Mnohý divák tak snadno nabývá představy, že stačí, když na místo zločinu naběhne tým profesionálů v rukavicích, bílých ochranných oblecích, chvilku moderními přístroji vše prozkoumávají a hurá do laboratoří, kde hned po obědě detektivům nabídnou řešení a nejlépe i pachatele.

Na pracovišti jindřichohradeckého oddělení kriminalistické techniky jsme se mohli přesvědčit, že tyto seriály jsou od reality hodně vzdálené. Vyšetřování každého případu představuje mravenčí práci mnoha lidí, z nichž část mozaiky pomáhají sestavit právě technici.

Výjezd

V Jindřichově Hradci jich pracuje pět a vyjíždějí prakticky ke všem případům od vloupání, krádeží, sebevražd, dopravních nehod s následkem smrti, těžkým zraněním až po vraždy.

Na případ podle vedoucího oddělení Milana Vojty nastupují v druhém sledu: „První vyjíždí pracovníci základního útvaru, tedy obvodního oddělení, kteří místo činu zajišťují. Poté vyráží podle závažnosti skutku buď celá výjezdová skupina a nebo jenom technici.“ Jejich úkolem je pak vyhledat a zajistit upotřebitelné stopy.

Vyhledávání stop

„Vše, co zajistíme, odesíláme na specializované pracoviště do Českých Budějovic. Odtud nám po zpracování zasílají výsledky, se kterými dále pracují kriminalisté a policisté a stávají se nedílnou součástí vyšetřovacích spisů,“ vysvětluje postup Vojta.

Práce všeho druhu

Stát se kriminalistickým technikem není jen tak jednoduché. Jedná se o lidi, kteří mají mnohaletou praxi v různých oborech policie.
Navíc musejí být podle Vojty i technicky zdatní, aby si dokázali poradit třeba se zámky a tak dále. „Musíme zvládat fotografování, práci s videem, dnes je i samozřejmostí počítač. Práce obsahuje řadu oborů od známé daktyloskopie, trasologie, tedy nauky o stopách, až po mechanoskopii a další.

Otisky jsou všude

Někdy jejich práce připomíná hodně alchymii. Třeba již zmíněná daktyloskopie, tedy nauka o otiscích prstů, které jsou stále nejžádanější stopou. Už jenom najít a sejmout upotřebitelný otisk možného pachatele je věda. Na každý povrch se používá jiný prostředek, aby se otisk ukázal a technik musí vědět, co štětečkem nanést.

Zničené stopy

Přesto však kriminalisté nejsou ani v tomto oboru všemohoucí. Stačí například pečlivý majitel vykradeného bytu či chalupy, tedy poškozený, který před příjezdem policejních techniků uklidí, zamete střepy, přemístí věci a všechno pošlape. „Tím jsou stopy kolikrát nenávratně pryč a snižuje se tak šance na dopadení pachatele,“ poznamenává Vojta.

Biologické stopy

Kriminalistům při vyšetřování trestných činů rovněž hodně usnadňuje práci moderní metoda zaměřená na DNA, tedy na nukleovou kyselinu, která je nositelkou genetické informace všech organismů.

Profil DNA

„Na místě činu zajišťujeme rovněž takzvané biologické stopy, které lze mimo jiné využít pro biologické zkoumání a také pro stanovení profilu DNA. Kriminalistický ústav v Praze pak spravuje národní databázi DNA. Zjednodušeně řečeno, například v roce 2008 se stala nějaká loupež a byla zde zajištěná biologická stopa a profil DNA. A třeba za rok pachatel udělá nějaký jiný trestný čin. Pak lze porovnat jeho DNA se vzorky uloženými v databázi, zda se jeho profily shodují.

„Stejně tak jako otisk prstu, tak i DNA je nezaměnitelná,“ zdůrazňuje Vojta.

Foto pachatele

Práce techniků zahrnuje ale i další úkony. Jejich pracovištěm projde každý pachatel obviněný z úmyslného trestného činu.

Zde mu technici udělají takzvanou trojdílnou fotografii, přesně tak, jak to známe z mnoha filmů.

„Můžeme vyfotografovat i další detaily, jako je tetování, postava a podobně,“ doplnil šéf techniků a pokračoval, že se pachateli dále vytvoří daktyloskopická karta a provede se ústní stěr vzorku pro DNA. Vše se pak ukládá do speciálního počítačového systému FODAGEN, jedná se o takzvané identifikační údaje.

