U sousedů začalo jaro

Kam zamířili uprchlíci

Loni požádalo v Evropské unii o azyl 1 255 640 uprchlíků. Z toho v Německu 441 900, v Maďarsku 164 435, ve Švédsku 156 110, v Rakousku 85 505, v Itálii 83 245, ve Francii 70 570, v Nizozemsku 43 035, v ostatních zemích 200 940. Při porovnání s počtem obyvatel je „nejžádanější" Maďarsko před Švédskem, Rakouskem, Finskem a Německem, píší OÖN. Nejmíň žádostí bylo podáno v Chorvatsku, na Slovensku, v Rumunsku, v Portugalsku a v Litevsku.

Z uchazečů bylo 362 775 Syřanů, 178 230 Aghánců, 121 575 Iráčanů, 66 885 Kosovanů, 65 935 Albánců, 46 400 Pákistánců, 33 096 Eritrejců, 29 915 Nigerijců, z ostatních zemí přišlo 350 870 osob.
Z Bavorska bylo letos do zemí původu vráceno 700 žadatelů o azyl, většinou ze západního Balkánu. Jejich žádosti předtím odmítl spolkový úřad pro migraci a uprchlíky. Tito lidé mají týden čas na dobrovolné opuštění Německa, jinak budou odsunuti.

Ohrožené lékárny?

31 procent ze 1370 veřejných lékáren v Rakousku prý loni bylo ve ztrátě, zaznamenal Volksblatt. Příčinou byla malá rentabilita obratu a nízký podíl vlastního kapitálu. Jenom dvě procenta lékáren mají vlastní kapitál přes 30 procent a rentabilitu více než desetiprocentní. Prezident svazu samostatných lékárníků Christian Müller-Uri řekl, že apotéky v zemi vydělávají kvůli úsporným opatřením ve zdravotnictví příliš málo.
Loni jejich obrat sice stoupl o 5,6 procenta na 2,62 miliardy eur, ale to se sotva odrazilo na výnosech vzhledem k tomu, že stále klesá marže u léčiv na předpis. Ředitel svazu Sven Abart uvedl, že v roce 2005 byla 20,47 procenta, loni už jen 15,67 procenta. 70 procent obratu lékáren dělají přitom právě léky na předpis. Abart upozornil, že jiné branže jsou na to lépe – v drogeriích se například celkové rozpětí od let 2003/04 zvýšilo ze 37,5 do předloňska na 40,9 procenta, ale u lékáren pokleslo za tu dobu ze 29,6 na 28,2 procenta. Průměrná rentabilita lékáren je se 2,8 procenta sice vyšší než v maloobchodě, kde je 1,9 %, ale obě křivky rok od roku klesají.
Představitelé oboru připomínají, že lékárny prostřednictvím zvláštních rabatů spolufinacovaly oddlužení zdravotních pojišťoven v letech 2004-08 sumou 146,7 milionu eur, což je zatížení, které nemohou nést dál. Dohoda také skončila minulým rokem. Nově však platí agentuře pro zdravotnictví a bezpečnost výživy 3,5 milionu eur za hlídání padělaných léků.
Branže volá po pomoci z veřejných rozpočtů, především po spolufinancování nočních služeb. „Každou noc drží v Rakousku noční provoz 280 lékáren. To je ročně 100 000 pohotovostních služeb. Tento servis pro 1,8 milionu zákazníků stojí 33 milionů eur, z nichž lékárny platí 30 milionů. Zbytek hradí klienti, zcela malou část pojišťovny. Požadujeme, aby tyto služby byly částečně podpořeny i veřejnými rozpočty, a to asi patnácti miliony," řekl Abart.

Žáby už vyrazily

Statisíce žáb v Bavorsku už vyrazily ke každoročnímu putování ke svým trdlištím. První byly zahlédnuty už v lednu, píše PNP. Jak sdělil Svaz ochrany přírody, je to tak brzy, jako ještě nikdy. Jev je pozorován v celém Německu. Vrchol sezony putování je normálně v polovině března, ale letošní brzký start svaz nepřekvapil. Jeho dobrovolníci včas instalují ochranné pásy podél frekventovaných silnic v lesních úsecích. Tyto pásy podle odhadu zachraňují každoročně kolem 700 000 žab, píše pasovský deník.

Mládež bádá

Do dolnobavorské regionální soutěže Mládež bádá a Školáci experimentují došlo 120 nápaditých projektů. Své vynálezy prezentovalo v pasovské univerzitě 220 účastníků. 21 nejlepších postoupilo do zemské soutěže.
„Výsledky jeho výzkumu by mohly skutečně pozitivně změnit život lidí v jižní Africe," napsala PNP o dvanáctiletém Maximilianu Alberthovi z Gymnázia Freyung (vpravo). Zkoumal, jak ovlivnit saranče pustinné zvukovými vlnami. Maximilian umístil tento hmyz do vlastnoručně vyrobených, zvukově izolovaných, schránek vybavených kamerou a reproduktory, a zkoumal reakci sarančat na ultrazvukové frekvence. „Ukázalo se, že především samečci před nimi prchají. Na tom chlapec rozvinul myšlenku jejich plašení," popisuje PNP.
Lennart Bart (vlevo, 15) a Max-Joseph Krempl (17) z Gymnázia v Burghausenu postavili svépomocí dron a vyvinuli odpovídající app pro smartphony a tablety k jeho řízení. Podařilo se jim vylepšit jistější a přesnější ovládání přístroje. Jejich systémem mohou být vybaveny všechny obvyklé prodávané drony, konstatuje list.