Uvedla, že panu S. sdělil 24. srpna 2009 jeho podřízený, že je najížděn parovod. Ten nic nekontroloval a rozdělil lidem práci. Ve 12.45 hod. ho informovali dva pracovníci, že se jim nepodařilo otevřít klapku, protože se k ní nemohou dostat pro únik horké páry. Pan S. nijak nereagoval, odešel domů a ve 14.45 hod. došlo k havárii parovodu, při níž jen šťastnou náhodou nebyl nikdo usmrcen či zraněn. Vznikla ale škoda ve výši mnoha milionů.

Podle vedení Teplárny se od mistra očekávalo, že po podání informace o nemožnosti otevřít klapku zakročí, tj. nejméně se dostaví na místo a například rozhodne o odstavení parovodu. Uvedl-li, že „to do ráno počká", bylo to rozhodnutí zcela chybné a neodpovědné. Kdyby své povinnosti splnil a zakročil, k havárii by nedošlo.

On nepochybil?

Pan S. zažaloval o neplatnost této výpovědi. Uvedl, že práce na postiženém místě parovodu neřídil, a že nemůže tak být činěn odpovědným za poruchu. První porucha v místě z 15. srpna byla odstraněna, ale 18. srpna ve dvě v noci byl parovod „pro silné páření" znovu odstaven. Druhý den byla porucha lokalizována. Další dva dny měl pan S. dovolenou a práce řídil jeho přímý nadřízený. O průběhu a postupu nebyl žalobce před návratem z dovolené informován. Nebylo jeho úkolem překontrolovat činnost svých podřízených za uplynulé dva dny, ani práci z 24. srpna.

Bezprostřední příčinou poruchy se podle něho zdá být neotevření dělící klapky v šachtě u kulturního domu Slávie při najíždění parovodu. Tvrzení, že ho zaměstnanec informoval o tomto problému ve 12.45 hod., je lživé, neboť ten podle výpisu provozu motorového vozidla přijel na teplárnu až ve 13.10 hod. Navíc sama skutečnost neotevření dělící klapky nemusí znamenat porušení pracovních povinností či špatný pracovní postup. Záleží především na zaměstnanci, který najíždění nařídil, ve které fázi tuto klapku otevřít či neotevřít, protože jen ten může znát všechna relevantní fakta. V žádném případě nelze činit z tohoto rozhodnutí odpovědným pana S., který se na opravě nikterak nepodílel.

Okresní soud v Č. Budějovicích 9. listopadu 2011 žalobu pana S. zamítl. Přihlédl k tomu, že předseda představenstva a generální ředitel ing. Zdeněk Blažek byl z pověření představenstvem oprávněn se sám podepisovat za společnost, tedy i pod výpověď. Ve věci samé soud dospěl k závěru, že „žalobce není pravděpodobně tím, kdo by nesl největší odpovědnost za způsobení výbuchu, ale ve svém postavení při řádném plnění svých pracovních povinností mohl ještě výbuchu zabránit". Dovodil, že žalobce „skutečně závažně porušil své pracovní povinnosti" a výpověď byla dána důvodně.

Nebyl oprávněn

Krajský soud loni 19. dubna rozsudek potvrdil a pan S. podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Nepovažuje plnou moc udělenou ing. Blažkovi za řádné pověření k výkonu všech právních úkonů v pracovněprávních vztazích, neboť nejde o písemné pověření představenstvem, nýbrž o udělení plné moci společností, a  na tomto „zmocnění" se neusnesla potřebná nadpoloviční většina členů představenstva.

NS rekapituloval, že  místopředseda představenstva Teplárny a jeho další člen listinou z 1. února 2007 nadepsanou „Plná moc" zmocnili ing. Blažka „k zastupování společnosti při výkonu všech právních úkonů v pracovněprávních vztazích". Ten pak v září 2009 podepsal výpověď z pracovního poměru žalobci.

NS tedy řešil dosud neřešenou otázku, kdo a za jakých podmínek činí v pracovněprávních vztazích právní úkony u akciové společnosti.

V té je statutárním orgánem její představenstvo. Za to jedná navenek jménem společnosti každý člen představenstva samostatně, nevyplývá-li z jejích stanov něco jiného. Určují-li však stanovy této obchodní společnosti v zájmu zajištění jistoty před zneužitím jednatelského oprávnění člena statutárního orgánu, že za společnost nemohou činit právní úkony členové jejího statutárního orgánu samostatně, ale že vůči třetím osobám mají jednat společně dva členové představenstva, je třeba tuto skutečnost respektovat bezvýjimečně i při úvaze o platnosti jednání společnosti jako takové v pracovněprávních vztazích.

V dané věci mohli v rozhodnou dobu jednat za žalovanou akciovou společnost navenek společně předseda představenstva a jeden člen představenstva, nebo místopředseda představenstva a jeden člen představenstva. Pak je mimo pochybnost, že ing. Blažek nemohl podepsat výpověď z 23. září 2009 samostatně, řekl NS.

S názorem, že Ing. Z. B. mohl výpověď podepsat, neboť k tomu byl „představenstvem písemně pověřen plnou mocí z 1. února.2007", nelze souhlasit, neboť člen statutárního orgánu nemůže jednat za společnost ani na základě zákonného zmocnění, ani na základě plné moci. Jestliže stanovy společnosti určují, že jménem společnosti musí jednat společně nejméně dva členové představenstva, a zakládají tedy pro každý úkon, který představenstvo činí jménem společnosti, povinnost vzájemné kontroly (a odpovědnosti), nelze takovou kontrolu a odpovědnost vyloučit tím, že dva členové představenstva udělí generální plnou moc jen jednomu z nich.

Názor odvolacího soudu proto nemůže být správný. Navíc předmětnou „plnou moc" neudělilo představenstvo jako takové většinou tří z tehdejšího počtu pěti členů, nýbrž ji interně (pouze v rámci představenstva a nikoli „vůči třetím osobám") udělili kolegovi jen dva jeho členové.

NS proto rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. (21Cdo 2802/2012)