Jak nalákat lidi do lesa? Myslivecké spolky zřejmě přijdou o pronajaté honitby

Podnik spravuje celkem 968 honiteb. Z toho 848 pronajímá spolkům. „Od příštího roku si chceme zpět do naší režie vzít čtvrtinu těchto honiteb,“ řekl Deníku Groda. Plán zdůvodňuje tím, že dostat se v současné době do nějakého mysliveckého spolku je prakticky nemožné. Přitom je průměrný věk současných osmaosmdesáti tisíc myslivců pětašedesát let.

„To chci změnit a nalákat do našich řad i mladé, kteří budou dál pokračovat v myslivecké tradici. V tuto dobu mladší generace jen horko těžko shání místo v již existujících spolcích,“ podotkl.

V Česku ubývají ovce po tisících. Farmáři to s vlkem už vzdávají

Další motivací je podle něj i současný neutěšený stav v lesích. Ten nezpůsobila jen kůrovcová kalamita, ale také přemnožená zvěř. „V minulosti jsme vysadili desítky milionů nových sazenic, ale poškozování dřevin zvěří je opravdu obrovské. To nemůžeme tolerovat,“ dodal Groda.

Se záměrem už seznámil zástupce ministerstva zemědělství. Od jeho úředníků dostal ke svému plánu kladné stanovisko.

„V příštím roce tak některým nájemcům zkrátka neprodloužíme smlouvy. Honitby vybereme podle studie, na které spolupracujeme s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů. Ostatně i ten upozornil, že je někde až čtyřikrát víc zvěře, než by v lese mělo žít,“ dodal ředitel.

Problémová koncepce?

Se svojí vizí však nejspíš narazí u některých myslivců. Například předseda Mysliveckého spolku Bohumír Freiberg se bojí, že les se v budoucnu stane rejdištěm samozvaných lovců.

„V návrhu ředitele vidím pochopitelnou snahu o snížení počtu zvěře, ale obávám se, že by k tomu docházelo na divoko a povede to spíše ke genocidě. Dle mého totiž nebude k dispozici dostatek kvalifikovaných lidí, kteří poznají, co je lovná a co chovná zvěř,“ uvedl Freiberg.

Vydrám se v Česku daří. V rybářských revírech ale způsobují obří škody

V koncepci také vidí problém v malé spolupráci mezi Lesy a spolky. „Nikdo nás s tímto plánem oficiálně nesrozuměl a některé spolky už teď trnou, zda se jich bude změna týkat, či nikoliv. I proto do svých řad nepřijímají nové členy,“ dodal Freiberg.

Slova o genocidě ředitel Groda odmítl. „Případný lov chceme umožnit nejen vypovězeným nájemcům, ale i mladší generaci myslivců. Princip však chceme založit na postupném snižování počtů přemnožené zvěře a zároveň nováčky učit myslivosti jako takové,“ řekl.

Myslivecké spolky možná přijdou o pronajaté honitby.Zdroj: Shutterstock

Shovívavější k jeho plánům je Jana Sehnalová, jejíž rodina získala v roce 2016 titul Honitba roku. „Na jednu stranu ředitele chápu. Dostat se nyní do nějakého spolku je opravdu těžké. Setkala jsem se i s případem, že vstup do něj byl podmíněn zbrojním průkazem. To je však holý nesmysl. Lov je jen okrajovou částí myslivosti. Hlavní poslání je péče o krajinu,“ uvedla Sehnalová, která se stará o honitbu ve Vinařích na Kutnohorsku.

Navrhla využít systém zážitkových lovů, kdy by lidé, kteří se o les starat nechtějí a chtějí si jen zastřílet, platili poplatek. „Mělo by to být kontrolováno státem a z plateb by se dotovali buď dobrovolníci, nebo myslivci, kteří by se o les starali,“ nastínila Sehnalová.