řešení okolní krajiny, tedy jak skloubit hodnoty přírodní krajiny s rozvojem města, protože tu má v budoucnu vzniknout také nová obytná čtvrť,“ shrnuje.

Nejde o tradiční workshop na víkend. „Bude skutečně trvat několik měsíců, výstupem bude splnění zmiňovaných tří úkolů a vybrání vítězného návrhu, nebo návrhů. Každý úkol může mít totiž jiného vítěze. Rozhodne o tom odborná porota složená ze závislých a nezávislých členů,“ uzavírá Sivák. 

Den pro zelené město v českobudějovické teplárně.
Den pro zelené město přilákal v Budějovicích dva tisíce školáků