„Až do roku 1989 byly státní hranice hospodářský a také určující emotivní faktor,“ píše linecký deník OÖN. „Hranice s Československem byla do paměti Mühlviertlanů vepsána převážně negativně. Vinny tím byly na jedné straně zkušenosti z obou světových válek, na druhé straně propaganda v jednotlivých zemích. Obyvatelům Mühlviertlu bylo vštěpováno, že hranice je nespravedlivá, prakticky svévolná, kterou vítězové vnutili poraženým. Tento silně na emoce vázaný postoj byl stvrzen a posílen zřízením ,železné opony´. Výstavy v Zámeckém muzeu pokrývají sice jen časové rozpětí 70 let, ale odrážejí razantní vývoj vyvolaný světovou politikou a působící až do nejodlehlejšího kouta Šumavy. Jednotliví lidé na obou stranách hranice byli často jen hosty u drátů, bezmocnými a často také němými statisty…“

Další výstava s názvem Dva nové státy, jedna hranice popisuje dramatické situace roku 1918. „Ten končil konflikty na hranici. České jednotky obsadily místa většinou obývaná německy mluvícími lidmi a zabránila tak v jejich připojení k Německu-Rakousku,“ píše deník OÖN. „Obyvatelstvo Mühlviertlu bylo silně zneklidněno. Pařížská mírová smlouva přinesla jistotu: německy mluvící území Čech nepřipadnou k Rakousku, ale k Československu.“ Tato expozice bude do 17. května.

Od 9. června do 15. července naváže výstava k roku 1938 s názvem Posunuté hranice. Po „anšlusu“ Rakouska byly k nacistickému Německu připojeny i Sudety. „Hranice na Malši a na Šumavě přes noc zmizely a byly posunuty do vnitrozemí. Tento přepad byl připravován odpudivou propagační válkou z německé strany, ale také násilnostmi a útlakem sudetoněmeckých bojůvek,“ píší OÖN.

Expozice „Železná opona dělí Evropu“ (28. července až 26. srpna) mapuje vyhnání německy mluvících občanů a převzetí moci v Československu komunisty. „Od té doby byla vnější hranice silně opevňována, napříč Evropou byla natažena ,železná opona´ a až k revolucím v roce 1989 představovala dělicí čáru mezi tržně orientovanými demokratickými státy na západě a socialistickou diktaturou plánovitého hospodářství na východě. K ní patřila i hranice mezi Mühlviertlem a jižními Čechami,“ pokračuje list.

Pražskému jaru a normalizaci se věnuje další výstava od 8. září do 26. října, „sametová revoluce“ přijde na řadu 13. dubna až 2. června příštího roku.

Už chystají májku

Linecká májka bude letos z Traunviertlu, píše věstník magistrátu města. 23 metrů vysoký smrk je darem obce Altmünster na Traunském jezeře a do Lince bude přepraven 30. dubna na tahači. Následně májku spřežení koní poveze na Hlavní náměstí, kde ji četa z dárcovského města ručně vztyčí. V 17 hodin ji starostka Altmünsteru Elisabeth Feichtingerová předá lineckému primátorovi Klausu Lugerovi. Smrk vyrostl v předměstí Reindlmühl a má na základně průměr 30 centimetrů. Výška je limitována trolejemi na náměstí.

Velký maraton

Při nedělním Oberbank Linz Donau Marathonu poběží městem nevídané množství vytrvalců. „Máme letos tolik přihlášek jako dosud nikdy,“ říká v OÖN Wolfgang Lehner. Už ve středu jich bylo víc než 19 300, organizátoři ale prý vědí z praxe, že v pátek a v sobotu přibude ještě 700 až 800 zájemců.

