Měl za prokázané, že obžalovaný na Nový rok 2013 kolem půl čtvrté násilím přiměl k pohlavnímu styku v nočním klubu v ulici Karla IV. v krajském městě 22letou dívku a při útěku z místa činu poranil oko jednomu ze svědků.

Poškozená vypověděla, že ji obviněný kontaktoval při tanci a chtěl se „družit“. Dala mu najevo, že nemá zájem. Po čase odešla na toaletu a pak prý neví nic, probrala se až na podlaze v kabině pánského WC. Obžalovaný stál nad ní a bránil jí odejít. Svlékl se a donutil ji k orálnímu, vaginálnímu i análnímu styku. Mezi tím ji škrtil. Počínání zanechal až po násilném vniknutí svědka, známého poškozené, na místo činu. Útočník mu při zápase vrazil prst do oka a utekl.

Podle A. šlo ale o oboustranně dobrovolný styk. „Já jsem ji na toaletu nezatáhl, šla tam za mnou dobrovolně. Tam jsme se líbali a dotýkali, bylo to vzájemné. Musel jsem se chovat klidně, protože na WC byli lidé a mohli by to slyšet,“ hájil se.

Soud, ilustrační foto
Zločiny z archivu: Jak se dítku běloruské matky dostalo tatínka

Dívka v důsledku útoku utrpěla posttraumatickou stresovou poruchu. Musela přerušit studia, straní se lidí, bojí se jezdit autobusem a má panický strach z uzavřených prostor. Návštěva kaváren a hospod je prý pro ni nepředstavitelná.

Soud při rozhodování vycházel hlavně z výpovědí poškozených. Dívka v době činu netrpěla žádnými problémy, které by ji sváděly k tomu, aby se stavěla do role oběti skutku, který se nestal. Při výpovědích plakala. Jestliže si v některých částech odporovala, podle soudu to lze přičítat výrazně zátěžové situaci. Rozhodně si nevymýšlela proto, aby se obohatila na úkor synka z bohaté rodiny, jak naznačoval obviněný, uvedl předseda senátu.

Připomněl, že A. se činu dopustil v době podmíněného propuštění z výkonu trestu za ublížení na zdraví a krádež.

Soud, kladívko. Ilustrační foto.
Zločiny z archivu: Proč pana Miroslava v kraji nechceme

K odvolání obžalovaného Vrchní soud v Praze věc vrátil první instanci k doplnění dokazování. Podle obhájkyně nelze uzavřít, že by poškozená byla proti své vůli donucena jejím mandantem násilím k odchodu na WC a tam k souloži. Podle znalce s vysokou pravděpodobností k žalovaným úderům do obličeje dívky nedošlo. Stopy tvrzeného análního znásilnění na poškozené nebyly při prvotním ohledání zjištěny. V pochybnostech o průběhu incidentu by měl být obviněný obžaloby zproštěn.

Emre A. sám doplnil, že údajná poškozená zjevně vůbec neví, jak vypadají jeho genitálie. Opakoval, že kalhoty měl na sobě. Děj, jak je popisován, se nemohl v kabince odehrát během několika minut, kdy v ní byli. Na toaletě byli lidé, kdyby dívka křičela, někdo by ji jistě slyšel. Sedm hodin předtím souložil v nočním klubu, proč by prý pak někoho znásilňoval a riskoval stíhání…

Krajský soud ale jeho odvolání zamítl. Zopakoval výrok o vině i trestu jen s tím, že popis skutku modifikoval po dokazování tak, že obžalovaný dívku v kabině ne srazil, ale stlačil na podlahu. Popis jejího následného znásilňování zopakoval.

Obviněnému uložil opět osm let vězení. Emre A. se opět odvolal hned do protokolu.