V druhé půli roku 2009 s vědomím předchozích závazků a bez jakýchkoliv ekonomických zkušeností se dal do pilařské výroby. Při tom podle Okresního soudu v J. Hradci nedůvodně spoléhal na společníka, rovněž v podnikání nikterak nezkušeného.

Na inzerát si našli pilu poblíž Stráže nad Nežárkou. V červenci si ji pronajal Jiří E. se zkušeností z manuální pilařské práce, ale ne v podnikání. Jeho partner, vyučený kuchař, nikdy na pile nedělal.
Oba v tu dobu byli prakticky insolventní. Partner obviněného do podnikání vložil jen 60 000 Kč půjčených od otce.

V září a v říjnu 2009 E. odebral od šesti dodavatelů kulatinu, máčecí vanu a dopravu za celkem 574 000 korun s příslibem, že faktury uhradí. Jenže nezaplatil a minimálně část výrobků z tohoto dřeva po zpracování prodal, část si dodavatelé odvezli zpátky.

Tvrdil, že nikoho podvést nechtěl, a mínil, že ho napálil partner. Ten prý chtěl pilu převzít, až získá živnostenský list, a od začátku měl na starost finance.Když on sám začal mít zdravotní problémy, dal kolegovi plnou moc. Neví, kam peníze ani materiál po ukončení podnikání přišly.
Partner přiznal, že nápad byl jeho, chtěl využít znalostí Jiřího E. Ten podle něho řídil chod pily, přebíral veškeré dřevo, objednával dopravu, zpracovával účetnictví, inkasoval platby. On sám si prý žádné peníze nevzal.

Svědek, který Jiřímu E. pilu pronajal, vypověděl, že na jeho inzerát reagoval ten druhý a vše vyjednával. Obžalovaného, který měl všechno zajišťovat, viděl jen párkrát. Zaměstnanci pily řekli, že práci jim přiděloval Jiří E., jeden ho označil za bílého koně.


Okresní soud uzavřel, že obžalovaný byl v tu dobu ve špatné finanční situaci. Na pile inkasoval peníze od zákazníků, dle soudu 629 031 korun, ale nehradil jimi závazky u dodavatelů. Podle soudu s tím byl přinejmenším srozuměn. Pustil se do podnikání bez vědomostí o možných nákladech provozu pily. Reálnou situaci v podniku však musel znát, a přesto uzavíral další smlouvy. Část inkasovaných peněz byla použita na provoz pily, na mzdy zaměstnancům, ale ne na platby dodavatelům zboží a služeb, kterým problémy nikterak nenaznačil .

Podvodu se dopustil v podmínce a v době, kdy měl vykonávat obecně prospěšné práce. Trest mu soud ukládal jako souhrnný k odsouzení za zanedbání povinné výživy dle rozsudku z Domažlic. Při úvahách o jeho výši soud přihlédl mj. k tomu, že míru jeho zavinění značně zeslabuje jednání jeho partnera, byť v této věci jen svědka.

Jiří E. se odvolal. Dle obhájce nebylo prokázáno, že jeho mandant vstupoval do podnikání s podvodnými úmysly. Vyznal se v práci se dřevem, ale ne v účetnictví, v ekonomice, neuměl řídit kolektiv. Spoléhal, že mu v tom pomůže známý, s nímž začínal. Řada svědků potvrdila, že obžalovaný v provozu „fungoval“, ale finanční stránku obhospodařoval jeho partner.

Kam prostředky zmizely, o tom jsou pochybnosti, ale situace Jiřího E. se podnikáním rozhodně nezlepšila, dál zůstával prakticky bezdomovcem s dluhy i na výživném.

Krajský soud ale včera odvolání obžalovaného zamítl. „Podepsal všechny posuzované faktury, jen ty poslední jeho partner s plnou mocí od něho,“ řekla předsedkyně senátu. „Nechápeme, proč vstupoval do pilařské výroby s vyučeným kuchařem, o němž věděl, že tomu vůbec nerozumí . . . Přijímal faktury a přestože pila prodávala, nezaplatil je. Musel si být vědom, že na to nemají.“

Rozsudek je tak v právní moci. A Jiřímu E. hrozí ještě dalších 10 měsíců, které mu uložil Okresní soud v Č. Budějovicích za maření výkonu úředního rozhodnutí – přestože mu byla doručena výzva k nástupu výkonu jednoročního trestu za ono zanedbání povinné výživy, do věznice musel být dodán až policií.

Odvolal se s tvrzením, že v obálce od soudu kromě usnesení odvolací instance a složenek na zaplacení nákladů řízení žádná výzva k nástupu trestu nebyla.

Krajský soud to chce prověřit výslechem pracovnic domažlického soudu. Proto odročil.