Tak velký podnik dopadne samozřejmě i na dopravu ve městě. „Mühlviertelská dálnice A7 bude od čtyř hodin v noci do asi dvanácti hodin mezi ulicí Prince Eugena a Dorrnachem uzavřena,“ řekl Heinz Felbermayr, vedoucí dopravního oddělení policejního velitelství v Linci. Uzavřeny budou také nájezdy a výjezdy Wiener Straße, Neue Welt/ Salzburger Straße a Engerwitzdorf. V centru budou tramvaje nahrazeny autobusy, dopravní podnik bude informovat na telefonu 0732 3400. 7000. V poledne má být A7 znovu průjezdná, v 16 hodin budou zrušeny všechny uzavírky. Na trase bude nasazeno asi 250 policistů a 200 dobrovolníků Červeného kříže. Detailní informace má policie na „horké lince“ 059 133 402 121.

Celník si vykoledoval…

57letý celník z Vídně byl ve středu nepravomocně potrestán za zneužití pravomoci úředního činitele k osmnácti měsícům podmíněně. Jako řidiče ho rozzlobil způsob jízdy šoféra SUV BMW X5, který při zařazování se do pruhu neukázal směr. Spustil maják a chtěl přistoupit k celní kontrole. Ukázal delikventovi služební průaz, ale ten odmítl vystoupit či jen otevřít okénko. Svědek situace později u soudu popsal, že modré světlo „pronásledovatele“ vypadalo „divně, jako z obchodu s elektronikou“.

„Když pak přijela policie, kterou si celník vyžádal ku pomoci, ptal se řidič bavoráku uniformované hlídky opakovaně, jestli byla kontrola celníka oprávněná, a oni řekli, že nevědí,“ píší OÖN. Podle celního zákona je takové úřední jednání oprávněné jen při důvodném podezření. To ale v tomto případě nebylo. „Myslím, že jste se urazil, a že se jednalo čistě o spor mezi řidiči,“ mínil soudce Andreas Böhm k celníkovi v odůvodnění rozsudku. Méně než půldruhého roku podmíněně prý za to nelze uložit. OÖN dodávají, že nabude-li rozsudek právní moci, přijde celník o zaměstnání.

Našli loď starou 3150 let

Ve Wasserburgu na Bodamském jezeře objevili nejstarší bavorské plavidlo, píše PNP. Už v roce 2015 zahlédl při plavání se šnorchlem 170 metrů od břehu místní občan pod vodou zvláštní věc, kmen, který experti Bavorské společnosti pro podvodní archeologii určili jako starou loď zhotovenou z jednoho kusu dřeva. Odebrali z ní vzorky, ze kterých švábské odloučené pracoviště památkového úřadu v Thierhauptenu po laboratornínm zkoumání zjistilo, jak je stará. Dub, z něhož člun byl, „padl“ kolem roku 1130 před Kristem. Strom musel být tlustý minimálně 130 centimetrů – vrak je pořád ještě 6,80 metru dlouhý a 105 centimetrů široký.

Kmen byl pokryt tenkou vrstvou bahna, nemohl tedy u Wasserburgu ležet dlouho. „Jak se tam dostal, nemůžeme říci,“ uvedla Dorothee Ottová ze zemského památkového úřadu. Pravděpodobně prý vrak na místo nálezu doneslo proudění vody v jezeře. Záď člunu je téměř plně zachovalá, příď byla podle Ottové silně vystavena erozi. Loď má být konzervována ve státní archeologické sbírce v Mnichově.

Poslanci dostanou víc

180 poslanců Bavorského sněmu dostane od 1. července přidáno, píše PNP. Takzvané odškodnění se jim zvýší o dvě procenta na 8183 eur měsíčně a paušální úhrada nákladů o 1,6 procenta na 3452 eura. Podle praxe od roku 1996 následuje zvýšení platů poslanců s ročním zpožděním dle vývoje příjmů zejména zaměstnanců ve výrobě a službách, a pohybu cen v zemi.

Jubileum lipicána

Lipicán pradědeček.

Nejstarší registrovaný hřebec lipicán na světě Neapolitano Nima I „oslavil“ 11. dubna 39. narozeniny, napsaly OÖN. Během aktivní kariéry ve španělské dvorní škole ve Vídni byl světovou hvězdou. V roce 2007 skončil s vystoupeními a vrátil se k zaslouženému odpočinku do rodného spolkového hřebčince v Piberu ve Štýrsku. Na snímku je s vrchním mistrem hřebčína Haraldem Neukamem