Sladovník podle zjištění soudu společně s Kateřinou Vrchlavskou (30) z Číměře znásilnili na sklonku roku 2006 hluchoněmou a mentálně postiženou sedmiletou dceru obžalované.

Po vzájemné dohodě v rodinném domě v Kejžlicích dívku položili na postel, i když se tomu kopáním a sténáním bránila.

Ruce jí připoutali provazem k pelesti postele, vysvlékli ji donaha a tělo a nohy jí připoutali k lůžku.

Zakryli jí přitom oči a ústa. Omamovali ji přesně nezjištěnou látkou s éterickými účinky.

V takovéto situaci jí střídavě zaváděli opakovaně prsty a penilní atrapu do přirození.

Těžké trauma

Znalci uzavřeli, že toto počínání působilo dívce se zřetelem k jejímu celkovému zdravotnímu stavu značné bolesti a vedlo k její hrubé a těžké psychické a fyzické traumatizaci.

„Dcera plakala, hladila jsem ji tedy po hlavě. Vůbec jsem si neuvědomovala, proč to dělám, a toužila jsem, aby se některé z dalších dětí probudilo a já mohla odejít. Vše jsem udělala pod nátlakem. Přítel mi vyhrožoval, že když mě živí, že to musím udělat,“ řekla před krajským soudem v Táboře loni v únoru matka čtyř dětí.

Soud každému z obžalovaných uložil trest odnětí svobody na devět roků s výkonem ve věznici s ostrahou.

„Ona jako matka měla svou dceru chránit, ale nevěnovala pozornost ani jejímu sténání,“ shrnul závěry o vině a trestu matky předseda senátu Zdeněk Kučera.

Odvolání obžalovaných Vrchní soud v Praze zamítl.
Bohuslav Sladovník nato podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Újma nedokázána?

Brojil proti kvalifikaci činu v přísnějším odstavci.
Argumentoval, že prý i podle soudu se objektivním způsobem nepodařilo prokázat způsobení těžké újmy na zdraví dívky kvůli nemožnosti komunikace s poškozenou. Ta se také bránila jakémukoli somatickému vyšetření.

Žádal nový znalecký posudek. Navíc prý nebyl ani stanoven podíl zneužití na celkové traumatizaci poškozené dívky.

NS připomněl závěry znalců z odvětví psychiatrie a psychologie.
Ti uvedli, že dítě mimořádně a neobvykle reagovalo při pokusu o somatické vyšetření v dolní části břicha. Panický a prudký odpor dívky opakovaně toto vyšetření znemožnil.

Znalci u poškozené zaznamenali také oblékání většího počtu kalhotek panenkám, což dokazuje nepřímo vyjádřenou ochranu této části těla evidentně na základě vlastní zkušenosti.

Svou oběť natáčeli

Tyto závěry znalci jednoznačně posoudili jako symptomy způsobené hrubou a těžkou traumatizací, které byla dívka vystavena.
Chování obviněných zaznamenané na CD a DVD nosičích, které si spolupachatelé natáčeli při osudném jednání, zhodnotil jako hrubou a těžkou traumatizaci také soudní znalec z odvětví psychiatrie a sexuologie.

„To dítě muselo prožívat hlubokou bolest a úzkost, bolest jak fyzickou, tak psychickou zejména dlouhým fixováním . . . Nebyla to jednorázová, ale dlouhodobá těžce traumatizující záležitost,“ uvedli znalci.
„Nemůže být pochyb o tom, že soudy obou stupňů vyhodnocená těžká újma na zdraví poškozené jakožto déletrvající porucha jejího zdraví je správná,“ uzavřel NS a dovolání Bohuslava Sladovníka odmítl.


(ns, vm)