„Čistě jen z tradice požadovat od zvířete jejich nošení je třeba zcela odmítnout," říká předsedkyně svazu Nicole Brühlová. Většina luk je tak jako tak oplocena. Místo těžkého a hlučného zvonce by prý mohla být kráva opatřena obojkem s GPS k satelitnímu sledování.
Bavorský ministr zemědělství Helmut Brunner nevidí důvod k zásahu. „Věřím, že zvonce nejsou pro krávy žádnou přítěží, ani váhou, ani zvukem," řekl. Sledovat pohyb zvířat by v budoucnu mohly umožnit i senzory, ale to dosud není technicky zralé a toho času se jen zkouší.
Předseda spolku alpského hospodářství v Allgäu Franz Hage reagoval na návrh ochránců se zděšením – označil jej za kompletní nesmysl. Zvonce a rolničky zvířatům neškodí. Vyjadřují hrdost alpských pastevců, je to v Allgäu tradice a patří sem, řekl. „Podobně to vidí regionální turistická společnost, mnoha výletníkům by to v Allgäu chybělo," řekla mluvčí Simone Zehnpfennigová. „Krávy nosí velké zvonce stejně jen maximálně půl dne při shánění do údolí a malé zvonečky žádné zvíře netrápí." Poukazuje na to, že mladý dobytek i přes ohradníky z pastvy uniká a na velkých plochách pastvin je bez zvonců těžké jej znovu najít, především v mlze.
PNP připomínají, že ve Švýcarsku běží už delší dobu debata, zda nošení zvonců není týráním krav. „Studie Technické univerzity v Curychu ukázala, že přežvýkavci zvony trpí. Při šesti dnech měření se 19 krav se zvonci těžkými 5,5 kilogramu pohybovalo méně než jejich kolegyně bez zátěže. Kromě jiného méně žraly a méně odpočívaly. Trávení se u dobytka se zvonci redukovalo o 2,5 hodiny. Nejasné mimo jiné zůstává, zda to ovlivňuje váha, nebo zvuk zvonců, jak uvedla vedoucí projektu Edna Hillmannová."
List pokračuje, že oleje do švýcarského ohně přilila ochránkyně zvířat Nancy Holtenová požadavkem zakázání nošení zvonců zákonem. Ty jsou prý pro krávy tak hlasité, jako kdyby nám někdo držel u ucha pneumatické kladivo. K prosazení zákazu hledá podporu na facebooku, odpůrčí skupina „Pro kravské zvonce" má ale podstatně víc příznivců, končí PNP.

700 lidí zachraňovalo jeskyňáře.Z jeskyně za milion

Po roce od dramatu nehody výzkumníka Johanna Westhausera v hlubinné jeskyni Riesending v Untersbergu došla bavorskému ministerstvu vnitra veškerá vyúčtování jeho záchrany. V souhrnu činí 960 000 eur, zaznamenala PNP. Na záchraně se podílelo 700 pomocníků z různých zemí, boj o vyzdvižení zraněného nešťastníka úzkou propastí trval jedenáct dnů (Deník informoval). Velkou část nákladů převzal bavorský rozpočet, například četné lety vrtulníků bavorské policie, materiál horské služby a náhradu mzdy dobrovolných záchranářů. Ministerstvo sdělilo, že také Westhauser sám přispěl nezanedbatelnou částkou, která ovšem odpovídá jeho příjmům a majetku. „Bylo by nepřiměřené chtít po něm náhradu v plném Zachráněný jeskyňář.rozsahu," řekl mluvčí. Němečtí jeskyňáři na náklady záchranné akce složili a už do rozpočtu poukázali 15 000 eur.
PNP dodává, že před dvěma měsíci přišla v Untersbergu o život 45letá salcbuská jeskyňářka, která se loni podílela na Westhauserově záchraně.
Na snímku vlevo je Johann Westhauser několik dní po vyproštění na klinice v Murnau.

Obnoví papežovi chrám

Jako dárek pro papeže Františka chce Hermann Dreyer (74 foto), zkušený restaurátor církevních objektů z Bad Wörishofenu v Allgäu, obnovit v papežově rodišti kostel, napsala PNP. Po dohodě s kardinálem Buenos Aires padla volba na novogotický kostel Santa Felicitas, postavený v roce 1876, který potřebuje opravu Pan Dreyer chce obnovit kostel v Argentině.v důsledku škod z povodní. „Ještě v tomto roce je plánována první Dreyerova návštěva v Argentině. Těší se na úkol v cizím prostředí a označuje to za velkou výzvu, snad prý největší v jeho životě," končí PNP.

Tváře v parku

V lineckém parku Volksgarten, přímo před Divadlem hudby, začala výstava fotografií „open-air". Připravil ji zemský cech profesionálních fotografů. Je na ní 56 vybraných děl 45 autorů. Podle organizátorů má experiment pod širým nebem přitáhnout k umělecké Umění portrétu v parku.fotografii i lidi, kteří do klasických galerií normálně nechodí. Kromě toho má pobyt mezi díly diváky podnítit ke kreativní výměně názorů. „Cílem je vytvořit povědomí a nový respekt k umění a kompetenci profesionálních fotografů," řekla Sabine Starmayrová.
Výstava má velmi otevřené téma „Obrazy lidí" a snímky jsou vskutku v motivech a provedení velmi rozdílné.Vlčí krev z parku. Reklamní a novinové fotografie se potkávají s klasickými portréty a svatebními obrazy. „Snímek nazvaný Vlčí krev dívky s vlkem(vpravo)  od organizátorky Starmayrové působí téměř jako malba, tak je surrealistický a neobvyklý," píší OÖN. Redakci tohoto listu na výstavě zastupuje svými fotografiemi Volker Weihbold.
Výstava potrvá do 20. září.