Počet výjezdů policistů k takzvanému domácímu násilí vloni na Jindřichohradecku vzrostl o sto procent. Zatímco v roce 2008 policisté zaznamenali 45 výjezdů, vloni jich bylo již 91.
Podle odborníků je však domácích tyranů daleko více, ale jejich oběti z mnoha důvodů pomoc nehledají. Mnohdy je to ze strachu nebo i ze studu.

Oběťmi jsou podle jindřichohradecké tiskové mluvčí Hany Millerové nejenom manželky či družky, ale i děti a nebo senioři.

Nejvíce případů potom zaznamenali v minulosti policisté na Slavonicku. „Mají s řešením domácího násilí a rovněž s aplikací institutu vykázání bohaté zkušenosti,“ zmínila Millerová.

Zástupce vedoucího slavonického obvodního oddělení Zdeněk Bohuslav popisuje jeden z již zmíněných otřesných případů, který asi hovoří za vše.

Násilný otec

Jednalo se o domácí násilí činěné otcem agresorem na vlastní dospělé dceři ve Slavonicích. „Zde docházelo k týrání, které neustále narůstalo. Násilnický otec pod vlivem alkoholu dceru opakovaně fackoval a ve třech případech jí dokonce hrozil i nožem. Kdyby se ženě nakonec nepodařilo utéct, kdoví, jak by to dopadlo. Svým útěkem si dost možná zachránila život. Intervenční centrum jí dnes hledá náhradní ubytování,“ zmínil.

Pokračoval v tom smyslu, že domácí násilí je opakované násilné jednání, během něhož dochází k nebezpečným útokům proti životu, zdraví a lidské důstojnosti.

„Toto násilí je pácháno v bytě nebo v jiném společně obývaném objektu a většinou se jedná o dlouhodobou záležitost,“ doplnil.

Projevy násilí

Podoby podle něho mohou být různé. Vydírání nejen fyzické, ale i psychický teror, sexuální vydírání, finanční a citová závislost a manipulace přes děti.

Agresor může rovněž záměrně narušovat týrané osobě sociální statut, například jí zakazuje chodit do práce, stýkat se se známými, žárlí, ničí věci, ale i vyhrožuje zabitím dětí!

Tento negativní fenomén je tu dle Bohuslava už velmi dlouho, ale legislativně byl prakticky řádně ošetřen až v roce 2006.

Co je to vykázání?

Jednalo se o zákon o ochraně před domácím násilím a zároveň došlo i k úpravě občanského soudního řádu. Tím vznikl nový institut takzvaného vykázání.

Je to podle Millerové oprávnění policie, kdy úřední záznam o vykázání pošle policie na soud dle místa bydliště a Intervenčnímu centru.
Po obdržení zprávy od policie je zde vzájemná vazba s již zmíněným centrem, neboť pracovníci Intervenčního centra sami kontaktují postiženou osobu a také odbor sociálních věcí příslušného městského úřadu, pokud je přítomno nezletilé dítě.

Pro týrané osoby platí podle Millerové jedna zásadní informace: „Nebojte se a zavolejte na policii, tísňová linka je 158 !“

Pomoc týrané oběti

„Policie může násilníka vykázat na deset dní a soud pak toto vykázání může na žádost týrané osoby prodloužit o další měsíc. A za tuto dobu může oběť násilí podniknout další kroky směrem ke zdárnému vyřešení svého problému,“ říká Bohuslav a doporučuje obrátit se například na Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím, jehož pobočka se nachází i v Českých Budějovicích.

Policie pak dodržování vykázání průběžně kontroluje.
„Může se taky stát, že násilník za tři dny přijde domů s prosíkem,“ podotýká policista, ale zdůrazňuje, že i kdyby se žena nechala umluvit, nehrálo by to žádnou roli.

„Pokud jsou totiž naplněny všechny podmínky pro vykázání, je toto vykázání provedeno a jeho dodržování následně vyžadováno bez ohledu na to, zda s ním ohrožená osoba souhlasí, nebo ne,“ vysvětluje Bohuslav a dodává, že to jde zcela mimo oběť a jakékoli její přemlouvání či vyhrožování ze strany agresora nemá tudíž žádný smysl.
Policie upozorňuje nejen agresory, ale i osoby týrané, že jedna kopie zápisu o vykázání putuje na zmíněné Intervenční centrum, druhou kopii odesílají k příslušnému okresnímu soudu. Pokud v případu figuruje nezletilé dítě, dostane kopii i orgán péče o dítě. Tento propracovaný systém je podle Bohuslava skutečně funkční.

Soud od policie o vykázání násilníka ví díky zaslané kopii protokolu a na svoje rozhodnutí má stanovenu zákonnou lhůtu.

Ostych stranou

Slavonický policista zároveň důrazně apeluje prostřednictvím Jindřichohradeckého deníku na týrané ženy i seniory a děti, aby se nebáli a na linku 158 bez dlouhého otálení zavolali.

„Nesmí se bát, natož ostýchat, ani kvůli tomu, že první jednání bude vedeno s mužem – policistou. Ženy musí policistům říct všechno a maximálně podrobně. A to i v případě sexuálního útoku partnera. Jedině tak předejde terorizovaná osoba dalším atakům. Pokud totiž muž zaútočí jednou, je tu velká pravděpodobnost, že tak učiní podruhé, potřetí a stále znovu,“ hovoří ze zkušeností Bohuslav.

Policie může podle jeho slov násilníkům jejich řádění jednou provždy zatrhnout a týraným osobám pomoci a ochránit je.

Telefonní čísla, která pomohou.