Kliknutím zvětšíte„Tak to vypadá, když někdo podléhá vlastní propagandě. Obchodní centrum je zavřené od března a sloužilo jako sklad zbraní. Uvnitř tisíc lidí a prázdné parkoviště? Lidovci sdílejí Zelenského dezinformace…“ napsal 28. června na Twitter Ivan David. Reagoval na ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL), který o den dříve zveřejnil na svém twitterovém účtu post, v němž přirovnal útok na nákupní centrum plné lidí k nacistickému vyhlazování obcí v naší zemi za druhé světové války.
Rekapitulace události
K útoku na nákupní centrum ve středoukrajinském městě Kremenčuk došlo v pondělí 27. června 2022. Podle velení ukrajinského letectva provedl tuto akci bombardér vojenských vzdušných sil Ruské federace Tupolev Tu-22M, který vypálil na středisko řízenou střelu Ch-22.
Útok se uskutečnil v odpoledních hodinách po pracovní době, kdy v centru nakupovalo větší množství osob (ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij odhadl jejich počet na tisíc). Po zásahu budova vzplanula, plocha požáru dosáhla podle ČTK rozlohy 10 300 metrů čtverečních. Podle velitele krajské vojenské správy Poltavské oblasti Dmytro Lunina si tento čin vyžádal zatím 18 obětí na životech a nejméně 59 raněných.
Během několika hodin po útoku začala po internetu kolovat nepravdivá a neprokázaná tvrzení, podle nichž byl útok „falešný“ nebo „zinscenovaný“. Tyto dezinformace šířil například zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanský nebo různé ruské a proruské kanály internetové služby Telegram – a opakovala je ruská televize.
V úterý 28. června vydalo ruské ministerstvo obrany prohlášení, v němž tvrdí, že nákupní centrum „nefungovalo“ a že požár v něm vznikl až druhotně po bombardování nedalekého skladu munice, která začala následně explodovat. Ukrajinští představitelé tato tvrzení popřeli, Ivan David je naopak v Česku šíří jako jediný pravdivý výklad událostí. A to přesto, že ruskou verzi události vyvrací i řada dalších nezávislých zdrojů.
Ne, obchodní centrum nebylo zavřené
Jak je to tedy ve skutečnosti? Ruské a Davidovo tvrzení, že nákupní centrum bylo od března zavřené a v době útoku nefungovalo jako obchod, je lež. Reportéři BBC na místě hovořili s nakupujícími a zaměstnanci, kteří byli v době útoku uvnitř budovy.
„Žena, která žije v nedaleké vesnici a pravidelně chodí nakupovat do Kremenčuku, BBC sdělila, že nákupní centrum bylo neustále otevřené a její rodina ho navštěvovala alespoň jednou týdně,“ uvedla BBC v obsáhlém materiálu ověřujícím všechna tvrzení o útoku.
Žena sdílela také video, které pořídila v nákupním centru v sobotu 25. června. Na videu jsou vidět otevřené obchody a lidé, kteří se procházejí uvnitř budovy. Jiné, podobné záběry zveřejněné na internetu, pocházejí z ještě novější doby – včetně videa na Youtube, natočeného zjevně jen den před útokem, které rovněž ukazuje, že obchody jsou otevřeny jako obvykle.
Některé proruské kanály na síti Telegram tvrdily, že v nákupním centru nebyly žádné ženy ani děti, a to proto, že budova byla přeměněna na vojenské zařízení. Ani toto tvrzení ale není podle několika očitých svědků a online videí pravdivé.
Ne, požár nevznikl od bombardování skladu zbraní
Na pravdě se podle údajů zjištěných BBC nezakládá ani prohlášení ruského ministerstva obrany, že cílem bombardování bylo skladiště zbraní a že nákupní centrum zapálila teprve následná exploze bombardované munice.
„Zbraně a munice západní výroby shromážděné ve skladišti, které měly být odeslány ukrajinskému vojenskému uskupení v Donbasu, byly zasaženy vysoce přesným úderem,“ prohlásilo ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští představitelé popřeli, že by poblíž byl sklad zbraní.
