Už jedenáct nelegálně držených zbraní odevzdali jejich majitelé na táborský územní odbor PČR. Prvního února totiž začala platit amnestie.
Hříšníci mají čas až do konce července.

„Zákon stanoví lhůtu šesti měsíců od prvního února, kdy trestnost nedovoleného ozbrojování zaniká u osoby, která bez povolení přechovává zbraň kategorie A, B nebo C anebo hlavní část zbraně této kategorie,“ upřesnil mluvčí táborských policistů Miroslav Doubek.
Do dnešního dne využilo na Táborsku této amnestie deset osob, které odevzdaly celkem jedenáct zbraní. Jednalo se o dvě pistole a devět dlouhých loveckých zbraní.

Ten, kdo v uvedené době předá zbraň nebo část zbraně dobrovolně do úschovy kterémukoliv útvaru policie, obdrží potvrzení o převzetí. Ve lhůtě dvou měsíců ode dne jejího odevzdání do úschovy může poté požádat o vydání dokladů k jejich držení.


Zbrojní průkaz

K tomu, aby se mohla zbraň vrátit do rukou původního majitele, je zapotřebí zbrojního průkazu. Jeho získání ale rozhodně nepatří mezi formální záležitosti.

„Jde o poměrně složité testy,“ tvrdí člen výboru Sportovně střeleckého klubu Tábor – Čekanice Václav Vančura. Písemnou část přirovnává k autoškole. „I když chcete jen oprávnění k řízení malého motocyklu, musíte vědět, jak dlouhá je vlečná tyč k náklaďáku,“ uvedl příklad.
Stejně tak jako každý účastník silničního provozu musí znát všechny jeho předpisy, tak i ten, kdo si chce jen sportovně zastřílet, musí obsáhnout všechny právní předpisy, které s držením zbraně souvisejí.
S amnestií zbraní Vančura souhlasí, ačkoliv si od ní mnoho neslibuje.
„Slušný člověk, který drží zbraň legálně, bude vždy nějakým způsobem zákon dodržovat. Veškerá zpřísnění zákona vždy ale nejvíce postihla právě tyto lidi,“ míní. „Lotři, kteří s ní chtějí páchat trestný čin, si vždy najdou jinou cestu, jak se ke zbrani dostat.“

A vracet zbraně v průběhu amnestie budou podle zkušeností právě ti slušní. Jakýmkoli zpřísněním zákona týkajícího se držení zbraní ale valnějšího úspěchu nedosáhne. Také tady se hodí přirovnání k autoškole.

„Řidičské oprávnění může dnes získat téměř kdokoli, přitom svým nezodpovědným jednáním může ve finále ohrozit daleko více lidí než držitel střelné zbraně,“ uvažuje Vančura.

I tak si ale myslí, že součástí zdravotní prohlídky ke zbrojnímu průkazu by měly být mimo jiné i psychotesty, které by vyloučily labilitu či agresivitu žadatele.

Zájem o zbraně mezi veřejností totiž stále roste.

„Pořádáme střelecké dny pro veřejnost či firemní akce a účast bývá v posledních dvou letech poměrně vysoká. Roste nám i počet aktivních členů našeho klubu,“ naznačil Vančura.


Zn.: Koupím zbraň

V souvislosti s amnestií se už na internetu objevily také inzerenti, kteří nabízejí odkoupení nelegálně držené zbraně.

Jediná správná cesta je však cesta zákona. Při prodeji nelegální zbraně by se za určitých podmínek mohlo jednat o trestný čin.

„Zánik trestnosti nedovoleného ozbrojování je formulován v zákoně o zbraních, který jasně stanoví, že ten, kdo přechovává bez povolení zbraň kategorie A, B nebo C anebo hlavní část zbraně této kategorie, ji ve lhůtě šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona dobrovolně předá do úschovy kterémukoli útvaru policie. Pokud by s ní naložil jinak, než stanoví zákon, mohl by tak dopustit trestního jednání,“ upozornil Doubek.

Amnestie se zbraním nedostalo poprvé. V roce 1996 bylo na Táborsku tímto způsobem zlegalizováno 53 zbraní a v roce 2003 pak celkem 36 zbraní. Amnestie se nevztahuje na munici. Ta se musí vždy oznámit jako nález.