„Největším problémem je porušování doby lovu. I v letních měsících totiž trvá zákaz lovu od půlnoci do čtyř hodin do rána. Rybáři to často nerespektují a mají nahozeno i v době, kdy leží ve spacáku. Na záběr ryby je upozorní elektronické zařízení. To se ale nesmí,“ vysvětlil jednatel husinecké rybářské organizace Milan Sucharda.

Rybář pytlákem…

Pytlákem se může stát rybář snadno, nedovolených způsobů lovu je totiž mnoho. Všechny jsou ale popsané v Rybářském řádu, jehož je každý lovec majitelem.

Podle slov jednatele Milana Suchardy jsou nejčastějšími pytláky z řad nerybářů především rusky hovořící cizinci.

„Najíždějí často ve velkých skupinách. Na Husinecké přehradě to tak časté není, ale z doslechu vím o těchto problémech například na Lipně. Objeví se skupina lidí a zatáhnou třeba celou lipenskou zátokou sítí. To už je pytlačení ve velkém,“ zlobil se Milan Sucharda.

Hlavně cizinci

Pytláci samozřejmě nenavštěvují jen sportovní vody, ale vyhledávají také chovné rybníky. Většinou se ale jedná o pytlačení z neznalosti místních poměrů. „Pytlačení jsme letos zaznamenali, stejně jako každý rok. Mám ale radost, že jsme neodhalili žádnou organizovanou skupinu lidí, která by se tím chtěla nějak více obohatit,“ pochvaloval si ředitel Školního rybářství Protivín František Šrámek. Podle jeho slov je možné narazit na pytláka nejčastěji na Netolicku.

„Jsou to většinou zahraniční turisté, kteří pytlačí, protože neví, že se na rybnících chytat nesmí. S nimi to většinou řešíme pouhým upozorněním,“ vysvětlil Šrámek závěrem. Podle současné české legislativy je pytlačení hodnoceno jako trestný čin, při němž hrozí odnětí svobody na několik měsíců až let.

Radek Štěpánek