Kulturní program myslel na děti i dospělé, navíc si příchozí mohli užít i tradiční klokotskou pouť. Jak uvedl předseda osadního výboru Jiří Lešek, důležité bylo hlavně, aby vydrželo pěkné počasí, což odpoledne vydrželo. „Rodáci a Klokoťáci od nás dostali drobné dárky v podobě svíčky a placku, aby se všichni poznali,“ zmínil Jiří Lešek.

Mezi váženými hosty nechyběl starosta Tábora Štěpán Pavlík či senátor Jaroslav Větrovský. „V tento den a v tuto chvíli se musím Klokotům poklonit, protože dobře vím, kam se Tábor se svým výročím hrabe, když je osada přesně o třetinu starší,“ podotkl starosta.

Klokoty jsou výjimečné

K požehnaným narozeninám popřál všechno nejlepší. „Rád bych připomněl několik výjimečných bodů o Klokotech, sídlí zde mechanizovaný prapor, v sousedství se nachází nemocnice, což jsou dva největší zaměstnavatelé ve městě. Do toho tu máme ještě duchovní památku – klokotský klášter,“ upozornil Štěpán Pavlík.

Sto let a kousek

Mezi Klokoťáky patří i Jaroslav Kouba, který se letos dožil krásného jubilea. „Je mi sto let a nějaký měsíc k tomu, stal jsem se nejstarším občanem Tábora,“ pochlubil se. Pochází z Ameriky na Šumavě, ale od roku 1960 žije v této táborské příměstské části. „Loni jsem slavil 700. výročí v Drážově, kam jsem chodil do školy, nyní slavím krásné kulatiny Klokot, které mám rád,“ dodal Jaroslav Kouba.

Stoletý Klokoťák už má pět vnuků a jednu vnučku, která se o něj stará. „A dokonce devět pravnoučat, z kterých většina dnes přišla také,“ upřesnil senior v bohulibém věku. Do osady by lidi pozval určitě na návštěvu klokotského kláštera. „Byl jsem lakýrník a chodil jsem tam s manželkou natírat, mám to tam moc rád,“ zavzpomínal.

Prezentace armády

Součástí akce byla i ukázka stavební či bojové techniky. Jak přiblížil mluvčí 42. mechanizovaného praporu Svatováclavského Petr Hačko, lidé si mohli prohlédnout bojový transportér tzv. pandur. „To je základ našeho praporu a bojové techniky vůbec, dovnitř se vejde osádka ve složení velitel, řidič a střelec včetně šestičlenného výsadku,“ naznačil. Lidé se u stánku praporu sídlícího v Klokotech mohli dozvědět i něco z historie armády a děti si odnášely drobnosti jako například školní rozvrhy či omalovánky.