2. července strany ukončily pracovní poměr k 15. červenci 2010 a téhož dne paní K. uzavřela se světovou firmou pracovní smlouvu s nástupem 16. července -  „se stejnou náplní práce, se stejným místem výkonu práce a v podstatě bez jakéhokoliv přerušení".

V nové smlouvě byla sjednána tříměsíční zkušební doba. Zaměstnavatel jí 14. září  2010 doručil zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Kosmetička mu 15. listopadu zaslala dopis, v němž se dovolává neplatnosti tohoto úkonu a ujednání o zkušební době, a  neplatnosti těchto právních úkonů se dovolává i v žalobě. Má zato, že žalovaný „právně i fakticky přebral úkoly a činnosti E., s. r. o. – provozování centra krásy v obchodním centru", a že proto došlo ve smyslu ustanovení § 338 odst. 2 zákoníku práce k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na žalovaného. Jestliže ten uzavřel se žalobkyní novou pracovní smlouvu, mohlo se „maximálně jednat o dodatek k existující pracovní smlouvě, která na žalovanou společnost přešla", ale v takovém dodatku není podle názoru žalobkyně možné sjednat „novou zkušební dobu v běžícím pracovním poměru".

Soudy: V pořádku

Obvodní soud pro Prahu 1 v únoru 2012 žalobu zamítl.  Dospěl k závěru, že zkušební doba byla v (nové) pracovní smlouvě sjednána platně, neboť se jednalo o „nově sjednaný pracovní poměr" a nikoliv o dohodu o změně pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a jejím původním zaměstnavatelem. Za situace, kdy žalovaný po skončení frančízingové smlouvy o provozování „Centra krásy",  kterou uzavřel se společností E. s. r. o.,  nemohlo dojít k přechodu pracovněprávního vztahu žalobkyně k původnímu zaměstnavateli na žalovaného. A to ani kdyby „převzetí pronajatého prostoru a jeho vybavení a zásob" bylo posouzeno jako převod činností a úkolů zaměstnavatele ve smyslu zákoníku práce, K takovému převodu by podle soudu mohlo dojít až po posledním dnu  provozování centra společností E., tedy k 16. říjnu 2010.

Městský soud v Praze v listopadu rozsudek potvrdil. Dospěl k závěru, že „bylo legitimní v nově uzavřené pracovní smlouvě sjednat zkušební dobu, neboť se jedná o jiný pracovní poměr uzavřený s jiným zaměstnavatelem". Došlo k ukončení frančízingové smlouvy s dosavadním partnerem s povinností provést inventuru zásob, předání veškerého vybavení a zařízení, klíčů a prostor, zpětného odprodání zásob, převedení smluv na žalovaného atd., a nikoliv k „dohodě o jakémkoli převodu čehokoli podle stanovených kritérií".

Paní K. podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Namítá, že po uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru se společností E., která na žalovaného převedla „veškeré vybavení, klientelu a nájemní smlouvu na kosmetický salón", v němž žalobkyně pracovala, a po uzavření pracovní smlouvy se žalovaným začala „bez jakéhokoliv přerušení a plynule" pracovat „na stejném pracovišti, se stejnými pracovními prostředky, pro stejnou klientelu, se stejnými kolegyněmi, ovšem s novou sjednanou zkušební dobou". Má zato, že v tomto případě došlo k převodu činnosti, části činnosti, úkolů či části úkolů zaměstnavatele a v důsledku toho k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů z dosavadního zaměstnavatele na přejímajícího zaměstnavatele podle zákoníku práce, a že s ní proto nový zaměstnavatel nemohl sjednat zkušební dobu a následně zrušit pracovní poměr ve zkušební době. Je toho názoru, že dohoda o rozvázání pracovního poměru uzavřená se společností E. a pracovní smlouva sjednaná se žalovaným jsou „právními úkony nadbytečnými". Vytýká soudům, že „umožnily" žalovanému obcházení ustanovení § 338 odst. 2 zákoníku práce.

Co dobré mravy?

NS připomněl paragrafy zákoníku práce k převodu činnosti nebo úkonů zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli.

V posuzovaném případě dohoda o ukončení platnosti frančízingové smlouvy, na základě níž žalovaný převzal od společnosti E. prostory, v nichž se „centrum krásy" nacházelo, spolu s veškerým vybavením, zařízením a zásobami potřebnými k provozování tohoto centra, nepochybně představuje - spolu s tím, že žalovaný bez přerušení začal centrum provozovat - právní skutečnost, s níž je ve smyslu zákoníku práce spojen přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců společnosti E., jejichž pracovněprávní vztahy do té doby ještě neskončily, na žalovaného, řekl NS.

Ke zkušební době zákoník práce říká mimo jiné, že smí být sjednána buď v době před vznikem pracovního poměru, nebo poté, jestliže smlouva byla uzavřena v den sjednaný jako den nástupu do práce. Nemůže být sjednána při přechodu práv a povinností z (již vzniklého) pracovního poměru na přejímajícího zaměstnavatele.

Je v souladu se zákonem a odpovídá zásadě autonomie vůle stran pracovněprávních vztahů i takový postup, že zaměstnanec uzavře z důvodu převodu činnosti zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli dohodu o rozvázání pracovního poměru a zároveň pracovní smlouvu s přejímajícím zaměstnavatelem. V té mohou být nově sjednány podmínky pracovního poměru, a tedy i zkušební doba. Jestliže by však účelem uvedeného postupu ze strany přejímajícího zaměstnavatele bylo vyhnout se přechodu práv a povinností z pracovního poměru mezi zaměstnancem a dosavadním zaměstnavatelem proto, aby mohl zrušit pracovní poměr ve zkušební době, bylo by ujednání o zkušební době neplatné, neboť by se za těchto okolností příčilo dobrým mravům. Tím se odvolací soud nezabýval. NS mu proto věc vrátil. (21 Cdo 3046/2013)