Časová náročnost

Samotná práce techniků je velice náročná a prakticky nikdy nekončí. Pětice se střídá tak, aby byl vždy někdo z nich po 24 hodin k dispozici. „Jsou ale situace, kdy se stane hned několik případů najednou a pak je povolán i ten, kdo již měl volno. Třeba vloni 25. prosince jsme byli v práci tři,“ naznačuje Vojta.

Samozřejmě ani není dost dobře možné vejpůl rozdělané práce všeho nechat a jít domů, protože „padla“.

„Jde se domů, až když je všechno hotové,“ dodal.

Ohledání místa činu

Jenom na místě činu kolikrát technik shromažďuje stopy pět až šest hodin. „Záleží na okolnostech a na samotném trestném činu, jak velký a členitý prostor prohledáváme. V objektech se musíme dostat prakticky všude, od sklepa až po půdu. Nejhorší je to v různých zemědělských usedlostech, které jsou velice členité. Výsledky ovlivňují navíc klimatické podmínky, rozsáhlost místa činu a podobně. V tomto směru je každý výjezd jiný,“ rozpovídává se o práci šéf oddělení, který slouží u policie již 36 let. Z toho deset let mezi techniky.

Myšlenky se vracejí

Za svou praxi pamatuje hodně a často i velice děsivých případů. „Velice nepříjemné jsou třeba sebevraždy. Ale i ty jsou různé, každý volí jiný způsob, skočí pod vlak, oběsí se. Možná nejhorší jsou násilné trestné činy na dětech a jejich úrazy,“ říká dál Vojta.

A jak se smrtí a utrpením, se kterým se velice často setkává, vyrovnává? Jde za tím při odchodu domů zabouchnout v práci dveře a nemyslet na právě řešený případ?

„Je to naše povolání, takže si člověk musí zvyknout. Ale rozhodně nejde zabouchnout dveře tak, aby se myšlenky na nějakou tragédii nevracely. S tím se každý musí vyrovnat sám,“ dodal.

Víte, že

Daktyloskopie – je velmi rychlá a jednoduchá metoda k bezpečnému zjištění identity osoby. Díky daktyloskopii bylo zjištěno a poté usvědčeno na desítky tisíc zločinců a ztotožněno mnoho neznámých mrtvol. Je to nauka o kožních papilárních liniích na prstech, dlaních a ploskách nohou. Průběh těchto linií je pro jedince charakteristický a do jisté míry dědičný. Tato jedinečnost je v kriminalistice využívána pro identifikaci osob.
Trasologie – je kriminalistický obor, který se zabývá zkoumáním stop (např. obuvi, nohou, pneumatik apod.).
Mechanoskopie – je jedna z metod kriminalistické techniky, zabývající se zejména identifikací nástrojů podle zanechaných stop na místě činu. Nástroje jsou často používány pachatelem k překonávání nejrůznějších překážek – dveří, zámků, cylindrických vložek, mříží a dalších. Nástroj použitý pachatelem zanechává stopy, které mohou sloužit k zjištění, jaký druh nástroje byl použit (skupinová, rodová či druhová identifikace). V mnoha případech je pak možné provést individuální identifikaci, ztotožnit zajištěný nástroj se stopou. Mechanoskopie se také zabývá zkoumáním porušených schránek na úschovu hodnot (trezory, sejfy, příruční pokladny), porušeného skla, plomb, mechanicky poškozených oděvů a předmětů. Ve zvláštních případech se také zkoumá provaz či jiné škrtidlo při sebevraždách oběšením.
Odorologie – je kriminalistický obor, který se zabývá identifikací osob nebo věcí na základě jejich pachu. Hlavním cílem kriminalistické odorologie je zjištění původce určitého pachu a jeho detailní identifikace. Nejčastěji se zkoumá tělesný pach člověka, jehož zdrojem je např. dech, pot či jiné výměšky. Látky, které jsou součástí tělesného pachu, jsou vylučovány nepřetržitě a jejich složení je individuální. Jde o části molekul nebo atomů, které se odpařením nebo sublimací dostaly do vzduchu. Stopy lze odebrat pomocí tkaniny (aratex) do takzvané pachové konzervy, mohou se také nasát do injekční stříkačky nebo plastové lahve, nebo se využívá prosávání vzduchu.
zdroj: www.wikipedia.org