Ve středu 5. dubna dopoledne pokračovalo hlavní líčení výslechem znalkyň v oboru psychologie a psychiatrie a dostavil se také svědek maďarské národnosti s tlumočnicí. Odpoledne pak zazněly závěrečné řeči státního zástupce Radomíra Klimeše a obhájců obžalovaných Jaroslava Slaniny a Michala Stacha.

Psychiatrička Lenka Fiedlerová uvedla, že obžalovaný netrpí žádnou duševní poruchou. Diagnostikovala poruchu osobnosti smíšeného typu. „Schopnosti ovládání má nepodstatně snížené, nejde o osobu nebezpečnou, nevyžaduje žádné léčení. Jeho reakce byly ovlivněny tvrzením obžalované vztahující se na osobu poškozeného,“ míní.

Ani žena není duševně nemocná. Netrpí závislostí na drogách ani alkoholu. Její posudek doplnila psycholožka Miluše Pixová. „ Osobnost obžalovaného nese narcistní a disociální rysy a agresivní tendence, jeho impulsy nejsou pod racionální kontrolou. Měl časový prostor svůj čin si rozmyslet. Vražednou zbraň si donesl,“ uvádí.

Nezralá a závislá osobnost

Třicetiletou brunetu, která se pokoušela svému milému předat milostný dopis před eskortou, označila za závislou a nezralou osobnost. „Léky podávala svému tehdejšímu partnerovi běžně, aby tlumila jeho agresivní reakce. Skutečnosti ale zkresluje. Snaží se minimalizovat dopady na svou osobu,“ vysvětluje Pixová.

Podle jejích zjištění bývalého partnera nechtěla zabít, ale odstěhovat se od něj. „Informace obou jsou ale rozporuplné, oznámení na policii si rozmyslela, protože podala dithiaden jako spolupachatelka. Měla strach, že přijde o finanční zajištění a podporu,“ dodává psycholožka.

Identifikovala u ní tzv. parazitující vztahový rámec. „Je patrné, že není schopná samostatného života. Disponuje závislými osobnostními rysy, přenáší kompetence na druhou osobu. Je těžké pro ni fungovat samostatně, potřebuje někoho, kdo jí říká, co má dělat. Ve vztahu je pasivní a přizpůsobivá, protože je to jednodušší,“ podotýká Miluše Pixová.

Nevěrohodná výpověď

Následovalo víc než hodinové vystoupení maďarského svědka. Informace, které tvrdil policii do protokolu, nesouhlasily s těmi, které přednášel před soudem. Znal oba bratrance i dívku. Prý mezi nimi byly spory, hádali se hlavně kvůli ní. Tvrdil také, že měl s ženou několik milostných poměrů, to ona ale popírá. „Byli jsme spolu třikrát. Jednou na wellness v Nových Hradech, jednou u mě v hospodě a jednou u nich doma,“ popisoval.

Zavražděný měl kriminální minulost. Jeho zmizení maďarského svědka nepřekvapovalo. „Dlužil peníze, vykrádal automaty, šli po něm Vietnamci,“ dodával. Na zahradě prý poté, co Dan zmizel, viděl modrý plastový sud s kobercem. „Tělo by se tam určitě nevešlo, když tam byl srolovaný ten zelený koberec. Ale je to ten modrý sud,“ tvrdil a ukazoval na fotku do spisu. Během výpovědi přešlapoval a drbal se často v obličeji. Působil vskutku nevěrohodně.

Lituji toho, ale čas nevrátím

Ve svém závěrečném vystoupení obžalovaná 30letá žena uvedla: "Odmítám vinu, že bych se na vraždě jakkoliv účastnila. V té situaci jsem nepřemýšlela nad podáním léků. Svěřovala jsem se obžalovanému, ale nechtěla jsem, aby šel a zabil ho. Opravdu jsem nic nespáchala. Jediné, na čem mi záleží, jsou děti."

Obžalovaný Ján tvrdil, že svého činu lituje. "Vážně toho lituji, čas ale nevrátím. Neměl jsem konat tak, jak jsem konal. Nechtěl jsem, aby to celé takto skončilo," opakoval při pohledu na plačící přítelkyni. Omluvil se všem. "Mám výčitky, trápí mě noční můry. Napsal jsem dopis i tetě, jeho matce. Beru antidepresiva, ale stále mě to trápí," dodával. O děti se prý staral jako o vlastní. "Velmi je miluji. Jsem na ně citově vázaný. Chodím na terapii a snažim se léčit i ze závislosti na alkoholu. Nikdy jsme se s K. nedomluvili, aby mu podala tablety," dušoval se.

Soud krátce po středeční půl druhé odpoledne vynesl rozsudek. Trest pro Jána S. zní vězení se zvýšenou ostrahou na 13 let, protože vraždu spáchal úmyslně po předchozím uvážení. Účastnici na vraždě soud přiřkl trest ve výši 10 let, a to pro úmyslné usnadnění zvláště závažného zločinu vraždy. Rozsudek je nepravomocný.