Zatím co spal . . .

Stalo se to v noci na 14. února.
Známý obviněného pan Jan (44) tehdy pospával na baru „21“. T. mu z kapsy odložené bundy sebral klíče a šel do jeho bytu.

Vydával se za policistu a vyzval 19letou přítelkyni pana Jana, která tam tehdy pobývala, k odchodu.

Když odmítla, svlékl se, lehl si k ní do postele a začal ji líbat a osahávat. Když odmítla žádost o orální styk, roztrhal jí kalhotky a snažil se s užitím násilí o různé sexuální praktiky. Dívka se mu ubránila.

Když se snažila zatelefonovat panu Janovi, vyhrožoval jí zbitím a zabitím, pokud to někomu oznámí.

Jaroslav T. tvrdil, že jeho známý mu v baru nabídl možnost přespat u něho a předal mu dva klíče. Neřekl mu, že tam někoho má.

V bytě běžela televize, na kterou se dívala nějaká žena z postele. Přisedl si k ní a řekl jí, že může v bytě přespat.

Namítala, že je tam ona, bavili se o společném známém Janovi a on pak odešel. Vrátil se do baru, předal Janovi klíče a řekl, že dokud tam bude ta žena, on tam spát nebude.

Pokračovali v pití do rána. Pak tam za nimi přišla ta žena, bavili se všichni skoro celý den. Další den se to opakovalo.

Jak se jeho DNA mohla ocitnout na spodních kalhotkách dívky, vysvětloval tím, že je mohla mít položeny na posteli v místě, kde si přisedl.

Očima svědků

Poškozená dívka vylíčila událost, jak ji později popsal v rozsudku soud.
Když muž odešel, telefonovala s přítelem Janem, ale nebyla prý schopna mu událost blíže vylíčit.

Ráno mu nesla do baru čisté tričko a viděla ho s nočním návštěvníkem. Ani pak mu ale nic neřekla. Při dalším setkání jí T. před barem znovu vyhrožoval, že pokud to někomu řekne, zabije ji.

Příteli Janovi událost vylíčila, „až když zcela vystřízlivěl“ – 15. února.
Jan řekl, že Jaroslava T. nechával přespat v bytě asi měsíc poté, kdy se T. vrátil z výkonu trestu. Setrval na tom, že mu tentokrát klíče nedal, zejména protože tam byla jeho přítelkyně. Probudilo ho, když mu je obžalovaný kolem páté hodiny hodil na stůl s tím, co že tam má za ženskou.

Potvrdil, že mu přítelkyně událost popsala až toho patnáctého.
Barmanka uvedla, že si muži před odchodem obžalovaného nic nepředávali, protože pan Jan spal. Jaroslav T. ji ujistil, že za chvíli se vrátí, proto ho ani nekasírovala.

Soud obhajobě obžalovaného neuvěřil a s přihlédnutím k tomu, že se činu dopustil v podmínce, mu uložil již nepodmíněný trest.

Jaroslav T. se odvolal, ale ke krajskému soudu ve čtvrtek nepřijel.
Jeho obhájkyně zopakovala tvrzení o tom, že klíče od bytu obviněnému majitel předal a že se T. žádného násilí nedopustil. Důkaz DNA na kalhotkách je prý pochybný, záhadný.

Krajský soud ale odvolání zamítl.

„Naprosto jednoznačným, usvědčujícím důkazem nepravdivosti obhajoby je DNA obžalovaného po obvodu a v místě roztržení kalhotek poškozené, kam se jinak dostat nemohla než při manipulaci s nimi,“ řekl předseda senátu.

Poškozená neměla důvod si něco vymýšlet proti osobě, kterou viděla poprvé v životě. Její výpověď potvrzují i další důkazy.

Zjištění okresního soudu jsou správná a trest v dolní polovině sazby není přiměřeně přísný, uzavřel soud.