Když je vpustila, Jurij zůstal v kuchyni a Mykola ji vyzval do ložnice a znásilnil.

Tvrdil, že měli styk zcela dobrovolný. Jurij mu potvrdil, že neslyšel žádný hluk zápasu či volání o pomoc. Když Olena prošla do koupelny, aby Mykolovi ošetřila nos, a viděl na ní krev, ptal se, jestli ji nenapadl, a ona prý řekla, že ne.

Soud v J. Hradci uvěřil poškozené a za znásilnění uložil Mykolovi L. dva a půl roku 
a vyhoštění na neurčito.

Dobrovolně?!
Před odvolacím soudem obhájce připomněl, že poškozená mužům sama otevřela.
Z Mykolova chování v ložnici jí muselo být od začátku jasné, co chce. Byla otevřená okna, mohla volat o pomoc, mohla uniknout, ale neutekla. Lékař na ní neshledal stopy násilí. Došlo ke styku dvou lidí, kteří se důvěrně znali – nešlo o žádné přepadení v parku, zdůraznil obhájce. Trest uložený 
za takové "znásilnění" je nepřiměřeně přísný. „Žena při zdravém rozumu a smyslech zpravidla dokáže dát účinně najevo, že si styk nepřeje," mínil obhájce.

Jeho klient je vysokoškolsky vzdělaný, má dvě děti, 
v ČR podniká, zaměstnává lidi. Jde o jeho první konflikt 
se zákonem, ochrana státu jistě nevyžaduje jeho trvalé vyhoštění. Navrhl zprostit ho obžaloby. Soud ale rozsudek změnil jen v tom, že L. bude 
po odpykání trestu vězení vyhoštěn „jen" na deset let.

Předseda senátu poznamenal mj., že „korunní svědek" obhajoby, onen Jurij, je zaměstnancem obviněného. 
K tomu, že je poškozená pustila do bytu, připomněl, že oba znala, a „pozvání" mohlo být 
i projevem obvyklé tendence komunity po vzájemném kontaktu v cizím prostředí.

„Rozhodně z toho nelze dovodit, že už v tom momentu byla svolná s pohlavním stykem s člověkem, který byl podnapilý a jehož líčila jako muže 
s až odpudivými projevy," řekl předseda senátu. Trest 
na svobodě je správný, vyhoštění na neurčito ale nepřiměřeně přísné. Proto je krajský soud vyměřil na horní hranici „normální" sazby.