Občan Vojtěch je za to z okna vyplísnil a po diskusi vyšel ven, aby jim řekl, že to zase mají uklidit.
Schytal jednu pěstí. Zašel si tedy za vrata pro hliníkové hrablo na sníh a svůj občansky jistě spravedlivý požadavek opakoval.

Yermolayev mu náčiní sebral a praštil ho s ním naplocho do obličeje. Pan Vojtěch zavolal policii, popadl legálně drženou zbraň a šel za muži.

Ti ho na náměstí obstoupili ještě se třetím kumpánem  a napadli ho. Vytáhl tedy zbraň, varoval je, ale Yermolayev proti němu postupoval dál a on mu v obavách asi z metru prostřelil nohu. Zraněný i tak ještě střelce chvíli naháněl po náměstí, než ho zastavila policie.

Okresní soud v J. Hradci Yermolayevovi uložil za tento skutek a navazující násilí v ba᠆ru, obé kvalifikováno jako výtržnictví a ublížení na zdraví, patnáct měsíců nepodmíněně, jeho krajanovi za útok proti panu Vojtěchovi 200 hodin obecně prospěšných prací.

Krajský soud jejich odvolání zamítl a Yermolayev podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS).
Namítal, že poškozený prokazatelně naprosto neadekvátně reagoval na povalení popelnice tím, že vyšel z domu ozbrojen pistolí a lopatou. On prý pouze odvracel jeho útok. Hrablem ho nenapadl, jen se mu je snažil vytrhnout z ruky. Poškozený je pronásledoval dál a vyhrožoval jim pistolí. Také v této fázi se prý Yermolayev jen bránil útoku. Byla to z jeho strany nutná obrana.

Nejvyšší soud konstatoval, že není oprávněn přehodnocovat důkazy provedené nižší instancí. Svědkové popsali jednoznačně, že to byl Yermolayev, který opakovaně útočil pěstmi a kopy na poškozeného. Ten měl v konečné části konfliktu z útoku nemalé obavy. Na svědka B. křičel: „Sousede, pomoc, nebo ho zastřelím…"

NS tedy nenašel důvod do rozhodnutí jihočeských soudů zasahovat a dovolání Yermolayeva odmítl.