V sobotu 7. října 2023 před půl sedmou večerní obdržela stálá služba Městské policie Třeboň informaci, že by se v budově bývalých kasáren měl nacházet nějaký muž, který je v budově a nemůže se dostat ven. „Jak se do budovy dostal, v jaké části se má dotyčný nacházet a o koho se jedná, oznamovatel neví. Pro strážníky nebyl problém zjistit, v jaké části budovy se onen muž nachází, protože jde o část budovy, která slouží jiným subjektům jako kanceláře a v jedné části je i Lékařská služba první pomoci. Po ověření přítomnosti muže a zjištění, že je v budově uzamčen, telefonicky kontaktoval operátor stálé služby ochotnou zaměstnankyni Lékařské služby, která ač ten den nesloužila, neváhala a na místo dorazila s klíčem od objektu," vysvětluje Robert Petrů.

„Mezitím uzamčený 89letý senior požádal strážníky, zda by neinformovali jeho manželku, že je v pořádku. Měl být již dávno doma. První slova manželky byla ,Ježíši Mariá, co tam dělá? Vždyť šel ke kamarádovi.´ Jak vyšlo najevo, senior si cestou domů od kamaráda potřeboval ulevit, a když šel kolem pohotovosti, tak zašel na záchod, který není součástí čekárny. Mezitím, co byl na WC, lékařská pohotovost v 17 hodin končila ordinační hodiny a došlo k uzamčení budovy. Starý pán, když opustil WC a zjistil, že je vchod uzamčen, nemaje mobilní telefon, čekal, že se někdo do budovy vrátí. Když stále nikdo nešel, začal bouchat na vstupní dveře, aby na sebe upozornil. A to se také podařilo," popisuje strážník, jak se muž do zajetí dostal.

Městská policie Třeboň. Ilustrační foto.
Na lince 156: Mladý muž si ustlal u svodidel na kruháči u kaprů

To další případ dodnes úplně jasný není. Strážníci řešili zmizení stojanu na jízdní kola u jednoho z domů. Podle Roberta Petrů se nabízí vysvětlení v přísloví: Pravá ruka neví, co dělá levá. Možná proto ve čtvrtek 5. října oznámil majitel domu, že mu od domu někdo ukradl kolostav. „Paní, která má v daném domě pronajaté prostory k podnikání, mu oznámila, že předešlý den ve večerních hodinách, když odcházela z provozovny, tak si z kolostavu brala své jízdní kolo. Druhý den ráno, když na jízdním kole přijela do práce, zjistila, že stojan zde není. Majitel domu požádal městskou policii o pomoc. Strážníci provedli šetření a následně hledaný stojan na jízdní kola objevili za otevřenými dveřmi do téhož domu, u kterého původně byl zvenčí. Oznamovatel byl hlídkou informován. Muž hlídce potvrdil, že se jedná o hledaný kolostav, poděkoval a sdělil, že věc již dále řešit nechce. Otázka, kdo dal stojan na bicykly do domu, zůstala nezodpovězena."

Ve stejný den se jednomu z třeboňských seniorů vymstila netrpělivost. Možná si měl raději vzpomenout na rčení „Kdo si počká, ten se dočká" anebo se řídit radou "spěchej pomalu". „Přijel vozidlem ke sběrnému dvoru Technických služeb města Třeboně v Rybářské ulici. S sebou vezl čtyři pytle odpadu. Bohužel dorazil v době, kdy byl dvůr zavřený z důvodu polední 45 minutové přestávky. Muž ale pravděpodobně neměl čas čekat, až se dvůr opět otevře a přijme přivezený odpad. Tak složil přivezené pytle před vrata sběrného dvoru a odjel. Tímto počinem ovšem založil černou skládku, neb odpad uložil mimo místa určeným k ukládání odpadu. Šetřením strážníci získali poznatek o registrační značce vozidla seniora a následně přes registry i jméno provozovatelky vozidla. Následovalo kontaktování seniorů v místě bydliště a jejich seznámení se zjištěným stavem věci. Muž se k celé záležitosti postavil čelem a přiznal, že odpad u sběrného dvoru složil. Neuvědomil si, že se dopouští přestupku. Za své počínání byl ohodnocen blokovou pokutou," líčí Robert Petrů.

Uprchlá želva se vrátila domů.
Na lince 156: Želva vyrazila na výlet. Silák si donesl dopravní značku

Úterní výjezd strážníků zase potvrdil, jak důležité je být vzájemně ohleduplný jeden k druhému. „Zvlášť, když se jedná o sousedské vztahy a soužití starých a nemocných," podotýká. Právě tohoto tématu se týkalo 3. října oznámení ženy, kterou na návštěvě u známé znepokojila zmínka o rodině v sousedství. Starou paní trápilo chování mentálně postiženého chlapce z této rodiny. „Pokud je chlapec na zahradě, tak k sousedům na zahradu přes plot hází věci, které má po ruce. Většinou obaly od potravin a pití, občas hračky. Vinou svému postižení je i hlučný, pokřikuje a mlátí do různých věcí. Oznamovatelka by své známé, která zažila 2. světovou válku, chtěla nějak pomoci," shrnuje Robert Petrů žádost o pomoc, kterou žena adresovala městské policii.

„Hlídka kontaktovala v místě bydliště seniorku. Ta potvrdila slova oznamovatelky a dále upřesnila, o jaké věci jde a ukázala místa, kam je nepořádek házen. Hoch občas po zahradě běhá nahý, ačkoliv se již blíží zletilosti. S pláčem hlídce dále uvedla, že je již stará, těžce se pohybuje a když se shýbá pro naházený odpad, má obavu, aby sama neupadla a nepřivodila si úraz. Paní ví, že starat se o postižené dítě není jednoduché a snaží se být tolerantní, ale občas už je to pro ni samotnou neúnosné. Chtěla by mít se sousedy klidné soužití," líčí trampoty seniorky.

Strážníci proto kontaktovali sousedku, matku chlapce. „Ta uvedla, že syn je autista. Ačkoli se mu snaží vysvětlit, aby věci za plot neházel a nebyl hlučný, občas se stane, že k sousedům něco hodí. Pokud k tomu dojde a paní to vidí, vždy usiluje o to, aby nepořádek z místa odklidila. Ne vždy se jí to však podaří. Strážníci dále se ženu probrali i to, že chlapec je již relativně velký a není moc vhodné, aby po zahradě běhal nahý. Na to žena sdělila, že i když syna pustí na zahradu oblečeného, tak se sám venku svlékne. Z tohoto důvodu již na většinu plotů se sousedními pozemky natáhli stínící tkaninu a brzy bude tkanina instalována i na zbývající část plotu. Strážníci ženě navrhli způsoby, jak by bylo možné co nejefektivněji uklízet případný naházený nepořádek k sousedům. Společně s manželem návrh akceptovali a také si přejí se sousedy vycházet, být v pohodě a předcházet sporům," uzavírá další z případů, který snad dospěje k dobrému konci.