Určovací žalobou Alžběty Pezoldové ve věci Schwarzenberské hrobky v Domaníně se totiž musí znovu zabývat Okresní soud v Jindřichově Hradci.

Středeční rozhodnutí Ústavního soudu ČR (ÚS) označila některá média za „průlomové“ skrze restituční hranici.

Tou je únor 1948. Zmíněná nemovitost ale přešla s dalším majetkem hlubocké větve Schwarzenbergů na stát speciálním zákonem č. 143/1947 Sb., tzv. Lex Schwarzenberg, a tedy před rozhodným obdobím pro uplatnění restitucí.

Podle ustálené soudní praxe byly proto návrhy dědičky Alžběty Pezoldové na zařazení tohoto majetku do pozůstalosti JUDr. Adolfa Schwarzenberga, o niž hodlá usilovat, zamítány.


Pietní, soukromé?

Pezoldová standardně namítá údajnou neústavnost zmíněného zákona.
V případě domanínské hrobky nadto poukazovala, že šlo o věc osobní povahy, věc pietní, ryze soukromou. Lex Schwarzenberg převáděl na Zemi českou ale jen hospodářský majetek.

Majetkem, který měl přejít na stát, se podle zákona rozuměl „nemovitý majetek zemědělský, lesní, rybniční, průmyslový, obchodní a živnostenský . . .v to počítaje všechny budovy a zámky s jejich zařízením, se všemi právy i závazky, dále živý i mrtvý inventář se zásobami a konečně veškeren provozní kapitál“.

Takto dědička Alžběta Pezoldová argumentovala už v prosinci 2007 před Krajským soudem v Českých Budějovicích.

Pověřená zástupkyně žalovaného Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových tehdy oponovala, že hrobka byla součástí třeboňského panství Schwarzenbergů a tak také byla zapsána v Zemských deskách.

Snaha památkářů

Zástupkyně Národního památkového ústavu argumentovala tím, že hrobka sloužila nejen rodině, ale i veřejným bohoslužbám, a okolní pozemky k hospodářským účelům.

Soud přitakal argumentům žalovaných a určení rodinné hrobky a dalších pozemků jako součásti pozůstalosti po Adolfu Schwarzenbergovi, který zemřel 27. února 1950, zamítl.

Zásah do rodiny

Hlavním argumentem nálezu ÚS, který toto rozhodnutí zrušil, je porušení práva na ochranu před zásahy do rodinného života.

„Stavba hrobky je místem, na které se vztahuje pietní ochrana, která je součástí práva na rodinný život,“ řekla soudkyně Eliška Wagnerová.
Rozhodnutí soudů podle ní porušila právo na ochranu soukromého a rodinného majetku stěžovatelky. Hrobka spolu s pozemkem pod ní neměla být rodině nikdy odebrána.

„Na základě tohoto rozhodnutí budou naše žaloby zcela jistě rozšířeny, třeba o majetek z inventářů zámků a podobně, jenž je také soukromého charakteru,“ uvedl právník Alžběty Pezoldové Jan Dáňa.

A není vskutku bez logiky, že za takový by bylo za jistých okolností možné považovat třeba také obrazy rodinných předků, svatební dary a podobně.

Aktuální rozhodnutí Ústavního soudu se týká ale jenom hrobky a pozemku pod ní.

Nikoliv tedy požadovaného určení celé zemědělské usedlosti v Domaníně se dvěma budovami a šestnácti pozemky s anglickým parkem a zahradou do pozůstalosti Adolfa Schwarzenberga.