Na místě byl nalezen krumpáč, který byl zřejmě použit k činu. Při jeho zkoumání byl sejmut z násady a z kovové části biologický materiál, smíšený DNA profil tří osob.

S otisky v databázi se neshodoval. Chyběl srovnávací materiál, majitel firmy na nikoho podezření neměl, a tak policie případ odložila.
V roce 2009 však byla v rámci další genetické expertízy zkoumána DNA pana Josefa (29), podezřelého z jiného skutku, a hle – byla zjištěna její shoda s otisky na krumpáči z autodílny!

Jak že je to možné?!

Pan Josef ovšem vloupání vehementně popíral. Uvedl, že v roce 2004 byl v uvedené dílně asi půl roku zaměstnán jako autokarosář. Připustil, že výplatu dostával v hotovosti v kanceláři. Pohyboval se i v jiných prostorách firmy, a tak je prý možné, že někde mohl při výkonu práce sáhnout i na onen krumpáč.

Když poškozený vyloučil, že by takový nástroj kdy v podniku měl, pan Josef našel další vysvětlení – že onen krumpáč mohl být tím, který byl kdysi odcizen známému, jemuž pomáhal na stavbě. Jeho otisk na něm mohl ulpět z té doby. Na svědectví onoho známého pan Josef netrval, protože mu prý dotyčný do telefonu řekl, že s věcí nechce mít nic společného.

Okresní soud v Českých Budějovicích dovodil, že onen stavebník měl zřejmě poskytnout obžalovanému alibi, a odmítl křivě svědčit. Vinu pana Josefa prokazuje především jeho DNA na použitém nástroji, a tento nepřímý důkaz tvoří s ostatními uzavřený okruh. Poškozený vysvětlil, že o místě uložení peněz věděl obžalovaný stejně jako další zaměstnanci.

Soud uzavřel, že pan Josef žalovaný skutek spáchal. Na nalezeném krumpáči byl jeho genetický otisk dominantní, převažující, mohl být tedy posledním, kdo se jej dotýkal. Nástroj si do provozovny donesl, se znalostí prostředí šel najisto. Obžalovanému soud za krádež a poškozování cizí věci uložil trest odnětí svobody na jeden rok s výkonem podmíněně odloženým na zkušební dobu dvou let. Má také nahradit způsobenou škodu.

Obviněný se odvolal.

Krajský soud nejprve doplnil dokazování konstatováním jeho dalšího odsouzení. V J. Hradci dostal obecně prospěšné práce za vloupání do automobilu a následné pokusy vybrat hotovost na odcizené platební karty. I tento skutek obviněný popíral. Usvědčovali ho ale mj. spolupachatel a záběry z bezpečnostních kamer peněžních ústavů. Toto odsouzení mu nicméně nemohlo přitěžovat, protože uložený trest vykonal.

Obhajoba u krajského soudu mínila, že vina nebyla obžalovanému prokázána, že nebylo vyloučeno, že skutek mohl spáchat někdo jiný. Pan Josef pak dodal, že se mu obvinění nelíbí, jeho DNA se přece mohla na krumpáč dostat dvěma způsoby. Poškozený prý ostatně mluvil o tom, že trezorek měl v kanceláři dva roky, ale on že tam dělal už v roce 2004, takže o něm nemohl vědět.

Krajský soud ale jeho odvolání v úterý zamítl. K poslednímu argumentu obžalovaného předseda senátu poukázal na to, že majitel autodílny hovořil o tom, že tam měl trezorek „asi“ dva roky před vloupáním. K tomu došlo 18. ledna 2007, přičemž pan Josef odešel 24. listopadu 2004. Takový rozdíl se tedy do onoho „asi dva roky“ jistě vejde… Rozsudek je tak pravomocný.