VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Proč Ida zůstane na Hluboké

Hluboká nad Vltavou, Třeboň – Je významný rozdíl mezi uměleckým portrétem jednoho z předků a rodinným pohřebištěm - Schwarzenberskou hrobkou.

30.4.2012
SDÍLEJ:

Líčení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ohledně Schwarzenberské hrobky. Zleva soudkyně Dana Baranová, zástupkyně úřadu pro zastupování státu Jiřina Slováčková a zástupkyně Národního památkového ústavu Irena Chmelíková. Foto: Deník/Jana Hýbková

Jak jsme informovali, Ústavní soud odmítl stížnost a návrh Alžběty Petzoldové na zrušení, resp. prohlášení neplatnosti a neúčinnosti zákona Lex Schwarzenberg z roku 1947.

Formálně brojí proti rozhodnutí pražských soudů, u nichž se proti žalovanému Národnímu památkovému ústavu domáhala určení, že je vlastníkem rodinného portrétu prababičky žalobkyně kněžny Idy ze Schwarzenbergu, rozené z Lichtenštejnu, který se nachází na státním zámku Hluboká, případně  že tento portrét je ve vlastnictví ležící pozůstalosti JUDr. Adolfa Schwarzenberga, za jehož dědičku se stěžovatelka pokládá. Zamítavé rozhodnutí potvrdil Nejvyšší soud ČR (Deník 18. března 2009).

Petzoldová namítá, že rozhodnutím byla porušena její práva na respekt k rodinnému a soukromému životu podle Listiny, neboť k rodinnému portrétu své právní předchůdkyně má silnou emoční rodinnou a odvozeně též majetkovou vazbu.

S návrhem na zrušení těchto rozhodnutí spojila i návrh, aby Ústavní soud vyslovil, že zákon č. 143/1947 Sb., je neplatný pro rozpor s Ústavou a neúčinný.  Z tohoto důvodu se ruší veškerá rozhodnutí orgánů státní správy a rozhodnutí soudů, které odepřely restituci nebo vrácení majetku po Adolfu Schwarzenbergovi, požaduje stěžovatelka.

V odůvodnění  stížnosti navrhovatelka opakovala, že usiluje o navrácení majetku dr. Adolfa, který mu byl dle jejího názoru zabaven na základě protiprávní politické a sociální perzekuce.

Obraz byl s veškerým majetkem rodu protiprávně konfiskován již výměrem ze 4. října 1945 podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. Ten dle jejího tvrzení nebyl Adolfu nikdy řádně doručen a tudíž nebylo možné využít práva na odvolání.

Stěžovatelka je přesvědčena, že na otázku určení vlastnictví k obrazu se vztahuje právní názor Ústavního soudu (I. ÚS 2477/08). Jde prý o rodinný portrét, na nějž je „nezbytné pohlížet jako na předmět chráněný právem na respekt k rodinnému a soukromému životu, neboť obraz zesnulého předka má bezesporu tento charakter". Stát prý „bez jakéhokoliv relevantního právního důvodu stěžovatelčinu vazbu k portrétu její předchůdkyně zpřetrhal a její základní práva porušil".

Obraz není hrobka

ÚS připomněl, že zmíněný nález se týkal zamítnutí  žaloby o určení, že Schwarzenberská hrobka v Domaníně je součástí pozůstalosti po Adolfovi. Konstatoval, že hrobka je místem, na které se vztahuje pietní ochrana, která je součástí práva na rodinný život stěžovatelky. Zamítavá rozhodnutí tak nepřípustně zasáhla do jejího základního práva.

Z odůvodnění nálezu je jasně patrné, že upozorňuje na nutnost zvláštních ohledů veřejné moci na emocionální vztahy pozůstalých osob k místu, kde jsou uloženy ostatky jejich zemřelých blízkých. Nyní jde ale o umělecké dílo.
Z hlediska práv dle Listiny je významný rozdíl mezi uměleckým dílem – portrétem jednoho z předků stěžovatelky – a rodinným pohřebištěm, kde jsou uloženy fyzické ostatky těchto předků. V této věci jde navíc o historický portrét veřejně známé osobnosti – manželky vládnoucího knížete a starorakouského politika, kterou lze považovat za historickou osobnost alespoň regionálního významu. Umělecká díla tohoto typu mají mnohem širší význam, než je pouhé zachycení fyzické podoby – jde o kulturně historické artefakty, součást obecného kulturního dědictví, na nichž lpí důležitý veřejný zájem, pokračoval ÚS.

Také nelze přehlédnout, že Ida zemřela takřka tři desetiletí před narozením stěžovatelky. Nejde tedy např. o její matku či jinou blízkou příbuznou, s níž by stěžovatelka během života byla v úzkých osobních vztazích. Uvedený historický portrét se nikdy nenacházel v její  domácnosti či v domácnosti jejích rodičů. Zjevně tedy neobstojí tvrzení stěžovatelky, že jde o „památku výlučně rodinného charakteru, mající největší význam pro stěžovatelku".
Ústavní soud proto stížnost Alžběty Petzoldové odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Vzhledem k tomu se pak nemohl zabývat ani návrhem na zrušení zákona č. 143/1947 Sb.

(III.ÚS 791/09) (ús, vm)

Autor: Vladimír Majer

30.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Legiovlak.
4

Pozor, pozor. Na hradecké koleje přijíždí Legiovlak

Ilustrační foto.

Za Školou v Dačicích se může stále stavět

Hnutí ANO na jihu Čech zvítězilo v 553 obcích

Jižní Čechy - Zajímavosti z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 vybral Jan Honner z českobudějovické krajské správy Českého statistického úřadu.

Ve škole v Sokolské chtějí vylepšit družinu

Třeboň - Základní škola Sokolská získala dotaci na zaměstnance, další by mohla pomoci s vylepšením družiny.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Na diskotéce jí ukradli kabelku

Jindřichův Hradec - Zmizela hotovost i platební karta.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT