Jak dlouho vydrží koronavirus na smartphonu? I 28 dní

Podle poslední výsledků studie Australského centra připravenosti na nemoci, které uveřejnil v časopise Virology Journal, to může i 28 dní, což je o deset dní déle než virus chřipky a mnohem déle, než se ještě na jaře předpokládalo.

Vědci si lámou hlavu: Jak dlouho je uzdravený člověk před covidem chráněn?

Jen pro připomenutí. Podle dosavadních informací měl koronavirus vydržet na skle (včetně skleněných obrazovek smartphonů) a bankovkách maximálně tři dny. Na plastu nebo nerezové oceli o něco déle, asi až šest dní. Výsledky prezentované Australany ale naznačují, že tato doba může být mnohem delší, což by samozřejmě bylo spojeno s větším rizikem možné infekce touto cestou.

Výzkum má svá „ale“

Jenže, jak už to u podobných výzkumů bývá, i tento má svá významná „ale“, na něž upozorňují sami Australané.

Za prvé: Virus byl stvořen v ideálních laboratorních podmínkách, aby přežil co nejdéle, tedy v podmínkách, které v každodenním životě v podstatě neexistují.

Za druhé: Experiment se prováděl ve tmavém prostředí, přičemž je všeobecně mezi virology známo, že světlo je účinným prostředkem při ničení mnoha patogenních mikroorganismů.

Za třetí: V laboratoři byla vlhkost a teplota optimální pro život viru. Uvedených 28 dní by byl koronavirus schopen přežít, pouze při teplotě 20 stupňů Celsia. Při vyšších teplotách se schopnost viru přežít na testovaných površích jednoznačně snížila. Při okolní teplotě 40 stupňů Celsia, viry odumřely do 24 hodin.

Za čtvrté: Pravděpodobnost přežití viru závisela i na struktuře povrchu. Když byl naprosto hladký, viry dokázaly přežít déle. Na porézních površích, jako jsou oděvní materiály, nepřežil déle než dva týdny.

Nerad slyším o zlehčování covidu, říká lékař. Situace je jiná než na jaře

Nakonec poslední bod, kterému odborníci věnovali pozornost: Dosud není přesně známo, jaké je skutečné riziko přenosu viru z jakéhokoliv povrchu na člověka. Infekce se přenáší primárně klasickou kapénkovou cestou z těsného kontaktu s infikovanou osobou, která na nás mluví, kašle nebo kýchá. Riziko infekce z kontaminovaného povrchu je považováno za mnohem nižší.

Australští vědci přesto jasně zdůraznili: „Nesmíme podcenit žádnou hrozbu ani žádnou metodu prevence. Zejména nyní, kdy pandemie znovu zasáhla se zvýšenou silou po celém světě. Mytí rukou mýdlem a dezinfekčním prostředkem, dezinfekce povrchů, předmětů každodenní potřeby, včetně telefonů, které máme skoro neustále u obličeje, by měly být samozřejmostí.“