Kolonie bochnatky jsou často přichycené na kořenech stromů a rákosí nebo se vznáší volně ve vodě. V posledních letech se rozšířily především na Třeboňsku. Setkat se s nimi ale můžete prakticky po celém kraji.

Bochnatky se vždy hojně vyskytovaly v třeboňském rybníku Svět. Teď ale jejich kolonie záhadně vymizely. „Zhruba tři roky zpět byla ve Světě velmi hojná, ale letos jsem ji tam snad ještě neviděl. Těžko říci, proč tomu tak je. Některé roky byly kolonie ve velkém množství přímo u hráze,“ uvedl Jaromír Lukavský z Botanického ústavu Akademie věd v Třeboni.

Bochnatka americká
Jak napovídá její název, původně pochází z Ameriky. S lodní dopravou se ale postupně rozšířila po celém světě. V Evropě se poprvé objevila v řece u Hamburku v roce 1886. V Česku byla poprvé viděna a popsána až v roce 1952, kdy se vyskytovala ve dvanácti lokalitách na Labi a Vltavě. Na Třeboňsku ji vědci poprvé zaregistrovali až v roce 2003 v nádrži Cep u Suchdola nad Lužnicí.

Stejná situace je i na rybníku Hejtman v Chlumu u Třeboně. „O bochnatce se tady najednou vůbec nemluví, takže se to jeví, že jsou na ústupu. Vždycky bývaly uchycené na kůlech, kde máme lávku na ostrůvek a půjčujeme šlapadla, odsud ale zmizely. Lidé se nás na ně vždycky vyptávali a teď se o nich nikdo nezmiňuje,“ řekl vedoucí kempu Hejtman-jih Miroslav Lysina.

Rosolovitý vetřelec se v minulosti hojně vyskytoval také ve Staňkovském rybníce, suchdolských i veselských pískovnách, na Orlíku nebo v Lipenské přehradě.

Plavci ji nemají v lásce

Setkání s bochnatkou americkou je pro většinu koupajících se lidí nepříjemným zážitkem. Velké slizké koule mohou dosahovat i velikosti melounu a vážit několik kilogramů. Přestože tyto rosolovité útvary připomínají spíše rostlinu, jde o druh mechovky, kterou tvoří shluk drobných živočichů. Pro člověka jsou ale neškodné a pro životní prostředí navíc velmi prospěšné.

„Bochnatka čistí vodu a je příbuznou korálů, ale s tím rozdílem, že koráli sedí na vápencových podkladech, kdežto bochnatka si vytváří podklady slizové. Organismy na povrchu se živí tím, že si přihání vodu a filtrují z ní organismy i řasy,“ vysvětlil vědecký pracovník Jaromír Lukavský. V jedné kolonii může být až milion jedinců, takzvaných zoidů, o velikosti kolem milimetru.

Ve vodě se rosolovité útvary bochnatek vyskytují většinou od poloviny června do září. Ke svému životu a rozmnožování potřebují tyto kolonie vodu o teplotě alespoň 20 stupňů celsia. „Sliz se na zimu rozpadá a zbydou jen malá rozmnožovací tělíska, podobná makovému zrnku s háčky. Ta klesnou do bahna a na jaře při oteplení opět vypučí a vytvářejí nové kolonie,“ upřesnil Jaromír Lukavský. Pozorování vědců zároveň ukázalo, že kolonie plovoucí těsně vedle sebe často srůstají.