Paní Ladu dlouhodobě týral její manžel. V zimě jí zakazoval topit, nesměla sama chodit ven, nadával jí a fyzicky ji napadal. Jednou na ni dokonce hodil masivní stůl nebo se na ni vrhnul s nožem a křičel, že jí vykuchá břicho. Lada se strachy několikrát pomočila, rozjel se u ní syndrom týrané osoby, což způsobilo, že dlouho o násilí nemluvila.

Když v sobě našla sílu obrátit se o pomoc na neziskovou organizaci a případ se dostal k soudu, za nemajetkovou újmu, kterou jí násilník způsobil, požádala o odškodnění ve výši 150 tisíc korun. Soud jí ale peníze nepřiznal. Odůvodnil to tím, že přesné určení výše jejího nároku by vyžadovalo „rozsáhlejší dokazování o dopadu trestné činnosti na poškozenou“.

Čím déle je matka doma s dítětem a pobírá rodičovský příspěvek, tím hůř shání práci
Ženy po dlouhé rodičovské hůř shánějí práci, vyplývá z dlouhodobé studie

Lada není zdaleka jediná, kdo se s něčím takovým setkal. Ženy, které prošly peklem znásilnění, domácího násilí nebo čelily stalkingu, se od pachatele žádného odškodnění nedomůžou skoro v osmdesáti procentech případů. A těm, které uspěly, soudy v průměru přiznaly pouze polovinu požadované částky, v průměru něco přes sto čtyřicet tisíc. Polovina z nich obdržela dokonce méně než sedmdesát tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu obecně prospěšné společnosti proFem, která pomáhá obětem domácího či sexuálního násilí. Její odborníci analyzovali 556 pravomocných rozsudků z let 2019 a 2020.

Nemajetkovou újmou mohou být podle psychoterapeutky proFem Dany Pokorné dopady trestného činu na psychické zdraví oběti. „Ta může trpět posttraumatickou stresovou poruchou nebo depresivní či úzkostnou poruchou. Oběti mnohdy trpí poruchami spánku a koncentrace, mají časté noční můry,“ řekla.

Spletitost paragrafů

Problém je i v tom, že o odškodnění soud požádala pouhá čtvrtina žen. Mnohé odradila spletitost paragrafů. Další neměly energii se po prožitých traumatech soudit, nebo si to nemohly dovolit finančně. Řadu žen znejistěly průtahy v řízení. Soudy je totiž ve více než dvaceti procentech případů odkázaly na občanskoprávní řízení. Do toho se ale většina žen nepustila, protože výsledek byl nejistý a ony už neměly sílu pokračovat.

Podle právničky Petry Sýkorové společenská debata doposud nepovažuje odškodnění obětí násilí na ženách za něco běžného a normálního. „Oběti proto čelí řadě strukturálních bariér, obávají se nepochopení, necitlivého jednání a také odsudku,“ řekla Deníku.

Důvody, proč ženy vstupují do erotického průmyslu, jsou různé. Některé kvůli penězům, u jiných to byl životní sen nebo momentální neutěšená situace, se kterou si nevěděly rady.
Ženy z erotických filmů jednají v životě na rovinu, říká sociální pracovník

K problematice domácího násilí se tento týden uskutečnil kulatý stůl v Senátu. „Efektivnější pomoc očekáváme od zpracování jednotné metodiky pro úřady a instituce a posílení jejich informovanosti,“ řekla tam místopředsedkyně horní parlamentní komory Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Podle vedoucí Informačního a poradenského centra ROSA Bronislavy Marvánové Vargové by pomohlo i přijetí samostatného zákona o domácím násilí. Nyní je totiž roztříštěno do devíti norem.

Na odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády chystají nový akční plán prevence domácího a sexuálního násilí, jehož cílem je násilí předcházet, oběti chránit a přispět k tomu, aby se snadněji domohly spravedlnosti. Podle dlouhodobých odhadů se s domácím násilím setkala přibližně každá třetí žena. V době pandemie covidu, kdy rodiny většinu času trávily doma, se problém prohloubil. V menší míře se s násilím setkávají i muži.

Kde hledat pomoc

• Bílý kruh bezpečí: Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí 116 006, www.bkb.cz
• ROSA: SOS telefon 602 246 102 (pondělí až pátek 9-18 hodin), www.rosa-os.cz
• proFem: 608 222 277 (pondělí až pátek 9-15 hodin), infolinka pro oběti sexuálního násilí: 777 012 555 (úterý 17-19 hodin, čtvrtek 19-21 hodin), www.profem.cz
• Acorus: 283 892 772, www.acorus.cz