Záběry z kamerového systému pořízené poblíž rybníka zhruba 600 metrů severně od nákupního centra, na druhé straně tovární budovy, ukazují, že v oblasti došlo ke dvěma raketovým útokům.
Při porovnání míst, kde obě střely podle záběrů z kamerového systému dopadly, s leteckými snímky oblasti se zdá, že jedna střela zasáhla oblast nedaleko východního konce nákupního centra, zatímco druhá zasáhla severní konec továrny poblíž jižního okraje rybníka. Další důkazy, že rakety udeřily opravdu do těchto míst, poskytují satelitní snímky oblasti.
Továrna zmiňovaná ruským ministerstvem obrany se nachází zhruba 300 metrů severně od nákupního centra. Budovy od sebe dělí zeď, vegetace a koleje, takže tvrzení, že požár v nákupním centru (s mnoha oběťmi) vyvolaly „sekundární exploze“, je nepravděpodobné.
Podle ukrajinského zpravodajského webu Kyiv Independent potvrdil tiskový mluvčí regionální správy, že k zásahu strojního závodu opravdu došlo a že při něm byli zraněni dva lidé.
Svitlana Rybalková z krajské státní pohotovostní služby popřela, že by v zařízení byly uloženy zbraně. „Vyrábí se tam silniční vybavení, stroje na stavbu silnic,“ sdělila BBC Rybalková. „Nedaleko je také skleník, kde dělníci pěstují okurky.“
Zinscenovaný útok? To Rusové nedokazují a popírají se
Nedoložené – a v rozporu s oficiálním prohlášením ruského ministerstva obrany – je také tvrzení zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrije Poljanského, který na Twitteru označil útok v Kremenčuku za „novou ukrajinskou provokaci ve stylu Buči“. „Ukrajina využije tento útok k tomu, aby přilákala co nejvíce pozornosti prostřednictvím publikace falešné verze toho, co se stalo,“ napsal Poljanský. Ničím konkrétním ale svá slova nepodložil.
„Žádné důkazy, že by Ukrajina bombardovala centrum nebo že by útok byl zinscenovaný, jednoduše neexistují a nebyly ani nabídnuty,“ komentuje Poljanského slova BBC. „Je to jen nejnovější příklad běžné taktiky, kterou příznivci ruské vlády používají – bezprostředně po útoku vypouštět mnohočetné, protichůdné příběhy bez důkazů.“
Stejnou taktiku uplatňuje v Česku europoslanec Ivan David, který po celou dobu konfliktu na Ukrajině prezentuje jako realitu výhradně ruské vládě nakloněný výklad, aniž by svá tvrzení podkládal jakýmikoli důkazy a aniž by bral v potaz informace, které tento výklad uvádějí na pravou míru.
Například letos v březnu šířil dezinformaci, podle níž Spojené státy financovaly na Ukrajině tajné biolaboratoře, nebo účelově sestříhané video vyvolávající dojem, že zpravodaj České televize v Moskvě Karel Rožánek tvrdí o válce na Ukrajině totéž, co ruská propaganda.
Deník proti fake news.V obou případech šlo o zavádějící kontext: Karel Rožánek ve skutečnosti jen odpovídal na dotaz, jak popisují vpád na Ukrajinu ruská státní média a ruské instituce, takže nešlo o vyjádření jeho stanoviska nebo o šíření informací o skutečném stavu na Ukrajině, ale o přetlumočení toho, co o této situaci tvrdí ruská propaganda.
A na zmíněných biolaboratořích nebylo nic tajného. „Všechno to jsou laboratoře působící v oblasti veřejného zdraví a veterinární laboratoře. Žádná z nich nebyla nikdy zapojena do biologické války,“ řekl k tomu v březnu webu Politifact Gregory Koblentz, ředitel programu Biodefense Graduate Program na Univerzitě George Masona.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
