Kardiolog Josef Veselka: Největší rizika pro srdce jsou chudoba a nevzdělanost

Na zítřek připadá Světový den srdce. Na srdečně cévní choroby u nás zemře každý druhý člověk. Bojí se vůbec Češi o svá srdce?
To zásadně souvisí se sociálním a ekonomickým prostředím člověka. Když se narodíte v centru Londýna, máte šanci, že se dožijete o 14 let delšího věku, než když přijdete na svět o osm stanic metrem dál na východ. Přeneseno k nám - jsou kraje, jako je Moravskoslezský, Ústecký nebo Karlovarský, kde je kratší doba dožití, než třeba v Praze. Někdo se tedy bojí a jiný nikoliv.

Kvůli znečištěnému životnímu prostředí?
Částečně jde i o životní prostředí. Nicméně, čím je člověk vzdělanější a většinou také bohatší, tím víc se bojí známých a zjevných nebezpečí a snaží se ochránit. Mezi taková nebezpečí patří kardiovaskulární onemocnění. Naopak lidé míň vzdělaní a chudší na svá zdravotní rizika dbají méně.

Zachraňte svá srdce. Sám prodělal infarkt, teď Ladislav Kužela radí pacientům

Dá se to lidem vysvětlovat, a tím je třeba zachránit?
Vždy se dá něco změnit. Pokud jde o kardiovaskulární prevenci, tady by prvotním cílem veškerého snažení měla být mladá generace. My kardiologové nejčastěji léčíme staré lidi, průměrný věk pacientů s ischemickou chorobou srdeční je něco přes 60 let. To jsou lidé s pevně danými názory. S nimi příliš nehneme.

Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění jsou desetiletí stále tytéž. Je to kouření, nedostatek pohybu, obezita, špatná strava a alkoholZdroj: Shutterstock

90 procent lidí neví, kdo je operoval

Proč ne?
Mají většinu svého života odžito a o své srdce většinou příliš nedbají. Dělám si už 20 let takový průzkum: když své pacienty vyšetřuji, tak pokud už mají za sebou nějaký operační zákrok na srdci, ptám se každého, jestli ví, jak se jmenoval chirurg, který je operoval. Hádejte, kolik jich to ví?

Každý čtvrtý, pátý?
Méně, asi jen každý desátý. Přitom operace srdce je tak citlivá věc, že udělá-li lékař chybu, tak ten člověk může být poznamenán na zbytek života nebo může umřít. Přesto 90 procent lidí neví, kdo je operoval! Takže odpověď na Vaši první otázku, zda se bojíme o svá srdce, zní – většinově se nebojíme.

Nejvíce infarktů dostávají Češi na přelomu roku. Stres je pouze jedním z důvodů

Pořád platí, že onemocnění srdce a cév jsou u nás nejčastější příčinou úmrtí?
Ano. Po Sametové revoluci se čtvrt století postupně zlepšovala úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění. Ten trend se asi před pěti lety otočil. A do budoucna se určitě negativně projeví malá pohybová aktivita a zvyšování hmotnosti lidí v souvislosti s covidovou pandemií.

Příznaky infarktu

Když už jde do tuhého, tak se lidé o srdce zajímat začnou. Hodně se na internetu hledají příznaky infarktu. Jaké jsou?
K těm základním patří bolesti na hrudi tlakového nebo pálivého charakteru, které se šíří mezi lopatky, do horních končetin nebo krku. U žen je častější klidová dušnost.

Co mám dělat, když si sám diagnostikuji infarkt?
Zavolat si okamžitě záchranku.

Na patnáct minut jsem umřela, říká bývalá baletka. Infarkt jí byl skoro osudným

Velké téma je dnes srdeční selhání. Co si pod tím představit a komu hrozí?
Patří sem dvě velké skupiny pacientů. Jednou jsou senioři, u nichž se na srdci objevují změny související s obecnou degenerací a stárnutím. Druhou skupinou jsou nemocní, kteří prodělali nějaké onemocnění srdce, jež přešlo do chronické fáze. V obou případech platí, že když srdce selhává, tak coby pumpa nepřečerpává takové množství krve, jako by bylo zapotřebí. Hlavními příznaky jsou dušnost, otoky a menší výkonnost.

Potíže se srdcem mohou začínat i motáním hlavy či únavouZdroj: Shutterstock

Jak o své srdce lépe pečovat

Co našemu srdci škodí a mnozí to přesto děláme?
Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění jsou desetiletí stále tytéž. Je to kouření, nedostatek pohybu, obezita, špatná strava a alkohol. Zvláště kouření a nedostatek pohybu jsou velmi škodlivé.

Když už někdo prodělá srdeční příhodu, je to pro něj poučením, aby začal o své srdce pečovat?
Na přednáškách říkám medikům, že když někoho přesvědčujeme, aby třeba po infarktu myokardu změnil svůj způsob života, ve skutečnosti ho důsledně změní asi deset procent lidí. Těch, kteří se o změnu pokusí, je podstatně víc, ale vydrží jim to maximálně tři až šest měsíců, pak se zase vrátí k rizikovému způsobu života.

Vědci uměle vypěstovali miniaturní lidské srdce. Bije a pumpuje jako skutečné

I díky tomu patříme k národům, které prožijí nejvíce let v nemoci. Co byste radil nám Čechům, abychom změnili a celý důchod nepromarodili?
Většina z nás má to štěstí, že drží osud ve vlastních rukou. Pokud sázíte na přítomnost a máte pocit, že si všechno chcete užít právě nyní, pak se o prevenci nezajímejte, byla by to ztráta času. Jen prosím podobný přístup nesdílejte se svými dětmi. Díky, zdravějšímu životnímu stylu by mohly žít o deset nebo dvacet let déle než vy a to už snad stojí za to! Pokud si chcete zvýšit pravděpodobnost delšího stáří prožitého s vyšší kvalitou života, pak naslouchejte lékařům a držte se pravidel zdravého života. Je to vlastně podobné, jako když někdo všechny peníze hned utratí a jiný si je šetří na stáří.