Dětská psychiatrie se stává nedostupnou péčí. Obor je pro mladé mediky neatraktivní, staří odchází do penzí. Duševně nemocných dětí je přitom čím dál víc, během covidu se jejich potíže prohloubily a stouply počty sebevražd i hospitalizací.

Jaký je stav pracovišť shrnuje například důvodová zpráva Národního akčního plánu pro duševní zdraví, který ho má za cíl v následující dekádě zlepšit.

„V oblasti péče o duševní zdraví dětí, je nedostatečná síť ambulantních služeb, což vede k neúnosně dlouhým čekacím dobám. Dále chybí pokrytí akutní lůžkovou péčí. Pedopsychiatrická lůžková oddělení u poskytovatelů následné lůžkové péče v odbornosti dětské a dorostové psychiatrie jsou často personálně dimenzována na následnou péči, a nepřijímají akutní pacienty,“ stojí v dokumentu.

Duševní nemocí trpí každý pátý Čech.
Duševní nemocí trpí každý pátý Čech. Nevyhýbá se ani slavným osobnostem

Zkušenosti s tím má i Renata L. z Mostecka. „Dcera se kvůli školním neúspěchům začala řezat. Nůžkami, nožem, kružítkem, čímkoli ostrým. Bohužel nejkratší termín objednání, který byl pro nás dostupný, byl tři měsíce,“ popisuje matka. Stav dcery se prudce zhoršoval, stejně jako míra násilí, kterému své tělo a nakonec i rodinu vystavovala. Ještě než lhůta pro schůzku s lékařkou uplynula, skončila s akutním záchvatem v lounské psychiatrické dětské léčebně.

Během loňského covidového roku to nebyl nijak ojedinělý úkaz. „Byly případy, kdy děti musely být hospitalizované pro akutní problémy ještě předtím, než se staly pacienty ambulancí. A naopak, děti které potřebovaly hospitalizaci se vracely zpět do ambulancí, protože lůžkové kapacity nestačily,“ potvrzuje Šárka Bínová, lékařka se specializací na dětskou psychiatrii.

Zlepšení nenastalo dosud. Dokládá to červencové usnesení Rady vlády pro duševní zdraví. V dokumentu stojí, že čekací doby na ambulantní vyšetření jsou momentálně delší než tři měsíce.

Psychicky nemocných dětí přibývá 

Počty psychicky nemocných dětí stoupají dlouhodobě. Jak uvádí Národní akční plán pro duševní zdraví, přibývá dětí s poruchami autistického spektra a dalšími neurovývojovými poruchami. Psychiatři také zaznamenávají vyšší počty dětí a adolescentů trpící poruchami příjmu potravy. Covid navíc podpořil nárůst dětských depresí. „Řada dětí se léčí se stavy, které se dají shrnout jako ztráta chuti do života,“ říká Šírka Bínová.

Výzkum ukázal, že první covidová vlna dovedla k úzkostem nebo přímo depresím dvacet procent dotázaných
S psychikou po covidu mají problém hlavně mladí. Nápor cítí i po rozvolnění

Nemají motivaci cokoli dělat, radovat se a naopak trpí úzkostmi, z nichž hledají zoufale cestu ven i skrze sebepoškozování nebo ještě radikálnější kroky – pokusy o sebevraždu. Že jich nebylo covidu málo, dokládají i informace z výše zmiňovaného usnesení. Právě akutní příjmy adolescentů se sebevražednými myšlenkami nebo po sebevražedných pokusech během covidu protáhly čekací lhůty na hospitalizaci ve specializovaných zařízeních na současné čtyři měsíce.

Důvodem nedostupnosti dětské psychiatrie není jen nárůst nových případů. Problém je i v nedostatku po personální stránce. Lékařů je málo. Do roku 2015 byla dětská psychiatrie až nadstavbou na obor pro dospělé formou atestace. Nyní je samostatná. Adam Vojtěch na červencovém zasedání Rady vlády pro duševní zdraví uvedl, že za poslední dva roky složilo atestaci z dětské psychiatrie 24 nových lékařů. I to je zatím málo. Do oboru se novým kolegům za odcházející lékaře-penzisty moc nechce.

Velké nároky i emoční zátěž 

Důvodů je několik. Dětská psychiatrie je složitý medicínský obor, která klade na lékaře velké nároky i emoční zátěž. „Musí se do svého dětského pacienta vcítit, což je znatelně těžší, než do pacienta dospělého,“ popisuje psychiatrička Šárka Bínová. „Navíc jejich léčba přesahuje ordinaci, je nutné se vyptat na rodinou anamnézu rodičů, zjistit jak dítě žije. Je to náročné a zdlouhavé,“ popisuje lékařka.

S tím jde ruku v ruce i ekonomická stránka. Ošetřit za těchto podmínek stejný počet dětí, jako u pediatra nebo na ORL jednoduše nejde. Mladí lékaři proto raději volí mnohem rentabilnější obor.

Ilustrační fotografie.
Covid nahrál vadám řeči. Logopedové jsou přetížení

Posílit je potřeba i nemocniční síť. Aktuálně má dětská a dorostová psychiatrie v ČR, dle údajů Asociace dětské a dorostové psychiatrie 576 lůžek. Jejich rozložení je regionálně nerovnoměrné a pacienti, jak uvádí i Národní akční plán pro duševní zdraví, nacházejí místo často až stovky kilometrů od domova. Děti z celé republiky léčí i Dětská psychiatrická nemocnice Opařany. „V současné době máme pacientů z Jihočeského kraje osmdesát procent.  Ostatní pacienti jsou z celé České republiky,“ vypočítává mluvčí nemocnice Jana Sosna Voňavková.

Hospitalizace u psychicky nemocných dětí nebývá krátká. „Průměrná doba pacienta na lůžku je nyní aktuálně 47 dní,“ udává mluvčí. Čtvrtina pacientů navíc podle statistik prodělá recidivu.