V ČLÁNKU NAJDETE:
- Kdy volat záchranku
- Proč bolest na hrudi při infarktu vzniká
- Zbytečně nepanikařit, ale včas jednat
- Málo známé příznaky infarktu
- Je ženský infarkt jiný než u mužů?
- Nápor na selhávající srdce
- Léčba infarktu je v Česku špičková
- Bolest deset minut a dost
- Prevence infarktu myokardu
- VIDEO: První pomoc při infarktu
Bolest na hrudi u infarktu má určité typické charakteristiky. Je to bolest, která je plošná, svíravá, pálivá, tlaková, nebývá lokalizovaná do jednoho bodu.
„Infarktová bolest není takové to ostré píchnutí na hrudníku při nádechu. To zpravidla bývá způsobeno třeba onemocněním páteře, mezižeberních svalů nebo něčím podobným,“ zdůrazňuje profesor Jan Krejčí, přednosta I. Interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny a předseda Asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.
První pomoc při infarktu:
Kdy volat záchranku
Infarktová bolest trvá podle kardiologa déle než několik desítek minut. Je to spíše tlakové svírání, pálení, někdy může vyzařovat do levé horní končetiny nebo do krku. Infarkt může být spojen i s nevolností, pocením nebo kolapsovými stavy.
„Pokud se takováto bolest na hrudi objeví, člověk by neměl na nic čekat. Je nutné okamžitě zavolat rychlou záchrannou službu a nechat se odvézt do nemocnice,“ upozorňuje Jan Krejčí.
Největší rizika akutního infarktu myokardu spočívají právě v počáteční fázi, kdy je nemocný bez lékařské pomoci. Když už se dostane do nemocnice, bývá prognóza relativně dobrá.
Proč bolest na hrudi při infarktu vzniká
Pro infarkt typická bolest je způsobená nedokrevností, odborně řečeno ischemií srdečního svalu. Toto nastává kvůli zúžení nebo uzávěru některé z věnčitých tepen zásobujících srdce krví. Výše popsaným bolestem na hrudi se říká angina pectoris.
Nahrává se anketa ...
Zbytečně nepanikařit, ale včas jednat
Pokud bolesti na hrudi postihnou člověka, který v minulosti akutní infarkt myokardu prodělal, ten už zpravidla tuší, jak vypadají.
„Když to vypadá stejně jako už dříve, pacient je poučený a většinou si volá okamžitě sanitku. A to je správný přístup. Horší je, když se dané potíže objeví poprvé a člověk neví, co je způsobuje,“ říká kardiolog.
Někdo podle Jana Krejčího zkouší různé pomocné manévry. Ale takové oddalování okamžiku, kdy se zavolá rychlá záchranná služba, může celou situaci ještě zhoršit. Čím dříve se nemocný dostane do nemocnice a čím dříve se provede zákrok, který zprůchodní koronární cévy, tím pro pacienta lépe.
Málo známé příznaky infarktu
Vedle typické bolesti na hrudi se ovšem infarkt může projevit i jinak. Například pacient s cukrovkou nemusí mít vůbec bolesti na hrudníku, ale může se objevit jen dušnost či nevolnost. „Cukrovka postihuje i nervy, což může vést ke zhoršenému vnímání bolesti, a proto chybí typická angina pectoris,“ vysvětluje lékař.
Zvláštní skupinu tvoří pacienti, kteří jsou po transplantaci srdce. I na transplantovaném srdci se může vyvinout postižení koronárních cév a vzniknout infarkt. V těchto případech však podobně jako u cukrovkářů není přítomna angina pectoris, tedy onen jasný alarmující příznak, který by nemocné zavčas dovedl do nemocnice.
Roli hraje i den v týdnu:
Je ženský infarkt jiný než u mužů?
Říká se, že ženský infarkt má specifické příznaky a ženy na hrudi při něm tolik nebolívá. Jan Krejčí to ale vidí jinak.
„Nemyslím si, že by se dalo prohlásit, že ženy nemají bolesti na hrudníku. Možná doprovodné příznaky mohou být mírně odlišné podle nastavení vegetativního systému (součást nervového systému udržující optimální vnitřní podmínky organismu; pozn. red.). Spíše je však otázkou, jak kdo obecně vnímá bolest či úzkost,“ vysvětluje kardiolog.
Ženy obvykle bývají odolnější vůči bolesti než muži. Možná proto mají tendenci nebrat své potíže tak vážně. Kardiolog si každopádně nemyslí, že existují zásadní pohlavní rozdíly v tom, jak se infarkt myokardu projevuje. Odlišností je však to, že ženy obvykle dostávají infarkty ve vyšším věku než muži.
Nápor na selhávající srdce
Pacienti se srdečním selháním, jimž srdce nedostatečně funguje, mohou také prožívat bolest na hrudi. Přitom se však nemusí jednat přímo o infarkt.
„Pacienti se srdečním selháním mohou trpět v noci dušností, která bývá někdy doprovázena pocitem ‚sevření hrudníku‘. To je jeden z typických příznaků, kdy se v noci probudí tím, že se jim špatně dýchá, a uleví se jim po posazení,“ upozorňuje kardiolog.
Někdy ale tyto pacienty může probudit i bolest na hrudníku. Je způsobena tím, že zvýšený návrat krve z organismu vede k větší zátěži srdečního svalu, což zvýrazní potíže. Následně se může objevit angina pectoris, která za klidových podmínek nebývá.
Léčba infarktu je v Česku špičková
„Rád bych zdůraznil, že Česká republika má absolutně špičkovou - tedy nízkou - úmrtnost na infarkt myokardu v nemocnici. Nemocný, který se dostane do nemocnice, má velmi dobrou prognózu. Jednu z vůbec nejlepších na světě,“ říká Jan Krejčí.
Je to dáno tím, že v České republice už 30 let funguje systém katetrizačních laboratoří (místo, kde se provádí invazivní vyšetření srdce pomocí tenkých drátků, takzvanách katétrů; pozn. red.) a léčby akutního infarktu myokardu pomocí koronární angioplastiky (mechanického zprůchodnění ucpané cévy).
Když už se člověk s infarktem dostane do nemocnice, většinou je prognóza velmi dobrá. Úmrtnost v nemocnici se pohybuje okolo 5 %, což dokládají i data Národního kardiologického informačního systému.
Bolest deset minut a dost
Problém nastává, když se člověk do nemocnice včas nedostane. „Lidé nesmí dlouho váhat,“ upozorňuje kardiolog.
„Když lidé mají typické bolesti na hrudníku, které trvají deset až dvacet minut a nepřestávají, tak by měli okamžite zavolat sanitku a dostat se do nemocnice,“ připomíná závěrem Jan Krejčí.
Prevence infarktu myokardu
Kdo chce předejít srdeční příhodě, musí si chránit cévy před zužováním, tedy před aterosklerózou. To znamená dodržovat zdravý životní styl:
- Nekouřit.
- Pokud má pacient cukrovku, vysoký tlak nebo vysoký cholesterol, tak je správně a důsledně léčit.
- Hýbat se.
- Nebýt obézní.
- Vyhnout se nadměrnému požívání alkoholu.
- Dodržovat zásady zdravé diety s omezením živočišných tuků, dostatkem zeleniny a třeba také ryb.
Se zdravím obecně úzce souvisí i kvalitní jídelníček. Přečtěte si články níže a inspirujte se, co si dát dobrého: