Jak jsme uvedli, tehdy položil plačícího sedmiměsíčního synka své přítelkyně vedle sebe do postele, aby ho utišil. Když jeho pláč neustal, hodil na něho deky a na dítě přilehl.

Nováček tvrdí, že chlapečka normálně přikryl a pak sám usnul. Dítě prý nejspíš zalehl, když se na posteli převalil.

Znalci z odvětví soudní medicíny uvedli, že příčinou smrti malého bylo zhmoždění plic způsobené stisknutím hrudníku proti pevné překážce. „Nelze vyloučit neúmyslné prudké zalehnutí,“ poznamenali. K dotazům vysvětlovali, že by muselo jít o energické, rychlé zalehnutí, nikoliv o převalení se na dítě například v polospánku.

Soud v listopadu uzavřel, že obžalovaný ve zkratkovitém jednání dítě úmyslně usmrtil. Uznal Nováčka vinným zločinem vraždy dítěte a uložil mu 16 let odnětí svobody. Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil a věc vrátil první instanci k doplnění dokazování.

Při něm soudní lékaři znovu vyloučili možnost způsobení komprese hrudníku kojence pomalým přetočením se obviněného ve spánku. Muselo by jít minimálně o prudké vymrštění se spícího s přetočením se, jak se někdy obracejí mladí lidé. Na dítě by musel dopadnout ramenem, paží či předloktím. Znalci pak vedli figuranta při demonstrování možných poloh.

Znalec z oboru forenzní biomechaniky přednesl posudek na základě svých experimentů ke kritickým hodnotám tolerance organismu k tlakům na hrudník, tedy k tomu, jaká vnější síla měřená v Newtonech v závislosti na čase působení by už mohla způsobit smrtelný následek.

K požadavku soudu znalec posudek doplnil a předseda senátu jej včera přečetl. V závěrečné řeči státní zástupkyně zopakovala, že obžalovaný věděl, že zalehnutím kojence může způsobit následek, k němuž došlo. Znovu navrhla uznat ho vinným zločinem vraždy dítěte a uložit mu trest blíže spodní hranici sazby.

Obhájce naopak zdůraznil, že ani v doplněném dokazování nebylo jeho mandantovi prokázáno, že by oné noci jednal s úmyslem způsobit smrt. I po nových vyjádřeních lékařů a biomechanika nebyla podle obhajoby vyvrácena možnost způsobení zranění dítěte při prudkém otočení Nováka ve spánku. Soud by měl zvážit, zda šlo o jednání s vražedným úmyslem, o jiný úmyslný trestný čin či nešťastnou souhru náhod.

Obžalovaný se k soudu z vazby opět omluvil s tím, že na něho špatně psychicky působí přítomnost médií při procesu. Soud poté odročil k vyhlášení rozhodnutí.