Předchozí
1 z 8
Další

Kastelán Vít Pávek o pokladech třeboňského zámku

Vít Pávek, kastelán Státního zámku Třeboň.Zdroj: Deník/ Jana Formánková

Na zdejším zámku už od dob Petra Voka funguje archiv, dnešní Státní oblastní archiv. Ten se postupně rozšířil do těch nejreprezentativnějších prostor – do zámecké kaple, do schwarzenberských ložnic a salonů a také do zlatého císařského sálu. Návštěvníkům tak prezentujeme jen minimum toho, co máme uložené v depozitních sbírkách. Právě tady čeká zbývající originální vybavení třeboňského zámku, až se archiv přestěhuje. Za pár let bychom uvolněné reprezentativní prostory zrestaurovali, vrátili do nich původní zařízení z depositářů a zpřístupnili je veřejnosti. Teď pro vás mám malou ochutnávku toho, jak to bude v Třeboni jednou vypadat.

Lidé od vedle - JH - Vít PávekZdroj: Deník/ Jana Formánková

Tato část třeboňského zámku sloužila počátkem 18. století jako dům a působiště významného malíře Johanna Georga de Hamiltona, který proslul skvělými obrazy zvířat. Dnes zde nalezneme rozsáhlé zámecké depozitáře včetně depositáře obrazů. Pro mě je velmi zajímavý obraz zavraždění sv. Václava ze 17. nebo 18. století. Máme jeho dobovou fotografii z 20. let minulého století, kdy ho Schwarzenberkové nechali zrestaurovat. Uvádí se, že by měl pocházet ze zámecké kaple, jenže ta je zasvěcená sv. Kateřině. Je tedy možné, že byl ještě v původní renesanční rožmberské kapli, která zanikla při přestavbách zámku na počátku 19. století. Také mohl viset v jejím předkaplí.

Lidé od vedle - JH - Vít PávekZdroj: Deník/ Jana Formánková

V depozitáři kovových předmětů se kromě zbroje, halaparten a cínového nádobí ukrývá také zámecký poklad. Je to vybavení ze zámecké kaple sv. Kateřiny, která bude návštěvníkům v budoucnu představena. Toto je mešní pohár ze 17. nebo 18. století, který se v Třeboni používal při bohoslužbách Schwarzenberků. Měl by být vystaven na budoucí prohlídkové trase.

Lidé od vedle - JH - Vít PávekZdroj: Deník/ Jana Formánková

Ve skříni visí ornáty, které pocházejí jak z vybavení zámecké kaple, tak ze Schwarzeberské hrobky. Rád bych je během letošní sezóny vystavil právě v hrobce s tím, že bychom je postupně obměňovali, aby je lidé viděli všechny. Většina ornátů se dochovala z 19. století, jen některé jsou ještě z 18. století. Tento růžičkový ornát sloužil v zámecké kapli v jarním období po velikonocích, kdy se používaly veselejší a světlejší barvy.

Lidé od vedle - JH - Vít PávekZdroj: Deník/ Jana Formánková

Depozitář nábytku skrývá zdejší originální nábytek z reprezentativních prostor ze zadního křídla třeboňského zámku, kde dnes sídlí archiv. Nejtěžší je zachránit původní látkové potahy. Pro mě nejhezčí jsou tato schwarzenberská křesla s modrým květinovým dekorem. Původně byly v takzvaném rizalitu, což je zámecké křídlo s velkými okny vyčnívající do parku. Dodnes se v těchto místnostech za regály archivu dochovala původní výmalba a originální tapety, které se hodí právě k potahu křesel. Ten nábytek je barokní z 18. století. Potah je z 19. století, kdy si Schwarzeberkové nechávali znovu zřizovat pokoje. To se dělo i z toho důvodu, že zde hostili císaře Franze Josefa. Pro jeho návštěvu nechali jeden sál vyzdobit zlatem, dodnes se mu říká zlatý nebo také císařský. 

Lidé od vedle - JH - Vít PávekZdroj: Deník/ Jana Formánková

Teď vejdeme tajnými dveřmi, které splývají s výmalbou chodby, na půdu východního křídla třeboňského zámku.

Lidé od vedle - JH - Vít PávekZdroj: Deník/ Jana Formánková

Krovy na půdě jsou převážně barokní. Půda byla veřejnosti poprvé otevřena v roce 2018 při městské akcii Brány památek dokořán. Jednotlivé komíny jsou pečlivě popsané, aby bylo jasné, z které místnosti vedou. Tady je třeba nápis 2. poschodí kaple a pod tím dále čteme 1. poschodí předsíň myslyvec omylem psané s ypsilon místo měkkého i.

Lidé od vedle - JH - Vít PávekZdroj: Deník/ Jana Formánková

Půdou se dostaneme do nejvyššího patra zámecké věže až k hodinovému stroji. Ještě jako průvodce jsem se zasadil o to, aby se hodiny na zámecké věži zprovoznily. Toto je původní renesanční hodinový stroj. Jeho kovová konstrukce z počátku 17. století představuje 400 let starou technickou památku z dob posledních Rožmberků a pamatuje Petra Voka. Je na ní krásně vidět ruční kovářské opracování. Lopatky jsou také původní. Nad námi visí originální rožmberský zvon, do kterého tluče každých 15 minut kladívko.