Od pondělí má Kulturní památku Lety na Písecku oficiálně ve správě Muzeum romské kulturyv Brně, které bude mít na starosti i likvidaci nedalekého vepřína a stavbu nového památníku.

Potvrdila to ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Zároveň okomentovala nedávné výroky místopředsedy poslanecké sněmovny Tomia Okamury o letském táboře. „Nepravdivé výroky pana Tomia Okamury mě šokovaly,i když se už za ně omluvil a řekl, že si informace doplní. Nicméně si myslím, že by člověk, který je místopředsedou poslanecké sněmovny, měl být vzorem společnosti a takto mluvit by neměl,“ uvedla Jana Horváthová.

O památníkuPamátník na místě bývalého pohřebiště odhaloval prezident Václav Havel v roce 1995. Z iniciativy tehdejšího ministra pro lidská práva a národnostní menšiny Michala Kocába tu pak Památník Lidice, který areál spravoval od roku 2009, vybudoval důstojné prostředí, jak je známe dnes. Po celou dobu se vedly diskuze o odstranění blízkého vepřína, jehož areál byl postavený v sedmdesátých letech minulého století a který částí zasahuje do míst bývalého cikánského koncentračního tábora. Smlouva o odkoupení celého areálu včetně budov od písecké společnosti AGPI státem byla uzavřená loni v listopadu v prosinci ji schválila valná hromada společnosti AGPI. 15. února nabývá platnosti.

Od Památníku Lidice v pondělí převzala do správy prostor pietního místa s památníkem sochaře Zdeňka Hůly, třemi replikami dřevěných ubikací, model památníku a parkoviště. Památník Lidice provozoval ještě infocentrum v budově obecního úřadu v Letech.

Podle Jany Horváthové by je chtěli provozovat dále. Potvrdila to i starostka obce Blanka Hlavínová. Žádost na pronájem infocentra budou projednávat se zastupiteli 20. února. Janu Horváthovou ale čeká od konce března v Letech mnohem náročnější úkol, a to převzetí areálu vepřína od společnosti AGPI. Podle uzavřené smlouvy, která nabývá účinnosti právě dnes 15. února, za něj stát společnosti AGPI vyplatí 450 milionů korun. Otázkou zůstává, zda situaci může ještě ovlivnit postoj jednoho menšinového akcionáře AGPI, který podal žalobu na rozhodnutí valné hromady, která schválila prodej vepřína státu. Podle jeho právního zástupce je konečné rozhodnutí na státu.

Stavy chovaných zvířat ve vepříně podle slov prvního místopředsedy představenstva společnosti AGPI Jana Čecha klesají už od listopadu. „Poslední zvířata budou odtud odvezena začátkem března. V současné době tu jsou necelé tři tisíce z původních 13 tisíc zvířat,“ upřesnil Jan Čech s tím, že se snaží naplnit uzavřenou smlouvu. Dobrou spolupráci s AGPI potvrdila Jana Horváthová. „S místopředsedou představenstva Janem Čechem jsme v kontaktu. Věnoval se nám i na začátku ledna, když jsme tam natáčeli záznam provozu vepřína,“ vysvětlila.

Po převzetí areálu bude následovat archeologický průzkum, podle kterého by pak měla postupovat i demolice budov. „Uvažujeme o tom, že by jedna z budou zůstala zachována jako součást památníku. O podobě památníku povedeme veřejné diskuze, ze kterých by měla vzejít kritéria pro zadání architektonické soutěže. Tu bychom chtěli zadat v červnu až červenci,“ dodala Jana Horváthová. Zároveň se chce také inspirovat památníky holocaustu v zahraničí. V usnesení vlády je podle ní stanoveno přibližně 123 milionů korun na archeologický průzkum vepřína a na jeho demolici a zároveň také na vybudování nového památníku. Na vše podle Jany Horváthové zřejmě tato částka stačit nebude. Proto se se budou snažit získat peníze ještě z Norských fondů.

Historie cikánského tábora v LetechTábor v Letech byl založen v roce 1940 jako kárný pracovní tábor. V březnu 1941 se z něj stal sběrný tábor pro české Romy. Od srpna 1942 byl veden jako cikánský tábor, kde byli shromažďováni především čeští Romové před transportem do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Táborem v Letech prošlo více než 1300 Romů, zemřelo v něm především vinou tyfové epidemie 326 lidí. Většina z internovaných zemřela v Osvětimi, z těch, kteří byli internováni v Letech, přežilo asi 300 osob.