Ústavní soud totiž ve středu vyhověl stížnosti Alžběty Pezoldové na to, že české soudy dosud považovaly za dědice Karla Schwarzenberga. Nyní soudy budou o dědicích rozhodovat znovu.

Podle kastelána třeboňského zámku Pavla Hofmana soudní spory komplikují situaci ohledně Schwarzenberské hrobky. „Jedná se o soukromý majetek, do kterého stát nemůže vkládat prostředky. Takže jsou zastavené  všechny opravy na objektu," sdělil včera kastelán Pavel Hofman.

Památkáři do historického objektu v minulosti investovali spoustu peněz, opravili vstupní schodiště, kameny, zavedli elektriku, investovali 
i do údržby parku.

Vedení památkového objektu o dalších věcech jedná
s Karlem Schwarzenbergem, který byl označen za správce hrobky.

„Zatím to ale nikam moc nevede a musíme počkat, jak se spor bude vyvíjet dál. V platnosti ale zřejmě zůstane, že bude Karel Schwarzenberg dál správcem," dodal kastelán.

Tato situace trvá od průlomového rozhodnutí Okresního soudu v Jindřichově Hradci v roce 2009, dle kterého je  hrobka věcí osobního užívání. Soudkyně tehdy odůvodnila, že ctí nález Ústavního soudu, podle kterého je stavba hrobky místem, na něž se vztahuje pietní ochrana, jež je součástí práva na rodinný život.
Na hrobku se tedy nevztahuje zákon Lex Schwarzenberg. Tím se v roce 1947 tehdejší Československo dostalo k majetku šlechtického rodu, tedy i k zámku v Třeboni a dalších místech Jihočeského kraje.
V katastru nemovitostí je hrobka nyní připsána Adolfu Schwarzenbergovi, který zemřel v roce 1950.