Policisté loni řešili téměř devět tisíc případů se znaky domácího násilí. „To je přibližně o pět set více než v roce 2019,“ sdělil Deníku Ondřej Moravčík z Policejního prezidia.

Šedesát procent

Ještě o něco horší situaci popisují některé organizace, jež o oběti domácího násilí pečují. „Zaznamenali jsme zvýšený počet týraných žen, které se na nás obrátily. Až o šedesát procent,“ informovala Zdena Prokopová z neziskovky Rosa-centrum pro ženy.

Koronavirus pozici týraných podle ní výrazně zkomplikoval. „Již proto, že řada obětí zůstala kvůli onemocnění, karanténě či práci na takzvaný home office doma s agresivním partnerem, který je tak mohl kontrolovat a dopouštět se dále násilí,“ vysvětlila Prokopová. Dodala, že proto museli zavést i možnost distančního poradenství, aby týraná žena mohla získat podporu a rady i v době, kdy odešla třeba na nákup či na procházku.

Temné jaro

Bílý kruh bezpečí, provozující linku pro oběti domácího násilí, na ní zaznamenal zvýšený počet telefonátů především na jaře, při prvních protikoronavirových omezeních. „Vysvětlujeme si to razantním zásahem do obvyklého způsobu života, výrazným pocitem nejistoty a strachem z neznáma. To se již v podzimním období neopakovalo,“ konstatovala statutární zástupkyně organizace Petra Vitoušová.

Situaci v mnoha rodinách podle ní kromě covidu a karantény zhoršily také nižší příjmy a z nich plynoucí nedostatek peněz. „Všechny tyto faktory na tom měly podíl, včetně zvýšené konzumace alkoholu a výrazné sociální izolace,“ uvedla Vitoušová s tím, že přibylo výrazně konfliktů v partnerském soužití a projevů oboustranného násilí.

Možná překvapivý je pak vzhledem k výše uvedenému nárůstu počtu případů útoků v domácnostech počet vykázání násilníků, který policie loni řešila. Strážci pořádku, kteří mohou agresorovi na čas zakázat vstup do domácnosti, a dát tak oběti čas na to, aby se rozmyslela, jak dál, totiž k tomuto přistoupili v méně případech než předloni. „V roce 2020 jsme využili institut vykázání osoby ze společného obydlí celkem v 1186 případech, což je o 86 méně než v předcházejícím roce,“ vyčíslil Moravčík bez bližšího odůvodnění.

Podle Prokopové z Rosa-centra je možná důvodem to, že se řada obětí vůbec neobrátila na policii. „Nebo situaci mohla policie nedostatečně vyhodnotit. Už proto, že na začátku pandemie nebylo jasné, kam mohou být násilní lidé vykázáni, když byly zavřené hotely či se nedalo jet k příbuzným kvůli karanténě,“ podotkla žena.

Poplašné zprávy

Kromě vyhrocení situacev některých domácnostech s sebou koronavirus přinesl také falešné informace a výhrůžky, které se začaly daleko více šířit po internetu i mimo něj. Patřily mezi ně například zpráva o nakažené prodavačce v supermarketu v Horšovském Týně, informace o zákazu vycházení či zkazka o armádě v ulicích.

Policie loni prošetřovala 126 případů šíření poplašné zprávy, což bylo téměř o sedmnáct procent více než rok předtím. Jinak přitom kriminalita zhruba o stejný podíl meziročně klesla.

Vykázání z domu
Ochranu před násilím zajišťuje ohroženému člověku institut vykázání násilníka ze společného obydlí. Rozhoduje o něm policie a ohroženému zajišťuje po dobu deseti dnů nejen ochranu teritoriální (násilný člověk musí ihned opustit společné obydlí a má zakázáno do něj vstupovat), ale i personální (násilníkovi je zakázán jakýkoliv kontakt s ohroženým člověkem, tedy telefonický, písemný i osobní).

Ohroženého po vykázání kontaktuje Intervenční centrum s nabídkou bezplatné pomoci. Kromě jiného mu může pomoci i s prodloužením lhůty vykázání prostřednictvím návrhu na takzvané předběžné opatření.

Zdroj: Bílý kruh bezpečí