Obviněný loni 12. října kolem 3.15 hodiny násilím otevřel dveře do kabiny dámského WC. Vešel, bránil ženě konající tělesnou potřebu v odchodu a řekl jí, aby si znovu svlékla kalhoty a aby nevolala o pomoc, že má u sebe nůž a klidně ji podřízne.

Když se mu nepodařilo ji přimět k obnažení a žena začala volat o pomoc, toalety opustil. Zraněná žena byla týden v pracovní neschopnosti.

Soud uzavřel, že M. F. zaútočil na poškozenou z toho důvodu, aby dosáhl svého pohlavního ukojení. Obhajobu, že do dámské kabinky vešel, aby se vyzvracel, a poškozenou napadl pouze proto, že mu po nenásilném otevření dveří sáhla do obličeje, má soud za vyvrácenou. Pokud by jednal impulsivně v reakci na nějaký vlastní úlek, neměl by důvod za sebou zavírat dveře.
Krajský soud odvolání obviněného zamítl a ten podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).

Jen omezil svobodu?
Jeho jednání prý nesměřovalo k dokonání trestného činu znásilnění, poškozené se nijak nedotýkal na intimních místech.
Mínil, že jeho jednání bylo možno kvalifikovat maximálně jako omezování osobní svobody, případně jako trestný čin sexuálního nátlaku.
Podle státní zástupkyně důkazy nasvědčují jen vydírání.

NS ke kvalifikaci skutku citoval z trestního zákoníku, že u znásilnění není rozhodné, zda dojde k vykonání soulože, protože postačí jakékoli ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby.

Soudy zjištěný skutkový stav znaky přečinu znásilnění ve stadiu pokusu evidentně naplňuje, řekl NS. Nešlo o nevhodné jednání vůči poškozené, jak obžalovaný mínil, ani o sexuální nátlak, který má jiné skutkové znaky. Bylo prokázáno, že M. F. svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty přečinu znásilnění.

Skutek byl bez jakýchkoliv pochybností objasněn, soud zvolil odpovídající právní kvalifikaci a uložený trest odpovídá všem zákonným kritériím, uzavřel NS a dovolání M. F. odmítl.
(4 Tdo 878/2015)  (ns, vm)